The weekly English-language electronic NEW PRESENCE, edited by Andrew Stroehlein, is here.
Zde je minulé vydání Britských listů.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
Stránky české skupiny Amnesty
International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.
Co je nového v České republice
Známá moderátorka České televize, především v pořadu Jednadvacítka, a reportérka Událostí Jana Bobošíková, požádala o rozvázání pracovního poměru v České televizi. Žádost odůvodnila nesouhlasem s editoriální a personální politikou a celkovým řízením České televize, zejména redakce zpravodajství.
Čeští poslanci připouštějí, že ČR přejímá zákony EU pomalu a že přístup k
EU v roce 2003 bude asi nereálný. Malý pokrok v modernizaci soudnictví, reformě
veřejné správy a privatizaci bankovnictví vytkl ČR hlavní vyjednavač pro přidružení k EU
Nikolaus van der Pas.
Stejný názor má i evropský komisař pro vztahy se střední Evropou Hans van den Broek. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil však v kritice vidí možný nátlak Evropské unie, že si prý EU možná "připravuje půdu pro negociace" (Zahradil míní "jednání").
Zdá se, že český parlament s uspokojením přívítá plánovaná zpřísněná opatření proti uprchlíkům v Evropské unii, o nichž psaly Britské listy včera a proti nimž se chystají protestovat mezinárodní aktivisté pro lidská práva. Představitelé parlamentních stran se shodují v názoru na
potřebu zpřísnění procesní úpravy přijímání uprchlíků a vyřizování jejich záležitostí.
"Nebudeme moci být tak benevolentní jako dosud," řekl poslanec ODS Petr Koháček. (Doufám, že se Petr Koháček nikdy neoctne v žádné zemi v situaci uprchlíka - žadatele o asyl. Nebo možná bych měl doufat, aby to Koháček musel zažít na vlastní kůži?) - Poslanci chtějí rychle zavést víza pro některé země. Protiřečí to výrokům ministra zahraničních věcí Jana Kavana tento týden v Londýně, který konstatoval, že zavedení víz pro východní sousedy ČR, které bude vyžadovat Evropská unie, bude ponecháno až úplně na poslední chvíli. Poslanci zastávají názor, nebudou-li zavedena pro některé východní země víza, "hrozí zcela nekontrolovatelný průlom organizovaného zločinu do ČR". - Avšak organizovaný zločin si do ČR z Východu cestu vždycky najde, víza nevíza. Vždyť se víza především udělují vlivným a bohatým lidem, a to mafiáni vždycky budou. Zavedením víz budou postiženi obyčejní, většinou slušní lidé. Proti organizovanému zločinu je možno bojovat prostřednictvím efektivní policie. - V posledních měsících roste počet ilegálních migrantů do ČR. Je to problém, který asi Evropa nevyřeší. Tlak z chudých zemí je příliš velký.
Loni nebyl postaven nepostaven v 65 procentech obcí žádný byt. Ani jeden byt nebyl v loňském roce dokončen ve 3992 obcích, což představuje 65 procent z celkového
počtu 6234 českých obcí. V roce 1997 bylo postaveno 15.159 nových bytů, o 25 procent více než v roce 1995. V roce 1997 byla zahájena výstavba více než 31.000 bytů. Podle prognóz by však bylo potřebné dosáhnout do
roku 2010 průměrné roční výstavby přes 50.000 bytů.
Chybí i formálně projevovaná nezávislost českých novinářů? V doprovodu prezidenta Václava Havla během jeho cesty po Velké Británii byla i skupina českých novinářů. Kdo myslíte, že financoval tuto jejich cestu? Svezli se s Havlem jeho letadlem, na úkor daňových poplatníků zadarmo. Jak mohou psát novináři o zahraniční cestě českého politika neúplatně, objektivně a kriticky, když jsou mu zároveň zavázáni tím, že je vezme do letadla? (V Británii sice novináři cestují mnohdy s premiérem do zahraničí také tímž letadlem, ale jejich deníky za to platí. Vede to ale ale někdy k trochu nezdravému novinářskému jevu: protože jsou zahraniční cesty reportérů nákladné, na reportéra je vyvíjen tlak, aby se cesta finančně vyplatila, a tak nepřirozeně na politika, kterého doprovází, hledají během zahraniční cesty britští novináři skandály. Většina skandálů britských politiků proto často "vypuká" v tisku během jejich zahraničního pobytu.) - Cituji Fredericka Kempa, šéfredaktora evropské mutace ekonomického deníku Wall Street Journal (viz Listy č. 4/1996, str. 43): "Velká evropská firma plánuje otevřít novou továrnu v Číně a nabídne novinářům, že je tam dopraví letadlem zadarmo. Naši zaměstnanci žádnou takovou pomoc přijímat nesmějí. Pokud se rozhodneme do Číny cestovat, zaplatíme si letenku sami. Je to výraz naší nezávislosti." - Že by Mladá fronta Dnes neměla dost peněz na to, aby svému reportérovi zaplatila - jako výraz jeho nezávislosti cestu v prezidentském letadle samostatně? A kdo vlastně rozhoduje, a podle jakého klíče, která česká média mají dostat tato přednostní místa v prezidentských či premiérských letadlech?
Středeční ceremonie udělování doktorátu na Glasgow University se zdařila. Působila velmi autenticky. Mnozí přítomní Britové svědčili o tom, že byli dojati. Václav Havel přednesl krátkou a přesvědčivou řeč o krizi solidarity v dnešním světě - poděkoval Glasgowu za to, že mu projevil před devíti lety solidaritu, když byl ve vězení. Řeč prý docela zaujala místní skotské novináře. Mnozí přítomní se však shodovali na tom, že jazykový projev Havlovy tlumočnice do angličtiny nebyl příliš příjemný. Aby nebylo mýlky: překladatelka tlumočila věty Havlova projevu do angličtiny velmi kompetentně. Potíž však byl však s její velmi nepřirozenou výslovností a velmi nepřirozeným přízvukem a intonací. Přitom zněl její ostrý hlas v porovnání s tichým, kultivovaným hlasem prezidentovým, univerzitní kaplí z reproduktorů velmi hlasitě. - Vzpomínám na to, jak se občas v britské televizi objeví historické záběry Jana Masaryka, někdejšího československého ministra zahraničí. Jan Masaryk byl bilingvní: uměl mluvit česky stejně dobře, jako rodilý mluvčí, jako anglicky. Rozuměl Británii jako málokdo - dokázal svou dokonalou angličtinou a Britům blízkou mentalitou velmi efektivně vysvětlovat české názory a českou situaci. Napadlo mě - neměly by české instituce, jako je třeba prezidentská kancelář nebo ministerstvo zahraničních věcí, zaměstnávat jako tlumočníky rodilé Brity nebo Američany, kteří by dokázali tlumočit projevy českých politiků do angličtiny dokonale, a opravovat v anglických projevech případné gramatické nedokonalosti? Působilo by to velmi profesionálně. Investice by se vyplatila.
Tak jaká byla tato čtyřdenní návštěva Václava Havla v Británii? zeptal jsem se včera jednoho pražského novináře, který byl přítomen všem jejím etapám. "Byla to dost formální, oficiální věc," zněla odpověď. Někteří čeští novináři, přítomní během Havlovy cesty, projevovali určitý neklid, protože neměli vlastně příliš moc o čem psát. - Tak nevím, jestli ta celá cesta byla jen formální věc. Potíž je, že čeští politikové jsou povětšinu doby zavřeni v pražském skleníkovém prostředí, a mám pocit že ne vždycky úplně rozumějí diskursu, který se v zahraničí vede o celé řadě aktuálních témat. Nejsem přesvědčen o tom, že dosti krátké setkání řekněme Václava Havla s britskou královnou či Tony Blairem může českým politikům poskytnout hlubší vhled do té problematiky, o co v dnešním "vnějším" světě hlavně jde. Z tohoto hlediska jsou myslím na tom lépe než čeští politikové, už i řadoví čeští občané, žijící na Západě. Západní, zejména anglosaské sdělovací prostředky jsou totiž kriticky profesionální, a občanům zprostředkují probíhající diskurs daleko efektivněji, než jak ho mohou během krátkých cest do zahraničí pochopit i ti nejvyšší čeští politikové - jakkoliv důvěrná mohou být jednání se západními partnery, čeští politikové podrobněji asi neznají aktuální jednací kontext. - Přesto však jsou na tom asi lidé jako Jan Kavan či Václav Havel lépe než jiní čeští politici. Byli jsme svědky toho, že Václav Havel i Jan Kavan mají v Británii dosti velkou přirozenou autoritu u novinářů i u politických odborníků - Kavan kromě toho má i zkušenost oněch dvaceti let života na Západě. Když jsem však odcházel v úterý dopoledne po londýnské Park Lane a u chodníku stála nablýskaná britská černá vládní limuzína, v níž seděl Josef Tošovský, napadla mě varovná myšlenka - aby čeští politikové, jimž se formálně dostává při cestách do zahraničí tolik pozornosti (policejní doprovod, bezpečnostní opatření, černé limuzíny) trochu nepropadli velikášství a nezapomněli, že je to vlastně všechno do značné míry jen formální cirkus a že hlouběji pod povrch se při krátkých setkáních se svými zahraničními partnery asi stejně nedostanou... Systematické zahraniční hoštění českých politiků jako celebrit by totiž asi mohlo k tomuto určitému, velikášskému pominutí mysli vést. Že bych se na celou věc díval příliš skepticky? JČ
Omluva. Benjamin Kuras, Čech žijící v Londýně, se ohradil proti výroku Britských listů z 25.9.1998, že "Benjamin Kuras v České republice, tedy v české 'společnosti' nežije a v britské 'společnosti' ho nikdo nezná." - Britské listy se mu omlouvají.
Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".
Výběr textů z posledních dní:
Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.
