Britské listy

posílám Vám poznámku, která do jisté míry souvisí se vstupem do NATO. Bude jistě zajímavé sledovat, jak svéprávně si budou čeští politikové při rozhodování o strategii NATO počínat - tedy pokud se jich bude vůbec někdo na něco ptát. JJ

Lekce z Ottawy

Robert S. McNamara, bývalý ministr obrany USA (1961-68), zavítal ve středu 10. března do Ottawy, aby seznámil Výbor kanadského parlamentu pro zahraniční záležitosti se svým názorem na spornou strategii NATO ohledně preventivního použití jaderných zbraní.

Jeho vystoupení (několik citátů uvádím níže) bylo nesmírně poučné v tom, že jasně poukázalo na nutnost včasné náhrady opotřebovaných politiků mladou a odvážnou krví.

Jako relativně mladý ministr (v roce 1961 mu bylo 45 let) zastával McNamara velmi progresivní názory. Přispěl k posílení vojenské síly USA v oblasti konvenčních i jaderných zbraní, a poslal do Vietnamu tolik vojáků, že tam tu válku takměř vyhráli.

Pak ovšem překročil intelektuální zenit, a kolem sedmdesátky se jeho názory staly takměř nesnesitelnými. Evidentně přestal věřit v Prozřetelnost (která jak známo řídí americkou politiku) a ve své malomyslnosti se dostal tak daleko, že začal pochybovat o smyslu použití jaderných zbraní a dokonce knižně zpochybnil svou vlastní politiku ve Vietnamu.

Jeho vystoupení v Kanadě je důkazem, jak hluboko člověk klesnout. Zmíněný výbor totiž sestavil zprávu, obsahující 15 doporučení, která, jak sám McNamara poznamenává, jsou vesměs v rozporu se současnou politikou USA.

Nicméně tento zrádce amerických ideálů říká (všechny citáty jsou z deníku The Ottawa Citizen): "Myslím, že tato zprava je skvělá, absolutně skvělá".

A protože si je vědom toho, že "zpráva nemá absolutně žádnou šanci, aby ji NATO akceptovalo, ledaže Kanada pro ni získá plnou a bezpodmínečnou podporu většiny nejaderných států NATO" vytahuje pseudomorální argumenty a katastrofické vize.

McNamara například tvrdí: "Bylo by vojensky zbytečné, morálně špatné a politicky neobhajitelné, kdyby NATO použilo jaderné zbraně jako první" a dodává, že tato politika "přináší ohromná rizika - doslova zničení států".

Tento odpadlík si dovoluje předpokládat, že "Žádný president USA po roce 1960 (Eisenjower, Kennedy, Johnson, Nixon, Ford, Carter, Reagan, Bush a Clinton) by nikdy nepoužili jaderné zbraně". A bouchá a bouchá při tom pěstí do stolu jako nějaký negramota.

Nejsmutnější na celé věci je to, že McNamaru podpořil i bývalý vrchní velitel strategických sil USA Lee Butler. Tento změkčilý generál se dokonce obořil na vlastní zemi kvůli tomu, že její oficiální zástupci lobují kanadské členy parlamentu, aby zprávu nepodporovali. Tam až může vojáka dovést stáří.

Jak svěže proti tomu působí třeba názor mladého Fina, který na Foru BL zveřejnil Aleš Zeman (příspěvek 05383):

"Mladí Finové si přejí, aby Finsko vstoupilo do NATO. Jsem si jist, že se nám to během příštích čtyř let podaří."

Je opravdu potěšující, když se najde mladý člověk, který se nenechá strhnout falešným pacifismem a ví, že teď jsou zbraně tak nějak jiné, určené k boji za mír, takže je můžeme než obdivovat: "Letoun amerického námořnictva F-18", píše mladý Fin, "je víceúčelový stroj používaný na letadlových lodích. Vyniká v jakékoli akci do níž je vyslán. Je smrtelně nebezpečný ať již doprovází bombardéry, zadržuje bandity nebo útočí na pozemní cíle hluboko v nepřátelském území." To si člověk opravdu hned oddechne.

Mladým neopotřebovaným finským mozkům je všechno jasné, i to, že naděje do budoucna jim kazí politikové, kteří představují "obrovský problém". To je jistě smutné zjištění, protože většina Finů mluví anglicky a tak se nemůže nic stát.

Domnívám se, že výše uvedené srovnání nového myšlení se starým je zajímavé i z českého hlediska, protože pořád jsou lidé, kteří si nám neuvědomují, že nelze vystačit se Švejkovým "Nestřílejte, jsou tady lidi". ale že je třeba myslet jinak.

Nepochybně i v ČR bude nutné vyměnit některé, obrazně řečeno plešaté politiky a nahradit je novou krví. Mladí s vyholenými lebkami by zřejmě byli k tomuto účelu nejvhodnější. Jednak kvůli kontrastu (příliv vlasatců by mohl někoho popudit) a pak tihle mladí jsou ochotni bojovat za ideje, které si vezmou za vlastní.

Jiří Jírovec

Otázka Jana Čulíka Jiřímu Jírovcovi: A co obrana před násilím?

Jiří Jírovec reagoval:

Pane Culiku,

obavam se, ze na Vasi otazku nejsem schopen uspokojive odpovedet. Potiz je v tom, ze ochrana proti nasili neni nijak vysoko na zebricku zajmu jednotlivych statů nebo skupiny statu (pokud se do nej vubec dostane).

Mám pocit, ze se na násilí pohlíží trochu jako na odpadky: "not in my backyard", "ne u nás za humny", ale jinak to je jedno.

Je mnoho důkazu, ze treba USA ochotne podporují jakekoli zlo (jakkoli zkorumpovany rezim) pokud to vyhovuje jejich vlastnim zajmum. Nedávno vyšla zpráva, podle niz 90% zverstev spachaných během obcanské války v Guatemale mela na svedomí vlada podporovana USA a armada cvicena americkými specialisty.

To same dela NATO. Na Turecko si nikdo nedovolí sáhnout, protoze je vzhledem ke strategickym zajmum USA príliš vyznamne umisteno. Jiste, pokud nasili na kurdskem zahumenku bude moc okaté, tak to zacne byt politikům neprijemne a naoko takovou vec odsoudi.

Nevidim, jak NATO muze prispet k obrane proti nasili. Vezmete si Kosovo.

NATO ani nikdo jiný nebyl a stále není schopen definovat problém a navrhnout rešení. Nasilnosti, k nimz tam dochazi, jsou tragicke a odsouzenihodne, ale z hlediska konfliktu jsou nepodstatné. Základní otázka je, kdo má zájem na odtrzení Kosova od Jugoslavie, a kdo financne podporuje separatisticke skupiny (zbrane nejsou zadarmo).

Vsimnete si slovniku politiku zemi NATO - dat lekci Belehradu, klepnout pres prsty Milosevice. NATO si podle nekterých komentatoru CBC "hledá práci".

Nasili v Kosovu je pro NATO pouhou záminkou vytvorit precendent v mezinárodním právu. NATO nemá - na rozdíl od OSN - v Kosovu co pohledávat, protoze jde o uzemi svrchovaneho statu. Navic je pravdepodobne, ze sama zahranicní podpora kosovskych povstalcu je vlastne agresi proti Jugoslavii.

Podle mého nazoru je Kosovo promarnena sance k tomu ukazat, jak pozvednout ekonomicky postizenou cast zemekoule a ukázat, ze ani jazyk, ani nabozenstvi nemuseji znamenat prekazku v souziti. Jenze to by politikove nesmeli mit maslo na hlave a nevyresene problemy doma. Navic kazdá krizujici raketa je v podstate milionovou investici umistenou v cilovem uzemi.

Jiří Jírovec