Temný kout číhající v srdci německé demokracie
Nová německá sociálně demokratická vláda chce změnit zákon o občanství a povolit etnickým menšinám, žijícím v Německu, dvojí občanství, německé a své původní. Poražení křesťanští demokraté proti tomu organizují petici. Britský deník Independent k tomu ve středu 27. ledna přinesl komentář, z něhož vyjímáme:
Poprvé od té doby, co Turci byli pozváni do Německa, aby vykonávali špinavou práci německého hospodářského zázraku nemusejí ti, jimž se nelíbí jejich přítomnost v Německu a kdo je chtějí udržet v postavení druhořadých občanů, na ně nadávat po hospodách, či v ultrapravicových stranách - mohou nyní jednoduše podepsat kus papíru. Strana pravicového středu tak legitimuje lidovou nedůvěru vůči rasové menšině.
I ty nejcivilizovanější demokracie mají své temné kouty, a rasa je kostlivcem ve skříni v Německu. V německém parlamentě zasedá jediný Turek - držitelé veřejných funkcí totiž musejí mít německé občanství, a to je nesmírně obtížné získat. A taková situace je v zemi, která má ústavu, jež je snad nejvíce ze všech ústav na světě posedlá moderními lidskými právy. V Německu můžete žádat informace o tom, které státní orgány o vás mají počítačové záznamy. Žádné univerzitě není dovoleno, aby shromažďovala počítačové informace o svých studentech. Ale když jde o právo na občanství, federální republika tvrdošíjně lpí na pokrevním právu, jus sanguinis někdejší vilémovské minulosti. Právo na získání občanství je v Německu dáno pokrevním svazkem, a nikoliv délkou pobytu v Německu či faktem, že se žadatel v Německu narodil.
Strana Zelených, která iniciovala novelu zákona o občanství, je pro Bonn dost kontroverzní. Je to takový politický slon v neobyčejně pečlivě, německy uspořádaném obchodu s porcelánem. Zelení přiměli dosud nejistou, novou sociálně demokratickou vládu k zbrklému prohlášení, že se Německo vzdá jaderné energie. Vláda přitom vůbec nekonzultovala jaderných průmysl ani Francii a Británii, s nimiž má Německo dlouhodobé smlouvy o likvidaci jaderného odpadu. Ministr zahraničních věcí ze strany Zelených Joschka Fischer je sice sympatický, ale vrtošivý ministr zahraničí. Během své návštěvy Londýna si ho sice všichni v Británii oblíbili, ale pak Joschka Fischer odjel domů do Německa a téměř úplně znemožnil Blairovi, aby Brity přesvědčil o užitečnosti eura - Fischer totiž po návratu prohlásil, že se Evropa musí co nejrychleji politicky integrovat.
Částečně jsme šokováni tímto politickým diletantstvím, kterému je úplně jedno, jaký chaos vyvolává. (Existují určité známky, že tytéž postoje "nám je jedno, co způsobíme" zastává zahraniční politika Německa i vůči střední Evropě, JČ.) Na druhé straně jsme rádi, že jsou Zelení ochotni říkat nepopulární věci, které ignoruje společenský konsensus.
Teprve až účast Zelených v německé vládě vedla k tomu, že byl předložen požadavek, který měl být jménem menšiny, čítající dva milióny osob, přednesen už dávno. Dlouhá léta jsme slyšeli vysoce inteligentní a lidské diplomaty argumentovat, že Turci, žijící v Německu, vlastně vůbec německé občanství nechtějí, protože "žijí v ghettech" a "nechtějí se plně podílet na životě německé společnosti".
Strana CDU nyní učinila další krok a konstatuje, že "odlišný životní styl" této menšiny znamená, že je ta menšina "svou podstatou neněmecká". Těm lidem, jak se zdá,. poněkud nedošlo, že když určité části občanstva odepřete občanská práva, jímž se těší jejich spoluobčané, tato část občanstva pokrčí rameny a obrátí se sama do sebe.
Hlavní německý politický proud - křesťanští i sociální demokraté - dovolil, aby vznikla situace, v níž ztatilo mnoho dětí a vnoučat první generace přistěhovalců zájem o integraci do německé společnosti. Učitelé mají problémy na gymnáziích, protože tam chodí mladiství, kteří mluví německy jen s neochotou nebo špatně.
Příchod satelitní televize je spojil se zemí jejich původu. To umenšil schopnost lidové kultury v Německu integrovat nové příchozí. A totéž se začíná dít s uprchlíky z bývalé Jugoslávie.
Podle průzkumů veřejného mínění je proti udělení německého občanství Turkům 53 procent Němců. Vzneste podvratnou otázku a dostane se vám podvratné odpovědi. Odpor vůči novele zákona o občanství nikdy neměl mít takto populistickou formu. Sebevědomé a zralé demokracuie vědí, na co se v průzkumech veřejného mínění neptat. Proto nemáme v Británii trest smrti.
Umírnění křesťanští demokraté se nyní začínají distancovat od rozhodnutí vedení jejich strany. Co máte učinit jako tolerantní občan s názory pravého středu, když se vaše strana zblázní a začne si zahrávit s ohněm rasové příslušnosti?
