Podle zpráv britské televize vyvolaly letecké útoky NATO na Jugoslávii vlnu nacionalistického cítění mezi Srby, a to i mezi těmi z nich, kteří dosud byli značně kritičtí vůči Miloševičovi a byli ochotni se vzdát Kosova. V Athénách se konala demonstrace přibližně 10 000 lidí proti leteckým útokům. V italském parlamentě došlo k potyčkám ve vládní koalici, její levicoví poslanci odmítají letecké útoky.
NATO uvedlo, že jeho jednotky sestřelily dvě jugoslávské stihačky, které pronikly do leteckého prostoru Bosny-Hercegoviny. Tvrzení, že dva piloti Migů-29 byli posléze zadrženi, pak popřely mírové sbory v Bosně.
Zprávy od bosenských Srbů uvádějí, že byla sestřelena dvě letadla NATO. V pátek se poprvé konaly nálety za denního světla.
Vrchní velitel NATO Wesley Clark uvedl, že se nyní letecké útoky přesunou a budou útočit na útvary v poli. Zatím bombardovalo NATO především protivzdušnou obranu a také byla zasažena některá kasárna.
NATO konstatuje, že jugoslávská armáda a policie v Kosovu zvyšuje svou brutalitu proti místnímu obyvatelstvu.
Útoky NATO v noci ze čtvrtka na pátek prý podle NATO způsobily "podstatné škody".
Jugoslávie ve čtvrtek přerušila diplomatické styky se Spojenými státy, s Francií, s Německem a s Británií a nařídila všem novinářům z členských zemí NATO, aby Jugoslávii opustili.
Posléze však byl prezident Miloševič přesvědčen, že to bylo chybné rozhodnutí, a v pátek bylo rozhodnutí vyhostit novináře ze zemí NATO odvoláno.
John Simpson, jeden z mála zahraničních reportérů nyní v Bělehradě, konstatoval v hlavních večerních zprávách BBC v pátek večer, že pro většinu lidí v Jugoslávii útoky nemají žádný vliv na jejich život - projevují se jen jako kouř a požár na obzoru. Jugoslávská televize velmi věcně zaznamenává všechny škody a to vyvolává mocné nacionalisté emoce.
Britský premiér Tony Blair promluvil v televizi k národu, a vysvětloval, že Británie z morálního hlediska musela zasáhnout. V britské televizi také vystoupil s ostře agresívním, emocionálním projevem srbský ministr zahraničních věcí, který obvinil Západ z agrese a z prolhanosti.
Lord Healey, labouristický ministr obrany v letech 1964-70, řekl mj. toto ve čtvrtek v ranním vysílání v rozhlase BBC. V pátek to přetiskl deník Guardian:
Byla to strašná chyba zaútočit na suverénní stát dokonce i bez konzultace Spojených národů. Mělo to už katastrofální dopad na vztahy Západu s Ruskem a s Čínou. Pro prezidenta Jelcina je to taky katastrofa, protože to posiluje jeho komunistické a nacionalistické oponenty. Mohli jsme vyvinout tlak na Miloševiče jinými prostředky a Richard Holbrook měl dál vyjednávat. Jestliže zaútočite na Jugoslávii kvůli Kosovu, proč jsme nezaútočili na Rusko kvůli Čečensku? Proč neútočíme na Turecko kvůli jeho válce proti Kurdům?
Tato válka by se mohla rozšířit do Makedonie, a zatáhnout do konfliktu Řecko a Turecko, nebo do Slovinska, a zatáhnout do konfliktu Itálii. NATO nemá žádný dlouhodobý plán, neví, kdy a jak se bude moci z Jugoslávie stáhnout, neví, jestli bude muset vyslat pozemní vojska. Tak je naprosto životně důležité, abychom zahájili znovu vyjednávání.
Srbsko je uznáváno OSN jako suverénní země. Pamatujme, že nás často kritizují za Severní Irsko (i když tamější masakry jsou daleko menší než v Kosovu). Byla to strašná chyba nekonzultovat v této věci OSN. Udělali jsme chybu, že jsme jednali tak rychle a vstoupili jsme do dlouhé války, v níž jsme dali absolutní rozhodovací pravomoci nikoliv vládám členských zemí NATO, ale vojenským velitelům NATO.
Z Ruska nepřichází hrozba, v tom smyslu, že by hrozilo, že do války zasáhne. Nemyslím, že by toho bylo Rusko schopno. Ale existuje velmi vážné riziko, že bude Jelcin, který se snaží udržovat s NATO dobré styky, když už ostatní Rusové jsou rozhněváni rozšířením NATO o Českou republiku, Polsko a Maďarsko, svržen koalici nacionalistů a militaristů. To by znamenalo, že bychom čelili problému, který by vedl k daleko většímu utrpení než cokoliv se děje v Kosovu.
