pondělí 8. února O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy: Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Státní správa, zpravodajské služby a média: Skandál s agentem MI6 - rozklad české státní správy? (JČ) MI6 a podivné hry Novy (Petr Jánský) České politické strany: KSČM - zosobnění zla? (Sean Hanley) Společnost: Česká společnost musí být špičkově vzdělaná (Ladislav Nedbal) Lidové noviny: Rasismus Lidových novin (Ladislav Nedbal) Novináři a politici v ČR: Fauly na obou stranách Stavebnictví: Internet lze výhodně využívat ve stavebnictví - co ČR? (Pavel Trtík) Věda, kosmologie: K článku "Vesmír se bude rozpínat donekonečna" reakce: JČ, Petr Molík Reakce Vladimíra Wagnera Reakce Václava Pinkavy Reakce Petra Vařeky Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

K pátečnímu článku k této tematice, který jsem sepsal na základě vysoce zajímavého padesátiminutového pořadu v pravidelném vědeckém dokumentárním seriálu televize BBC Horizon a na základě materiálu, který vyšel v deníku Financial Times, přišel větší počet podnětných připomínek..

Pro redakci Britských listů je to vhodným upozorněním, že tento internetový deník čte množství osob se značně rozsáhlým vědeckým zázemím. Proto si Britské listy vhodně uvědomují, že musejí případné informace z vědeckého prostředí sdělovat s  pokorou.

Čtenáři vesměs protestovali proti tvrzení, že v důsledku rozpínání vesmíru nakonec zmizí z oblohy většina nyní viditelných hvězd - připomněli, že tyto hvězdy jsou součástí naší galaxie a případné rozpínání vesmíru poměry uvnitř ní zřejmě neovlivní. Osoba, která v minulých měsících dokončila měření intenzity supernov, výrok o černé obloze v pořadu BBC skutečně učinila - možná ho však vztáhla k fotografii vzdálených galaxií - tento vědec totiž vypracoval novou techniku širokoúhlého fotografování noční oblohy, jejímž prostřednictvím se mu podařilo vyfotografovat ve vzdálených galaxiích 48 různých supernov, a tak zjistit, že alespoň v době, kdy se od těchto výbuchů k nám vydalo jejich světlo na cestu zpět se vesmír rozpínal rychleji než do té doby.

V pořadu BBC TV i ve článku Financial Times došlo jistě z popularizačních důvodů k určitému zjednodušení problematiky, aby byla vysvětlitelná i laikům. Tak film BBC se nezmiňoval o dvou druzích supernov, jen o tom druhu, kde je intenzita výbuchu pokaždé stabilní. Atd. Jeden čtenář odkazuje výroky o množství různých vesmírů, citované deníkem Financial Times, do říše pohádek. Je to možné, jenže jeden z citovaných astronomů z Cambridgeské univerzity je britský oficiální Astronomer Royal - že by skutečně i nejoficiálněji uznávaní britští vědci propadali na veřejnosti zcela nepodloženým spekulacím, které by jistě poškodily jejich pověst?

Přinášíme některé čtenářské ohlasy:

Reakce Petra Molíka

Vazeny pane Culiku,

ctu pomerne casto Britske listy. V Internetu jsem je objevil asi pred pul rokem a od te doby jenom zasnu, jak kvalitni novinarskou praci delate. Velmi se mi libil napr. pred nekolika dny uverejneny clanek pana M. Kalaba "Proc ctu Britske listy".

Prispevek "Vznik vesmiru: Kosmos se bude rozpinat donekonecna" je ale typicka novinarska slatanina (smes pravdivych udaju, polopravd a uplnych nesmyslu), za nejz Vas budou ctenari opravnene kritizovat.

Teorie (ci spise hypoteza) vzniku vesmiru "velkym treskem" je vetsinou astronomu povazovana za pravdivou a je takto predkladana i siroke verejnosti. Ve skutecnosti pro ni nejsou jednoznacne dukazy (muze byt pravdiva, ale nemusi). To, jak je prezentovana mezi odborniky a hlavne mezi laiky ma povahu "vedeckeho mytu" a ne vedecke teorie. Hypoteza "velkeho tresku" nedokaze vysvetlit nektera pozorovana fakta (napr. jak vznikla rotace a obezne pohyby vsech pozorovanych vesmirnych objektu) a  rada pozorovani je s ni v rozporu. Doporucuji precist si napr. clanek Robert L. Oldershaw: Janus-faced cosmology. Sky and Telescope, Vol. 95, 1998, No. 4 (April).

Ve Vasem dnesnim prispevku o vzniku vesmiru a jeho rozpinani uvadite, ze  "Nyni vedci zjistili, ze tento proces rozpinani dosud pokracuje aÝpritom se - prekvapive - neustale zrychluje." Pravda je, ze vsechna pozorovani, z nichz astronomove usuzuji na rozpinani vesmiru, se tykaji objektu, od nichz k nam svetlo letelo nekolik stovek milionu az nekolik miliard svetelnych let, takze poskytuji informace o tom, co se delo prave v takto vzdalene minulosti. Vedci tedy nemaji zadne dukazy, ze predpokladane rozpinani vesmiru probiha i v soucasne dobe. Nemaji ani dukazy pro to, ze se rozpinani vesmiru neustale zrychluje. Nejnovejsi pozorovani supernov ve velmi vzdalenych galaxiich (priblizne 5-8 miliard svetelnych let) naznacuji jenom to, ze predpokladane rozpinani vesmiru bylo tehdy pomalejsi nez rozpinani vesmiru v blizsi minulosti.

Veta

"Nova pozorovani jevu, jimz se rika supernova - jsou to nasilne vybuchy hvezd ve vzdalenych galaxiich, k nimz dochazi pokazde v urcitem, totoznem rovnovaznem bode, takze intenzita i vlastnosti vybuchu jsou pokazde stejne a jsou tedy meritelne a srovnatelne - vedla k objevu existence zahadne energie, ktera je dost silna na to, aby prekonala pritazlivost i na velke kosmicke vzdalenosti"

je pro ctenare matouci.

Supernova je kosmicky objekt a ne jev (jevem je vzplanuti supernovy).

Supernovy se vyskytuji nejen ve vzdalenych galaxiich, ale i v nasi Galaxii. Tvrzeni, ze intenzita a vlastnosti vybuchu jsou pokazde stejne, plati jen pro jeden typ supernov, oznacovany Ia (I je rimska jednicka). Jen u tohoto typu lze totiz predpokladat, ze mnozstvi hmoty, ktere vybuchne, je vzdy stejne. V pripade tohoto typu pozorovana jasnost supernovy (opravena o absorpci svetla) zavisi jen vzdalenosti (cim je jasnost mensi tim je supernova dale). Pokud jde o objev existence zahadne formy energie (je minena tzv. energie vakua), nevedla k nemu vyse uvadena pozorovani supernov, ale musela byt umele zavedena, aby se zachranila teorie "velkeho tresku". Nejde tedy o prokazatelny objev, ale o teoretickou "zaplatu" v jedne domnence.

Tvrzeni, ze "Za nekolik miliard let bude obloha, na niz pohlizime ze Zeme, bezhvezda. Vsechny hvezdy, ktere nyni vidime za jasne noci, leti totiz obrovskou rychlosti do neznamych dalek a za cas budou pryc. Vesmir bude prazdny." je zcela nepravdive. Vetsina hvezd, ktere vidime na obloze za jasne noci, patri do nasi Galaxie, ktera i v nasledujicich nekolika miliardach let zustane takova, jakou ji zname dnes. Hvezdy v ni obihaji po kruhovych nebo eliptickych drahach z nichz mnohe, vcetne drahy Slunce, jsou znamy. Oblohu bez hvezd je mozne ocekavat az za nekolik desitek nebo stovek miliard let, ale nikoliv kvuli jejich odletu do neznamych dalek, ale protoze vycerpaji vsechny sve zdroje zarive energie (svetla).

Tvrzeni o rovnomernem rozdeleni hmoty ve vesmiru se vyskytuje casto. Ale i ve studiich velkorozmerove struktury vesmiru jsou pouzivany takove nazvy jako "Velka stena" nebo "Velka prazdnota", jak to potom s tou rovnomernosti je? Hypoteza vesmirne inflace (rychleho nafouknuti) byla do teorie "velkeho tresku" zavedena prave proto, aby vysvetlila velkorozmerovou homogenitu vesmiru.

Posledni odstavce Vaseho prispevku o vzniku a vyvoji vesmiru nelze pocitat do kategorie vedy, patri do oblasti pohadek a fantazie. Pohadky mam rad a zastavam nazor, ze fantazii by si mel clovek pestovat, ale pokud se takhle promichaji dohromady, neprospiva to ani jim, ani vede.

Petr Molik, Praha