pátek 13. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Pomozte:
  • Sbírka pro Ukrajinu Telefony v Kanadě a v Británii - srovnání:
  • Telefonní síť v Ontariu (Jiří Jírovec, o Británii pozn. JČ) Dvojí občanství:
  • O devíti hodech a jednom občanském průkazu (Jindřich Pařík) Jak ven z ekonomického podvádění?
  • Pravice a levice (Jindřich Pařík) Státní zásahy a automobilismus:
  • Sport Utility Vehicles (SUV) a osobní svoboda jednotlivce (Jiří Jírovec) Film Casablanca a realita - v souvislosti s Čechami:
  • Jak čas letí (Josef Schrabal) Zadluženost třetího světa:
  • Jádrem problému je příliš velká porodnost (Jaroslav Teplý)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Sport Utility Vehicles (SUV) a osobní svoboda jednotlivce

    Jiří Jírovec

    Odpověď Táni Zajícové Petru Paletovi týkající se jejich diskuse o rozdílech evropské a americké ekonomiky obsahuje dva dobré příklady zatemnění mozku demagogickou poučkou.

    Poučka zní, že stát nemá právo zasahovat do svobodné volby jednotlivce žít způsobem, jaký si zvolí. Paní Zajícová v jejím rámci uvedla dva příklady z automobilismu, který pro ní zřejmě je španělskou vesnicí.

    První příklad se týká pohoršení nad psychologickými testy, údajně požadovaných pro každého, kdo chce vlastnit Ferrari. Jenže ten test se nepochybně nevztahuje na vlastnění, ale řízení na veřejné vozovce a to je něco podstatně jiného. Kdo je bohat, může takových aut koupit třeba deset, proč ne, a má-li pozemek se soukromou cestou, může si tam dělat co chce. Bohatství samo o sobě nezaručuje, že vlastník bude schopen ukrotit takové čistokrevné monstrum způsobem, který neohrozí ostatní účastníky silničního provozu. Proto ty psychologické testy, patrně i věková hranice a možná i povinný výcvik.

    V druhém případu jde o Sport Utility Vehicles (SUV). Paní Zajícová v souvislosti s nimi píše: "Podobné snahy rozhodovat za občany, jak se budou chovat a co budou řídit například jsou jistě i tady (v USA). Poté, co ze zcela legálních tabákových výrobků vytvořila Amerika společenského nepřítele číslo jedna, pustili se naši sociální inženýři do SUV neboť uvážili že šance na smrt při srážce automobilů (SUV je větší a bezpečnější) by měla být naprosto férová."

    V souvislosti s konstrukci vozidel se víc než o šanci na smrt mluví o šanci na přežití. Konstrukce moderních automobilů obsahuje mnoho aktivních a pasivních bezpečnostních prvků. Mimochodem teprve blasfemická kniha Američana RalphaNadera, "Unsafe at Any Speed" v níž v roce 1965 zařadil anerickou produkci do kategorie pojízdných rakví, upozornila veřejnost na to, že existuje Evropa a že je v otázce bezpečnosti aut podstatně dál.

    Některé bezpečnostní prvky, například deformační zóny karoserie, pracují pouze za předpokladu, že proti nim působí síla, která je deformuje. Jinými slovy, vjedete-li s nízkým sporťákem pod náklaďák, jsou vám deformační zóny karoserie k ničemu, protože to co se střetne s nárazníkem je střecha a vaše hlava. Něco jiného je střet aut podobné váhy a velikosti. Protože po dlouhou dobu převažovaly na severoamerických silnicích klasické osobní automobily, došlo k určitému sjednocení rozměrů (například výše nárazníků).

    Co vlastně jsou SUV a proč se o nich mluví? V prvé řadě nejde o žádnou převratnou novinku. Mají vlastně začátek někde u jeepu, tedy poměrně malého, spartánského, původně vojenského terénního automobilu. s náhonem na všechna kola. Tento způsob náhonu byl později použit u některých typů dodávek (pickup). Důvodem bylo umožnit jejich použití i v obtížnějším terénu. Jejich nepříliš valné jízdní vlastnosti na silnici (vzhledem k podvozku a pneumatikám) byly vykompenzovány schopností pohybovat se v terénu. Dalším krokem bylo přidání luxusu - většinou ve formě čtyřmístné karoserie s vybavením podobným osobnímu automobilu. Vrcholem této řady je nepochybně britský LandRover.

    Až do této fáze šlo o "převlečenou" dodávku, která nic nepředstírala a měla přitažlivost pro lidi, kteří chtěli vozidlo pro terénní použití.

    Plnokrevný SUV má ovšem předky i z druhé strany, totiž osobní automobily s náhonem na čtyři kola určené výhradně pro silniční provoz. V Evropě to bylo hlavně AUDI a  v Kanadě a USA japonské Subaru. Postupem času se ukázalo, že na trhu jsou zájemci nejen o "městskou" ale i o lehce terénní verzi těchto osobních automobilů, s níž se majitel může i nadále odvážit před divadlo, ale i na neprotaženou silnici někde v horách nebo kostrbatou polní cestu. Typickým představitelem této třídy automobilu je Subaru Legacy v úpravě Outback. Pak následoval specializovanější Subaru Forester (je možné, že v Evropě jsou jména modelů jiná).

    Úspěch těchto modelů a další analýza trhu vedla ke zjištění, že lze očekávat odbyt pro automobily, jejichž jízdní pohodlí se bude podobat osobnímu automobilu a jejich terénní schopnosti se přiblíží plnokrevnému terénnímu vozidlu.

    V druhé polovině devadesátých let se tedy na trhu začaly objevovat konstrukčně originální SUV. Jejich uvedení na trh přineslo dvě překvapení - daleko větší zájem, než se původně čekalo a jejich omezené používání v terénu, což vzhledem k jejich ceně není nijak překvapivé. SUV se staly módní záležitostí a zřejmě nezbytným symbolem sociálního postavení pro určitou skupinu lidí.

    Místo původního předpokladu, že relativně malá skupina lidí bude používat SUV (především) pro rekreační účely, došlo k tomu, že relativně velká skupina lidí používá SUV v běžném provozu.

    Vyšší počet SUV v provozu se nutně projevuje i v tom, že se víc objevují ve statistikách dopravních nehod. Analýze jejich příčin a následků naznačuje dvě věci. Zaprvé, komfort SUV dává řidiči falešný pocit bezpečnosti. Výrobci samozřejmě zdůrazňují jejich blízkost osobním automobilům a příliš nemluví o tom, že konstrukčně jde o nutný kompromis (vysoké těžiště, pneumatiky), který podstatně ovlivňuje jízní vlastnosti. Zadruhé, vzhledem k větší váze a světlosti SUV, jsou následky kolisí s běžnými automobily těžší.

    Je samozřejmé, že tyto skutečnosti vyvolávají pozornost a mluví se o nich. Pokud časem statistiky ukáží, že SUV mají mnoho nehod a způsobují neúměrný počet těžkých zranění a umrtí, bude nutné něco udělat. Možná dodatečný výcvik řidičů, možná změny v umístění bezpečnostních prvků, možná omezení rychlosti. Stěžovat si v takovém případě na "sociální inženýrství" nebo zásah do životního stylu mi nedává smysl.

    Nevím jak v Evropě, ale v USA a Kanadě je bezpečnost automobilů ostře sledována výrobci, pro které je často levnější povolat k výměně nějaké součástky i několik set tisíc automobilů, než čelit, byť málo pravděpodobnému maléru a možným soudním tahanicím o odškodné. V této souvislosti je pravděpodobné, že nikoli "sociální inženýři", ať už ten výraz znamená cokoli, ale právní zástupci obětí SUV budou hnací silou změn v případě SUV.

    Americké chápání svobody vede často k absurdním přístupům. Například povinné používání bezpečnostních pásů považovali někteří jedinci za útok proti této svobodě.

    Sám jsem kdysi vezl autem po Praze člověka, který na této svobodě trval. Těšil se z ní až do okamžiku, kdy mi kdosi udělal myšku a já jsem to musel trochu zašlápnout. Amík zamáčkl bouli na hlavě, přesku pásu do zámku a přijal častečné omezení svojí svobody jako poznanou nutnost.

    Jiří Jírovec



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|