Vyjadřovat se bez obalu, jakou to má cenu?
Shledal jsem, že je váš článek "Jak se argumentuje písemně" dobře vyargumentovaný, což není překvapivé, protože byl napsán anglicky (!?), ale jde o něco úplně jiného.
Jsem rodilý mluvčí, bilingvní v češtině i v angličtině. Vyrostl jsem v české rodině v Británii. Dokonce jsem po návratu sem objevil v sobě latentní schopnost simultánního tlumočení, kterou praktikuju. No a co, můžete říci.
Vzhledem k tomu, že jsem schopen myslet v obou jazycích, zjišťuju, že myslím odlišným způsobem, užívám jiný pořádek priorit, podle toho, v kterém je to jazyce. Také si všímám, že existují drobné rozdíly ve vytváření pojmů, pravděpodobně na základě asociace slov či zvukomalby. Například "modrá", to je jiný barevný odstín než "blue".
Lze to taky přirovnat k tomu, že malujete obraz odlišným materiálem - výsledek je podle toho pokaždé jiný. (Proto mě baví překládat oběma směry strukturovanou poezii - možná by se vám to líbilo.)
Angličtina je jako mozaika, kde se vytvářejí jemné barvy umísťováním primírních prvků vedle sebe - tedy ustálených slovních spojení, idiomů.
Čeština se podobá vodovým barvám. Její gramatika umožňuje rafinovanou jemnost výrazu, ale češtině chybí přímost a suchá síla angličtiny (nebo její dvojznačnosti, které se podobají mozaikovému dominu. Vezměte si zjevnou ('apparent') prostotu a organizační názornost tzv. "bullet points", jednotlivých argumentačních bodů v samostatných odstavcích, označených na začátku tečkou. Slovo 'apparent' je tu dobrým příkladem, vzhledem k jeho dvojímu významu.)
Různé jazykové vlastnosti jsou užitečné. To je dokázáno existencí různých programovacích jazyků, které jsou optimalizovány pro různé úkoly. Tak, jak jazyk utváří myšlení, tak myšlení utváří jazyk.
To, jak jsou organizovány a předkládány myšlenky v češtině ve srovnání s angličtinou, se zdá být tak, jak to popisujete. Analyzujme, kategorizujme, uvažujme a dojděme k závěru. Uplatněme anglický argumentační nástroj pro diskutované téma, jako mlýn, který mele slámu stejně automaticky jako pšenici.
Je pravda, že články, vytvořené českou myslí, nejsou příliš přímočaré. Ani tenhle. Avšak česká, nebo přesněji evropská rétorická tradice MÁ schopnost přinášet závěry - zdánlivě nespojité a nepřímočaré myšlení je najednou v posledních závěrečných chvílích přivedeno v crescendo prozření - stává se to zřídka, je to vzrušující a pamatujeme si to dlouho. (Můj otec, který získal vzdělání v předkomunistickém gymnáziu, mi vykládal, že tohle byla tehdy klasická rétorická technika.) Jak píšete, je to stále více už zapomenuté umění.
Poprvé jsem byl svědkem této techniky jako student v Oxfordu, kde se konala přednáška od disidentského českého profesora Tomina. Jak poznamenáváte, anglosaský systém byl úplně jiný. Uveďte vaše tvrzení, pak dodejte argumenty na jeho podporu, pak to shrňte.
Kam tohleto vede? Můj výše napsaný argument je vědomě strukturován a rozdělen na odstavce dostatečně dobře, aby mohl být anglicky, přesto je však dostatečně nepřímočarý, aby vyjadřoval Čecha ve mně. Neboť všechno není vždy jasné a logické, a nemůžete dělat rovnítko mezi jasnou formou (strukturovaným argumentem) a jasným a relevantním obsahem (přesvědčivou argumentací). Doufám, že tento úmyslně hybridní text ilustruje sám, co chce dokázat.
Většina angloamerických projevů začíná vtipem. Mohli bychom sem taky dát vtip, teď , možná lépe později než nikdy. "Jaký je rozdíl mezi nevědomostí a nezájmem?" - "Nevím, a ani mě to nezajímá". Tento vtip se dá přeložit docela dobře, na rozdíl od mnoha anglických vtipů v mezinárodních projevech.
Co chci říci? Špatně použitý, chytrý argument (nebo vtip) se podobá dobrému tak falešně, jako se jemně rozemletá sláma podobá mouce. Chci říci, že zcela neprůhledné zdi vzájemné nevědomosti nevedou k iluzi porozumění. Používáme-li jednoho jazyka a argumentační konvence přes kulturní hranice, vznikají zkreslující skleněné přepážky anebo iluzorní komunikace. Rodilí angličtí mluvčí si navzájem rozumějí a domnívají se, že jim rozumějí i cizinci, mluvící anglicky. Nemají pravdu. Strukturovaná mozaika anglických slov obsahuje množství významů, které se nedají přeložit.
Článek, který jste napsal, je podle mého názoru, arogantní, a o nic méně rasistický, než názory, které kritizujete! Tak reaguje česká část mé bytosti. Pro koho je tohle napsáno?
Hodláte-li myslet v jednom jazyce, používejte argumentační formu, která je v něm k dispozici, je to v pořádku. Nechcete-li hovořit jen k poslouchající obci lidí, kteří sdílejí vaše názory, zkontrolujte si to, co říkáte, se skutečně dvojkulturním a dvojjazyčným tlumočníkem. (Na letišti Heathrow je reklama: "Since last week, John is officially Off His Head". Řekněte to nahlas a vyzkoušejte si tlumočníka.)
Abych porušil protokol, SKONČÍM mottem: výrokem šéfa věznice ve filmu Cool Hand Luke: "What we've got here, is a failure to communicate." (Máme tady neschopnost komunikovat.)
Anebo možná ne.
