Kontroverze zkazila velký den pro NATO

Independent, sobota 13. března, str. 15

Ministři zahraničí České republiky, Maďarska a Polska dokončili přičlenění svých zemí do Severoatlantické aliance včera v ceremonii, plné symboliky - úmyslné i neúmyslné.

Dělo se to ve skromné Trumanově knihově na okraji stejně skromného města Independence ve státě Missouri. Toto město bylo Trumanovým domovem před tím, než se stal prezidentem a pak zase po ukončení prezidentské funkce. Knihovna byla vybavena veškerým zařízením pro mezinárodní setkání a byla téměř zahlcena.

Knihovna byla zvolena k ilustraci linie, která spojuje původní smlouvu, vzniklou pod Trumanovým dohledem před padesáti lety, a vstup tří středoevropských zemí, které byly tou dobou izolovány pádem železné opony.

Ale na ceremonii nebyli přítomni vůbec žádní hodnostáři NATO. Úkol přijmout dokumenty nových členských států byl dán Madeleine Albrightové, americké ministryni zahraničních věcí, která hovořila o tom, že se tyto tři národy "navracejí domů", "do světa, kam vždycky patřily".

Ale atmosféra jednoty a sjednocení, kterou měla ceremonie vytvořit, byla oslabena, a to hned dvojím způsobem. V důsledku všeobecného nezájmu to bylo téměř vlastně jen bilaterální ceremonie uspořádaná mezi Spojenými státy a středoevropskými zeměmi. Ani ve městě Independence se o ceremonii skoro vůbec nikdo nezajímal. Zatímco někteří lidé byli překvapeni, že do města přijela washingtonská honorace, jiní kriticky srovnávali "jejich" prezidenta (Trumana) s nynějším obyvatelem Bílého domu.

V důsledku nepříjemné shody náhod se ceremonie zúčastnila jen omezená delegace z Kongresu, protože parlamentní debata o tom, zda mají být vyslána americká vojska do Kosova, skončila až pozdě v noci. Prezident Clinton je přesvědčen, že vojska mohou být do Kosova vyslána podle nynějších ustanovení a byl proti parlamentní debatě. Ale Denis Hastert, nový předseda amerického parlamentu, který teprve musí prosadit svou autoritu, si nemohl dovolit nerespektovat republikánské požadavky, aby se debata konala. Více než 40 Republikánů hlasovalo s Demokraty pro vyslání 40 000 vojsk do Kosova, ale faktem zůstává, že pouhých několik hodin před tím, že byly vzájemné záruky Severoatlantické aliance poprvé rozšířeny do střední Evropy, americký Kongres se plně zabýval něčím jiným, totiž debatou, která připomínala první debaty v Kongresu o NATO.

Kontroverze mezi izolacionisty a stoupenci NATO propuká prakticky pokaždé, když si americký prezident přeje vyslat vojska do zahraničí anebo financovat v zahraničí vojenské akce.

To, že takováto kontroverze vypukla zrovna ve chvíli, kdy byly do NATO přijímany tři středoevropské země, dokazuje, že Amerika má stále pochybnosti o tom, zda se vojensky angažovat na druhé straně Atlantiku.