Britské listy

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.

Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

Co je nového v České republice

Vláda ve středu schválila svou Zprávu o stavu společnosti, viz včerejší Britské listy. Vláda zprávu schválila s výjimkou pasáží o kriminalitě, které musejí ministr vnitra Václav Grulich a ministr bez portfeje Jaroslav Bašta do čtyř dnů přepracovat. Podle Pavla Mertlíka je zpráva "zdůvodněním nastavení vládních politik do budoucna a programu revitalizace a restrukturalizace podniků". Zatímco hospodářská úroveň zemí EU se od roku 1989 zvedla o 20 procent, v ČR poklesla o pět procent. Mertlík také ostře kritizoval kupónovou privatizaci. Dodal: "Fakta, která máme k dispozici, ukazují, že minulé vlády vytvářely prostředí, které umožňovalo tunelovat tuto zemi." Začátkem příštího týdne bude Zpráva zveřejněna na Internetu. - Jan Ruml z Unie svobody řekl, že se vláda snaží zprávou vytvořit alibi pro své neschopné vládnutí. Václav Klaus z ODS konstatoval, že zpráva o stavu české společnosti neodráží situaci, ale jen názory současné vlády. "Není to zpráva o stavu společnosti, ale zpráva o tom, jak se na svět dívá socialistická vláda," řekl Klaus.

Zemanova vláda se snaží zlepšít vztah k církvím, a tak pozval Miloš Zeman kardinála Vlka na večeři. Zeman v úterý pozval do své pražské rezidence ministra kultury Pavla Dostála a katolické kardinála Miloslava Vlka a biskupa Václava Malého. Shodli se, že "zákonná úprava postavení církví musí vycházet z jejich nezastupitelné úlohy ve společnosti."

Lidi nedůvěřují soudům, bankám a církvím. Vyplývá to z průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění. Soudům v únoru vyslovilo nedůvěru 65 procent respondentů. Tím důvěryhodnost justice poklesla od října o sedm procent. Nedůvěra k církvím stoupla na 60 procent a k bankovnímu sektoru na 62 procent. Naopak tradičně poměrně vysoká je důvěra v média, jimž věří 69 procent dotázaných. Méně než poloviční počet občanů důvěřuje armádě, policii a odborům; vojákům věří 42, policistům 41 a odborářům 34 procent respondentů.

Důležité zprávy v Událostech Plus České televize. Jak nám sděluje pražský zpravodaj, Události Plus včera informovaly, že před sídlem NATO jsou už stožáry! (Na vlajky.) (Předtím se vyskytly zprávy, že kopáči tam kopou na ty stožáry díry.)

Jedna čtenářka nám napsala: Dost casto se v BL objevuji nazory (i ja jsem je zastavala), ze pokud lide ziji nejaky cas v zemich s rozvinutou demokracii, prenesou tyto sve zkusenosti do ceskeho zaostaleho sveta. Patrne to neplati vzdy. Soucasni socialne-demokraticti ministri J. Kavan a E. Lansky delsi cas v zapadnich demokraciich zili, a presto chteji nechat sledovat protijaderne aktivisty zpravodajskymi sluzbami. To je nejaky zapadoevropsky standard? K vyvoji demokraticky myslici osobnosti neni asi delsi pobyt v cizine nezbytny. Myslim, ze napr. P. Uhl nikdy na delsi dobu neopustil Ceskou republiku a je vetsi demokrat nez tito panove. - Ve čtvrtek dopoledne k tomu dodává: Dnes to dementovali, i kdyz pochybnosti zustavaji. Vcera to psalo i Pravo; u LN beru informace o vlade s rezervou. Myslim, ze slo o tzv. balonek, jak tomu rikaji. To vzdycky placnou nejakou hloupost, a cekaji, jaka bude reakce. Kdyz lidi nerikaji nic, pokracuji v cinnosti, pokud lidi protestuji, zpravu dementuji (byla spatne pochopena, novinari ji prekroutili atd. atp.). - Je to tak?

Soudy nestíhají pachatele, který maří práci soudu. Význam včerejšího článku Radomíra Tesaře. Ferdinand poznamenává: Clanek je neobvykle prinosny, byt v premire emoci zanika zakladni myslenka: soudy NEMUSI stihat a NESTIHAJI pachatele, ktery mari praci soudu. Zduvodneni, ze to neni nic platne, neobstoji. Bremeno dluhu, byt dnes nedobytnych, by znamenalo, ze by dnesni pachatel v budoucnosti nemohl mit na sve jmeno registrovano konto s podstatnejsi castkou, automobil, nemovitost... I banalni rozvod by se stal financni pohromou. Bylo by to horsi nez ztrata obcanskych prav, co vy na to? Je prekvapujici, jak svorne v tomto ohledu drzi basi Zeman s Klausem.

Poznámka k migrační poznámce. František Roček napsal:

Středeční poznámka JČ k migračnímu článku:

"... například v miliónových táborech uprchlíků po genocidě v Ruandě hrály hlavní slovo polovojenské organizace vražedného ruandského režimu. Znamenalo to snad, že se měly humanitární organizace méně lidsky chovat k postiženým civilistům a dětem?"

To je dilema, "čep lidskosti", na kterém se otáčí denodenní čas lidského žití - schopnost vyrovnat se s paradoxní situací. Snad právě obdobné humanitární aktivity jsou větším (ale např. pro vzdálené Evropany "nezáživným") dokladem lidskosti než literární díla oceněná z fondu dynamitníkovy Nobelovy nadace. Zároveň ale naznačují limity, s kterými se musíme potýkat.

JČ také píše: " Dále bych rád slyšel eticky přesvědčivé zdůvodnění, jakým právem zabraňujeme tzv. 'hospodářským uprchlíkům', tj. lidem, kteří hospodářsky strádají, v příchodu do naší země."

Odpověď je jednoduchá a o to složitější: právo zabraňovat v cestě za štěstím do menšího Strádalova nikdo nemá. Všechna opatření jsou limitována sociálně - psychologicky. Migrační omezení jsou složitým aparátem založeným ani ne tak na zákonech, jako na vůli je "tvořivě" aplikovat. Migrační omezení jsou výslednicí psychických "silových polí", kdy se střetávají představy starousedlíků o ovlivnění jejich kvality života v případě, že by se museli rozdělit o "životní prostor" (i a nebo především - v ekonomickém rozměru). Ale to je na samostatný článek, protože se jedná o nekonečnou bažinu problémů. Bez ohledu na globalizační blábolení, kterým se "moderně" oháníme, tlak na udržení status quo je v lidské společnosti mimořádně silný. František Roček

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

V minulych dnech vyslo CTVRTE cislo casopisu Tramvaj Načerno.

Výběr textů z posledních dní:

Český rozhlas: nedostatky zpravodajství v Radiožurnálu (Iva Nachtmannová)

Mezinárodní debata o podstatě vědy v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami: vědci si nejsou NIČÍM jisti

Británie: proč je vliv svobodného tisku pozitivní (Independent)

NATO: dobrý sluha, ale zlý pán (Tomáš Pecina)

Proč asi odešel Ivan Kytka z České televize: nad článkem Lidových novin (Jan Čulík)

Česká republika: asi ještě není dost zle (Jaroslav Král)

Občanská společnost - myšlenka, která zastarala? (Sean Hanley)

Jak jsem v Praze držela hladovku za české občanství - exkluzívní, dojemná a čtivá reportáž (Jiřina Fuchsová)

Kurdové: kdo jsou, kdo je utlačuje a o co usilují

Jak SPT Telecom ukradl zákazníkovi 14124 Kč (Jaroslav Polák)

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.