Propaganda MZV ČR pro Evropskou unii? České ministerstvo zahraničních věcí zřídilo webový server o Evropské unii - Euroskop. Události Plus České televize se včera zeptaly náměstka Pavla Teličky, zda server bude obsahovat pouze pozitivní informace o EU. Telička odpověděl, že ne, že je tam také napsáno, jaké nároky na nás bude vstup do EU klást, a to se prý mnoha lidem nebude líbit. Inu, jaký ministr, takový náměstek, poznamenává k tomu Tomáš Pecina. - Že by skutečně MZV nemohlo dát dohromady objektivní nezávislé, třeba i kritické informace i o sporných aspektech Evropské unie? Bude opravdu šířit jen údaje, které o sobě chce rozšiřovat sama Evropská unie? Že by si návštěvník serveru neměl možnost udělat samostatný obrázek, do jaké organizace ČR chce vstoupit? JČ
K pískání Jana Křečka napsal Ferdinand:
K panu Kreckovi, NATO a zakonu o vytrznictvi: ani prednasky pana Culika
jiste nejsou OBRADEM, a presto by jej nepotesilo, kdyby si tam jakysi Mr.
Hamster pohvizdoval jako na pastve.
Zda se, ze problem svoboda projevu jednoho
versus pravo na druheho na rozumnou miru soukromi je dilema vecne a
neresitelne...
Co se tyce citovaneho zneni paragrafu o vytrznictvi - nemyslim,
ze by byl prilis poplatny byvalemu rezimu, naopak byl zrejme vyrazne zuzen.
Byti
vytrznikem tehdy znamenalo "chovat se hrube nepristojne na miste verejne
pristupnem" (za smysl rucim, za presnou citaci nikoliv). Pamatuji si, ze podle
tohoto paragrafu byli pokutovani i skolaci, kteri na oslavu posledniho dne skoly
pochodovali husim pochodem, jednou nohou na chodniku a druhou po ulici, pusobice
timto obecne obveseleni. A jindy to schytali dospelaci, kteri hrali jinak
ukaznene v parku kulicky.
Poznámka JČ: Kdyby někdo začal pískat na mé přednášce (učím relativně malé skupiny studentů) vyzval bych ho, aby vysvětlil, co se mu nelíbí. (Mimochodem, na Glasgow univerzity existovala na velkých katedrách mezi studenty pro univerzitní učitele děsivá tradice: v prvním ročníku třeba anglistiky bývá až tisíc studentů. Stávalo se, že když se studentům učitelova přednáška nelíbila, studenti v lavicích ve velkém sále začali rytmicky z protestu ve velkém počtu dupat do podlahy. Pro přednášejícího na dně velkého svažujícího se sálu dost hrůzná zkušenost. ) - Ale v Křečkově případě šlo o něco jiného - o legitimní politický protest na ceremonii, jaké se dějí v mnoha zemích světa, a nikdo z toho nedělá aféru. (V Čechách je, zdá se, situace jiná, tam z toho pozoruhodně dělá v Lidových novinách aféru pan Doležal, ještě se k jeho článku vrátím.) Jistě jste například slyšeli tuším o belgickém postarším autoru happeningů, jehož životním cílem je dát co největšímu počtu státníků při nějaké veřejné ceremonii do obličeje smetanovým dortem - technický termín je entartement. Motivace je čistě dadaistická (možná s podtextem protipompéznosti) a politikové to snad berou jako poctu, že byli zařazeni do kategorie tak významných osobností, kteří si tu ránu dortem zaslouží. Nedávno se to stalo někde v Holandsku Billu Gatesovi. Opakuji, že je na pořadatelích, aby se jim anarchické živly nedostaly do slavnostních sálů. Pikantní na Křečkově protestu je ovšem to, že jen napodobil Havlovu manželku. - Cenný je příspěvek Milana Pavlíka k této problematice v závěru těchto Britských listů. Nikoliv poprvé prosazuje Milan Pavlík takové pojetí demokracie, v němž se individualisté a menšiny musejí názorově přizpůsobit většině. To však není myslím běžné pojetí západní demokracie, která je založena na kompromisu, konsensu, ale i na svobodném projevování všech individuálních přesvědčení. Právě proto jsou západní demokracie relativně stabilní - jako v Americe, má člověk právo na "individuální cestu ke štěstí". Neporozuměním je i tato argumentace Milana Pavlíka:
Jak se pan Čulík staví k potřebám tohoto státu, a obecně i k potřebám společnosti státem representované, je jasně zřejmé z následujícího citátu: "...bude-li Křeček odsouzen..., pak by to, co se s ním po protestu stalo, bylo asi téměř významnější, než celý vstup ČR do NATO." Zlatá slova! Myslím, že pan Čulík nemohl dát lépe najevo, jak vysoce hodnotí náš vstup do NATO. Budoucí osud deseti miliónů lidí je téměř "bezvýznamnější", než osud jakéhosi špatně vychovaného anarchisty (...) Díky, pane šéfredaktore Britských listů! Jsem-li jako jedna desetimiliontina onoho národa desetimilionkrát bezvýznamnější než ona velevýznamná pokuta nějakému pitomému novodobému Hérostratovi...
Argumentoval jsem, že demokracii v ČR nezachrání ani neposílí vstup do NATO, naopak ji posílí či oslabí to, co se bude dál dít s Janem Křečkem. Osud jednotlivce je v demokracii důležitý. To je, co se demokracie týče, pro její osud a osud deseti miliónů Čechů možná důležitější než vstup do mezinárodní obranné organizace, která zemi snad zajistí ochranu před případným nepřítelem. (Turecko je také členskou zemí NATO, ale dochází tam k rozsáhlému mučení lidí a zavírání novinářů - demokracie to není.) - Zajímavé a asi cenné pro porozumění situaci v Čechách je také Pavlíkovo pojetí novinářské práce jako potvrzování už existujících stereotypů, v něž věří většina národa. Milanu Pavlíkovi za jeho příspěvek děkujeme. JČ
Ferdinand k Telecomu:
K pripadu pana Polaka (http://www.britskelisty.cz/9902/19990217d.html#03),
arogance SPT Telecomu a neinformovanosti B.L (http://www.britskelisty.cz/9902/19990219b.html#01): Vse je zrejme jinak. Zavolal
jsem inkognito na informace Telecomu, ze jako pronajimam byt a bojim se, zda
bude podnajemnik radne platit ucty za telefon. Mily zensky hlas mi poradil,
abych za Kc 170 telefon na najemnika PREVEDL!!! Tak to je opravdu VELMI
SPECIALNI druh smluvniho vztahu. Clovek ceka na telefon nekolik let, zaplati par
tisic, a pak ma toto vse podle predstav Telecomu prevest na podnajemnika a
doufat v podnajemnikovu serioznost. Ten totiz ze telefon na konci podnajmu
telefon zpet na majitele prevest MUZE ale NEMUSI. Alespon ta slecna na
informacich mi nedokazala vysvetlit, jak bych odchazejiciho najemnika mohl
prinutit, aby mi telefon na rozloucenou dejme tomu neodhlasil...