Britské listy

Dříve než dokončil sbor pro zřízení Narodního divadla svůj hlavní velký úkol (jeho znovuotevření 18. listopadu 1883 - poznámka JJ), dán byl v lůně jeho podnět k nové činnosti do budoucnosti. Německá strana v Praze hleděla žárlivým okem na blížící se dokončení českého Národního divadla, bojíc se právem, že může valně ublížiti divadlu německému.

Německé divadlo předstihovalo dosud české ne sice povždy uměleckými výkony, ale prostornou dvojí budovou - Zemské divadlo na Ovocném trhu a divadlo Novoměstské - lepší výpravou kusů a hojnější návštěvou. Strana německá poznala také z působení divadla českého, jakou ohromnou důležitost mají divadla v Praze na zdejší poměry národní. Vidouc nyní, že české divadlo hrozí za krátko předstihnouti divadlo německé, chtěla včas postaviti se proti českému divadlu ještě jinou, a sice nádhernou budovou, která by zabránila odchod valné části obecenstva do divadla českého, jednak vábila samo obecenstvo české do divadla německého. Agitace pro nové divadlo německé mělo se zároveň použíti ku všeobecné agitaci německé.

Odstoupením ministerstva Auersperkova a povoláním k k vládě ministerstva Taaffova zbaveni jsou Němci panování a uvedeni na sněmě českém a na říšské radě v menšinu, ačkoli vláda státu i celá jeho správa nadále zůstávala německou. Chtějíc opět vlády dobyti, zařizovali političtí vůdcové němečtí nejobsáhlejší agitaci ku znepokojení německého lidu, hlásajíce při tom hlavně boj proti živlu českému.

Nové německé divadlo mělo jim býti v Praze prostředkem obranným a zároveň útočným. Napodobíce tedy skutek národa českého, usnesli se stavěti v Praze nové divadlo, zaříditi pro ně spolek, který by měl za účel divadlo vystavěti a pak je stále provozovati, a zavedli pro ně sbírky. Z počátku se sbírkám dařilo, ale později začaly valně ochabovati. Upisovaliť sice němečtí boháči značné sumy, ale v lidu německém obětovnosti znáti nebylo. Jemu zůstávalo zbytečné divadlo německé v Praze cizí.

Tu nechtěla více strana německá spoléhati na sbirky další, nýbrž usnesla se, že se obrátí ku sněmu se žádostí, aby věnoval na toto německé divadlo - které se mělo stavěti na místě divadla Novoměstského - 800.000 zl. Sněmovna byla ochotna darovati k tomuto účelu straně německé 500.000 zl. a zajisté by později darovala i zbývajících 300.000 zl. i všechny další sumy, jejichž by prodlením stavby se ukázala potřeba. Vystavění nového něměckého divadla bývalo by v tom případě nejdéle do dvou let pojištěno.

Takovéto nové konkurence, která by proti divadlu českému a národnosti české se prováděla na útraty země, tedy ze dvou třetin na útraty národa českého bylo nutno se vyvarovati. (Sbor pro výstavbu ND dostal v roce 1876 od sněmu subvenci 300.000 zl., která jej nepochybně zachránila před bankrotem. Rozhodnutí sněmu způsobilo ve spolku rozpor mezi Mladočechy, kteří se na věc dívali pragmaticky a Staročechy, kteří subvenci považovali za ponižující - poznámka JJ.) Státi se tak mohlo buď přímým zřízením druhého velkého divadla českého rovněž na náklad země, v němž by se hrálo za ceny levné, aneb alespoň tím, že by se Němcům ponechalo zříditi druhé divadlo vlastním nákladem a veliká subvence česká že by se zamezila.

Práva k ní strana německá neměla: byloť v uplynulých letech od země dáno na první divadlo německé více, nežli na české divadlo Národní a na české divadlo vůbec. K návrhu F.A. Šuberta usnesl se tedy výbor sboru dne 30. dubna 1883 jednomyslně, že se má ke sněmu podati žádost za subvenci 800.000 zl. na stavbu druhého českého divadla v Praze. Stalo se tak a tím byla věc prozatím rozhodnuta: sněm nechtěje vydati sumu více než půl druhého milionu zlatých, byl nucen zamítnouti prozatím žádosti obě. Dosaženo tedy aspoň prvního předběžného cíle: zamezeno rychlé vystavění druhého konkurenčního divadle německého.

Národní divadlo v Praze, Čásť III. Znovuzřízení Narodního divadla. Str 330.

Citováno z výpravné publikace vycházející v sešitovém vydání v letech 1881-1883. Autorem je F.A. Šubert.

(Zaslal Jiří Jírovec.)