Nějak mně to nejde dohromady....
(Pokus o příspěvek k mediální kritice)
Nějak mně to nejde dohromady, říkává často poručík Columbo v televizním seriálu.
Nějak mně to nejde dohromady, říkal jsem si i já, když jsem listoval minulý týden deníkem Lidové noviny.
V pondělí 16.11. jsem se na straně 18 dočetl, že "šéfredaktor LN Pavel Šafr získal v letošní anketě vyhlášené odborným časopisem Strategie titul Osobnost roku českého tiskového trhu. V anketě odpovídaly významné osobnosti činné v médiích. Šéfredaktor Šafr si jejich vysoké ohodnocení získal za "novou a úspěšnou tvář LN a za snahu hledat volné místo na trhu.""
Ale hned o dva dny později, ve středu 18.11., jsem si kdesi dole zastrčeně v dopisech přečetl:
Reakce Pavla Mertlíka
V úterý 6. října uveřejnily LN na straně 14 článek s názvem Ivo Svoboda ve Washingtonu zastínil Pavla Mertlíka, který začíná tvrzením, že místopředseda vlády Pavel Mertlík nedělá ve Washingtonu dobré jméno České republice. Toto tvrzení se opírá o následující informace: Od čtvrtka do soboty měl vicepremiér dojednánu pouze jednu schůzku. Podle důvěryhodných informací Mertlík dokonce bez jakékoli omluvy vynechal dohodnuté jednání s představiteli společnosti Merryll Lynch... První část této informace je hrubě zkreslená, neboť do Washingtonu jsem přiletěl teprve v sobotu 3. října odpoledne. Druhá část informace je zcela nepravdivá.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády ČR
A pod tím se krčil dodatek:
"Redakce LN je nucena uznat, že v uvedeném článku došlo skutečně k některým faktickým chybám a jednostranné interpretaci. Za to se panu Mertlíkovi omlouváme. red."
A co čert nechtěl, "nová úspěšná tvář LN" ještě v témže čísle vyplodila další faux pas. Čtenář se o něm mohl dozvědět v sobotu 21.11., kde opět kdesi dole v rohu pod titulkem Oprava se nacházelo toto sdělení:
"LN uvedly ve středu krátkou zprávu s titulkem "Klaus u filozofů nepochodil". Tento titulek nebyl korektní. Václav Klaus požádal Lidové noviny o opravu, neboť, jak sám uvádí, u mnoha studentů uspěl a měl dlouhotrvající aplaus. O opravu požádal i děkan FF UK František Vrhel. LN se tímto omlouvají. Korektní titulek měl znít: Klaus u některých filozofů pochodil a u jiných ne. Skutečnost, že mnoho studentů na Václava Klause reagovalo odmítavě, ovšem potvrdil LN i děkan Vrhel."
Takže další průšvih. Co mne na opravách zaujalo, byla jejich zpupnost. Jakoby se do nich promítl placákovský styl polemiky, při níž strana usvědčená ze zjevných nepravd a omylů si neodpustí poslední slovo a zlehčuje předložené důkazy.
Kolik je vlastně "mnoho" studentů reagujících odmítavě? Ptal jsem se očitých svědků, a ti mi řekli, že hukot proti Klausovi byl jen na začátku a od menší skupiny studentů.
A jak se srovnává interpretace Mertlíkovy návštěvy v USA s větou, kterou Pavel Šafr napsal 19. října v poznámce Postihla Zemana nemoc z moci?
"Zároveň zcela trváme na tom, že zprávy našeho listu z prostředí sociální demokracie nejsou vylhané, vycházejí z dobrých a prověřených zdrojů a už vůbec nejsou vedeny snahou tuto stranu záměrně poškozovat."
A tak mi to nějak nejde dohromady. Na jedné straně osobnost roku a na straně druhé jeden průšvih za druhým. Co tomu asi říká nový zahraniční majitel, který by tak rád vyprofiloval Lidovky jako list náročného, pro inzerenty ekonomicky zajímavého čtenáře?
Pravda, i mistr tesař se občas utne. Jenom se mi zdá, že těch utnutí je v Lidovkách nějak moc. Docela jsem kdysi fandil té mladé partě, která se vloni v září rozhodla, že - na rozdíl od svých předchůdců věnujících se hlavně politice a politikaření - se bude snažit dělat především noviny. Ne, já si vůbec nemyslím, že šafrovci jsou dnes stejní jako ti, které vystřídali a kteří se mezitím přesunuli buď do politických sfér ve funkci poradců (jako Ladislav Jakl) nebo do MF DNES, kde pokračují ve svých verbálních exhibicích (jako Karel Steigerwald).
Problém vidím spíše v tom, že dobré, zajímavé a přitažlivé zpravodajství vyžaduje námahu a tvrdou práci. A jakoby počáteční elán už vyprchal a nastoupila pohodlnost, kdy při neschopnosti dobýt se usilovnou prací událostí a faktů zajímavých, se události a fakta fádní od psacího stolu "ozvláštňují" peprnými titulky nebo skandalizujícmi interpretacemi.
Ale to už jsem se zase dostal do polohy mentora, takže raději končím. Navíc o té předpojatosti redaktorů, kteří se domnívají, že míra kvality žurnalistické práce se poměřuje stupněm jejího kritického (či nekritického) postoje, jsem už tady nedávno jednou psal.
Milan Šmíd
P.S. Ačkoliv... možná, že to všechno do sebe přece jen trochu zapadá. To hlasování o Pavlu Šafrovi totiž bylo zveřejněno ve zvláštní příloze časopisu Strategie, které vyšlo u příležitosti výstavy Media 98.
Když jsem tou přílohou listoval, dočetl jsem se tam zvláštní, ba i prazvláštní věci. Tak například na straně 52, že "středem naší pozornosti bude především DVD neboli digitální televize", že "v České republice oblíbený termín HDTV (High Definition Television)... bývá označován produkt spojení televize s Internetem" a že ve Velké Británii "se začíná situace lámat ve prospěch nových technologií..." neboť "nový model předpokládá, že transpondér pro digitální vysílání si bude moci pořídit každá rodina."
Komentář o tom, jací mediální odborníci se soustřeďují kolem časopisu Strategie, nechť si tedy na základě předchozího odstavce udělá každý sám. Neboť ten, kdo to psal, je šéfredaktorem časopisu Strategie (a bohužel také posluchačem naší fakulty).
Takže ono to možná všechno dohromady možná docela dobře pasuje.
