Srovnání úrovně vzdělání Československa a Kanady
V
článku
týkajícím se postavením žen v české společnosti, jsem mimo jiné reagoval na
názor, že v Československu (1948-1989) bylo význam vzdělání drasticky
podhodnocen. Jako důkaz byl uveden údajně malý počet žen (10%), které měly
v osmdesátých letech universitní vzdělání. Napsal jsem, že to zřejmě
odpovídalo tehdejší struktuře pracovních míst a že pokud se údaje o
učňovském, středním a universitním vzdělání předkládají severoamerickému
čtenáří, je třeba dát je do širších souvislostí, aby dávaly nějaký smysl.
Srovnání českých čísel se světem by mohlo zajímat i českého čtenáře.
Vyhledal jsem tedy oficiální statistické údaje o dosaženém vzdělání v
Kanadě. Není-li uvedeno jinak, jde o údaje nejnovější (z roku 1996),
platící pro 22 628 925 lidí starších 15-ti let.
Aby bylo možné čísla vůbec porovnávat, je nutné poněkud sjednotit pojmy,
protože oba vzdělávací systémy jsou v některých směrech dosti odlišné.
Typ školy: Československo - Kanada
základní škola (8 let): ano - ano
(elementary school)
učňovské školství: ano - ne ve srovnatelné podobě
(2 - 3 - 4 roky)
dvanáctiletka - gymnasium: ano - ano (high school)
maturita - diploma
odborná střední škola (4 roky): ano - viz college
college (2-4 roky, vyžaduje se: ne - ano (high school diploma)
universita: ano - ano
Protože údaje o československém školství jsou z osmdesátých let, je třeba
zdůraznit, že za ukončené vysokoškolské studium bylo tehdy považováno
absolvování kompletního, většinou pětiletého programu, složení příslušných
státních zkoušek a obhájení diplomové práce. Viz rovněž tento článek.
Absolvent československé vysoké školy tedy formálně splňoval požadavky pro
hodnost Master of Science (Arts, Engineering atd.).
Dosažené vzdělání: Československo - Kanada
(% populace) - ženy (muži) - 1986 - 1996
nedokončené: 10 (10) - 47.8 - 36.8 (žádný diplom)
učňovské: 40 (50) - 10.0 - 10.5
středoškolské: 40 (26) - 30.7 37.2
high school a - - - -
- - - college
universitní (dokončené): 10 (14) - 8.8 -13.3
Kanadská statistika zahrnuje do počtu i studenty, kteří absolvovali byť jen
část vysokoškolského studia a nedosáhli ani hodnosti bakalářské (po roce
1989 zavedené na českých vysokých školách). Podle ní 1.9 (2.3) procenta
populace dosáhlo v roce 1986 (1996) méně než bakalářskou hodnost.
Pro úplnost ještě dodávám, že údaje pro kanadské obyvatelstvo zahrnují obě
pohlaví. Velký počet lidí bez formální kvalifikace nepochybně odráží
kanadský přístup ke vzdělání - pro uživení se stačilo zaučení. Změna
struktury ekonomiky a nástup nových technologií tuto situaci postupně mění.
Rostoucí počet lidí s universitním vzděláním odráží jeho relativní
dostupnost v nedávné minulosti. Není ovšem vyloučeno, že nastoupí trend
opačný a že lidé začnou vyhledávat kratší a levnější postsekundární
vzdělání (college). Tento druh školy byl schopen poněkud pružněji reagovat
na změny pracovního trhu, tkaže zaměstnavatelé údajně dávají přednost
jejich absolventům před vysokoškoláky.
Nejvyšší dosažené vzdělání
v Kanadě (% populace) : 1976 - 1986 - 1996
méně než 9 tříd: 25.4 - 17.7 - 12.4
9 -13 tříd: 44.0 - 42.5 - 40.4
jakékoli vyšší mimo
universitní hodnosti: 24.1 - 30.2 - 34.0
universitni hodnost: 6.4 - 9.6 - 13.2
V roce 1976 mělo celkem 6.4% kanadských občanů ukončené universitní
vzdělání (hodnost bakaláře a výše). Vzhledem k tomu, co již bylo o
rozdílu v náplni vysokoškolského studia řečeno, není bez zajímavosti ani
to, že pouhých 1.5 (2.2) procent populace mělo v roce 1986 (1996) hodnost
Master.
Několik výše uvedených dat nepředstavuje žádnou vědeckou studii, ale pouhé
upozornění na to, že Československo osmdesátých let na tom nebylo, alespoň
ve srovnání s Kanadou, nijak špatně.
Jiří Jírovec
