Jak se vyvíjejí názory britských tvůrců veřejného mínění
V minulých dnech došlo k změtení názorových rozdílů mezi pravicí a levicí v Británii ohledně vojenské intervence v Kosovu, v důsledku "humanitární války", kterou vede v Kosovu NATO.
V důsledku leteckých útoků a různé argumentace, která ji ospravedlňuje, jsou britští tvůrci veřejného mínění nejednotli a nejistí. Vznikají nepravděpodobné aliance členů různých politických stran.
Nejzajímavější je však rostoucí izolacionismus uvnitř Konzervativní strany a u mnoha konzervativních komentátorů.
Pravicový bulvární deník Daily Mail zaujal koncem týdne skeptický postoj a tvrdil, že "letecké útoky situaci ještě zhoršují". Konzervativní deník Daily Telegraph je více pro letecké útoky, nicméně list tvrdí, že NATO nemá žádnou řádnou strategii, protože nechce do Srbska vyslat pozemní vojska nebo Kosovskou osvobozeneckou armádu, aby Miloševiče svrhla. Nerozhodnost britských konzervativců rozhněvala britského ministra zahraničních věcí Robina Cooka, a úřad premiéra Tonyho Blaira pohrdlivě charakterizoval postoj konzervativců jako logicky související s jejich euroskeptismem.
Čelní představitelé Labouristické strany obhajují nyní svou intervencionistickou politiku energičtěji. Robin Cook nedávno argumentoval v jedné své přednášce: "Nikde na světě to není příliš daleko, aby to tam nebylo důležité pro naše bezpečnostní zájmy."
Cook a ministr obrany George Robertson učinili potřebu rychlé humanitární intervence, podpořené vojenskou silou, ústředním pilířem nedávno dokončené Strategické obranné studie, která nazvala tuto novou, obrannou diplomatickou roli ve středovýchodní Evropě výrazem Outreach.
Cook sdělil listu Observer, že Kosovo je klasickým případem, kde je zapotřebí tohoto druhu intervence: "Miloševič představuje velmi zhoubný způsob politiky, která je založená na etnické nenávisti. Ústředním bodem této politiky je prosazování srbské totožnosti, která je vyjadřována nenávistí ostatních národních totožností, i když tyto národnosti žijí v témže státě. Miloševičův režim se nyní vrací k etnickému očišťování a ke genocidě.
Lidé jsou vražděni prostě pro svůj etnický původ. Levice nemůže než pociťovat vůči tomuto odpor a musí proti tomu bojovat. Je povrchní říci, že je možno vyřešit tento problém dialogem."
Avšak mnozí lidé na britské levici nesouhlasí s tím, jak Cook spojuje diplomacii a vojenské akce. Minulý týden vyjadřovali někteří členové britské vlády při jejím zasedání skepsi ohledně toho, zda se má Británie stát světovým četníkem na obranu lidských práv. "Jestliže je důležité intervenovat v Kosovu a v Iráku, proč jsme nezasáhli ve Rwandě?" zeptal se jeden ministr. Celkově však britská vláda souhlasí, že NATO nemělo žádnou jinou alternativu než za jugoslávské vojenské cíle zaútočit.
Některé starší osoby, jako například Tony Benn a Denis Healey v britské Labouristické straně vyjadřují však pochybnosti. Hlavní čtyři kritiky jsou: útoky nejsou právně zdůvodnitelné, chybně zdůrazňují větší význam NATO než má OSN, jsou zásahem do občanské války na území suverénního státu a mohla by z nich vzniknout širší balkánská válka.
Názory obou mužů jsou však ovlivněny tím, že Srbsko hrdinně bojovalo proti nacistům v druhé světové válce.
Naproti tomu jiný levičák, Ken Livingstone, se energicky postavil na podporu leteckých útoků a poukazoval na to, že muslimové jsou nyní v Kosovu v takové situaci, v jaké byli židé v Německu za druhé světové války.
Ale největší rozhádanost existuje v Konzervativní straně. Stínový ministr zahraničních věcí Michael Howard útočil na Robina Cooka dlouhé týdny v parlamentě, aby už konečně Blairova vláda v Kosovu vojensky zasáhla. Jakmile se to ale stalo, konzervativci začali zpochybňovat legálnost vojenských útoků. Lord Carrington, bývalý generální tajemník NATO, konstatoval v Horní sněmovně, že má "velmi silné pochybnosti" a tvrdil, že Srbsku se nikdy nemělo leteckými útoky vyhrožovat.
Pochybnosti konzervativců silně rozhněvaly šéfa britských liberálních demokratů Paddyho Ashdowna, který je bývalý voják, velmi silně se zajímá o osud bývalé Jugoslávie a mnohokrát ji v minulých letech navštívil. Ashdown si přeje, aby se Kosovo stalo mezinárodním protektorátem, který by kontrolovaly vojska NATO. Je přesvědčen, že britské veřejné mínění plně podporuje vládu. Ale obává se, že kdyby Miloševič neustoupil a dojde ke zhoršení masakrů v Kosovu, lidé vládu přestanou podporovat.
Ashdown chce do Kosova vyslat pozemní vojska, ale britské veřejné mínění to nepodporuje, konstatuje týdeník Observer.
