Čulíku, nezpochybňujte mou věrohodnost
Pane Čulíku,
publikováním anonymů děláte ze svých BL žumpu.
S pozdravem
Martin Vadas
Poznámka JČ: Britské listy zásadně nepublikují anonymy. Jména a adresy autorů všech názorů, zveřejňovaných v BL, jsou redakci známa. Zda se pisatel názoru rozhodne utajit svou totožnost veřejnosti, to je jeho věc. Příspěvky, v nichž autor z dobrých důvodů odmítne zveřejnit jméno, avšak redakci ho sdělí, publikují každé seriózní noviny, stačí nahlédnout do Guardianu nebo do deníku Times. Pisatel textu si sám musí posoudit, nakolik mu to ubírá věrohodnosti. Situace je v ČR bohužel taková, že mnoho lidí odmítá vystupovat pod vlastním jménem. Jistě by stálo za diskusi, proč tomu tak je.
Ad: Čulíkovy poznámky (BL 19.05.1999) k mé reflexi
"K Radám pana Šmída"
Vážený pane Čulíku,
opakovaně se snažíte útočit na věrohodnost mého pohledu na skutečnost, že pan Puchalský dosáhl uveřejnění své zpovědi "Proč jsem propustil Jana Šterna" až právě u Vás - nedaleko od Prahy na universitním serveru v Glasgow. Zarputile odmítáte možnost, že by vládce čtyřmiliardového ročního rozpočtu v ČR - v hlavním městě Praze - nenašel pár megabytů na svém domácím serveru ČT, nebo v bulletinech ČT, kam jinak velmi pravidelně přispívá. Když už, jak vytrvale tvrdíte, mu všechny ostatní sdělovací prostředky v ČR a Střední Evropě odmítly poskytnout poměrně značný rozsah z hlediska tiskových médií - pokud si vzpomínám, tak jeho text měl cca 8 stran a dalších nejméně 8 stran příloh. Zbývala ještě - úplně v nejhorším případě - placená služba ČTK, která sídlí také v Praze. Generální ředitel se však z nějakých důvodů rozhodl pro starou dobrou Anglii.
Nerozumím tomu, proč Vás jakákoliv zmínka o "zpovědi v Glasgow" tak rozčiluje.
Chápu, že trochu potřebujete ocenění za schopnost poskytnout prostor domácí nepřízní pronásledovanému generálnímu řediteli, ale nediskutujme již konečně o malých, i když detailně dokreslujících podružnostech. Nenazývejme hned mé trvání na chování charakteru zpovědi paranoiou, vždy» i já jsem nabídl Vám několik textů ke zveřejnění.
Odkazujete se na vysvětlující Dopis pana Puchalského Literárním novinám, kde pan Puchalský volá po pozornosti novinářů vyhození producenta Šterna. Skutečností je, že pozornosti se mu dostalo m.j. peticí, kterou podepsalo 268 osobností kulturního života v ČR. (viz. Dokument v posledním "Americkém" čísle kulturní Revue Prostor).
Nejsem novinář a dlouho jsem nechtěl přijmout Vaše BL jako jedinou možnou platformu diskuse o formování veřejné služby v České televizi, proto jsem se obrátil jako koncesionář ČT se "Stížností na ukvapené rozhodnutí ředitele Puchalského" přímo na Radu České televize, ve které jsem cca rovněž na 8 stranách zpochybnil účelové konstrukce ve Vámi zveřejněné "zpovědi" pana ředitele. Na tuto stížnost, podanou s razítkem podatelny ČT ze dne 15.12.1998, jsem nikdy nedostal odpověď! Stížnost nebyla zmíněna ani v zápisech z jednání Rady ČT ani se s ní nevypořádala obsáhlá Zpráva Rady ČT o činnosti za rok 1998, přestože zákon Radě ukládá povinnost se takovými stížnostmi zabývat!
Ad: Paranoia Jana Čulíka
V řadě příspěvků z České republiky (a podle samozvaného a nekvalifikovaného psychiatra Čulíka - pozn. M.V.) i v příspěvku Martina Vadase, se šíří intenzívní antikomunistická paranoia. . .
Čulík se ptá: "Je racionální, deset let po pádu komunismu, zjišťovat, kdo z jakých pracovníků byl kdy v komunistické straně?"
Dovolím si odpovědět: Nebylo by třeba zjišťovat nic, pokud by tito bývalí a možná i současní členové zločinecké organizace tuto skutečnost - tento ne nevýznamný morální poklesek - nezamlčovali např. ve svých životopisech, zejména jestliže se ucházejí o veřejnou pozornost, veřejné působení, jestliže zastávají řídící posty v demokratické společnosti, ve vládě, na ministerstvech, okresních a jiných úřadech, na vysokých školách, ve veřejnoprávních televizích apod..
Je nadějné zajímají-li se dnešní mladí lidé v Čechách o minulost veřejně působících osob, podobně jako před zhruba dvaceti lety se ptala německá mládež po minulosti svých otců, po minulosti a členství veřejných osob v souvislosti s působením v NSDAP aj.
Snad se dnešní mladí v Čechách nenechají okřiknout nevidoucím Čulíkem.
Ad: "Profesionalita"
To zjišťování . . .(někomu - pozn. M.V.) vůbec nebrání "energicky spíše zjišťovat, zda jsou či nejsou zaměstnanci ČT schopní, kritičtí a nezávislí profesionálové", jak prahne Čulík.
Např. jeden z takových vejlupků - "profesionálů" spolu s dalšími "profesionály" profesionálně vytvořil mj. lživé propagandistické komunistické dílko na objednávku komunistického Ministerstva vnitra ČSSR a ÚV KSČ pod názvem Třicet případů majora Zemana, které dodnes rozpoutává diskusi, ve které ani Rada ČT - jinak sjednocující se na lecčems - nenašla společné stanovisko zda vysílat tuto komunistickou propagandu jako veřejnou službu koncesionářům ČT -na 30 hodinách - zřejmě v nejsledovanějšího vysílacího času.
Dubnové Info ČT 4/99 jmenuje další takové vejlupky, z nichž někteří nám nadále servírují své "profesionální" dezinformační kampaně m.j. i z obrazovky České - dnes Puchalského - televize. S apriori podporou Jana Čulíka z Glasgow ?
S pozdravem
Martin Vadas
Poznámka JČ: Znám v Praze několik velmi dobrých profesionálů, inteligentních, přemýšlivých lidí, kterých si vážím a kteří, jak jsem posléze zjistil, měli komunistickou minulost, za niž dnes velmi silně osobně pociťují vinu. Jistě existují i darebáci, kteří za nemorálnosti, které za komunismu prováděli, žádnou vinu nepociťují. Nemyslím však, že bychom měli uplatňovat princip kolektivní viny. Měli bychom posuzovat každého jednotlivce individuálně, jestli to je čestný, schopný a profesionální člověk.
Ale to už se opakuji, stejně jako při nutném zdůraznění (viz též dopis Jiřího Kučery z ČT v dnešních BL) že Jakub Puchalský výlučně Britským listům žádný svůj text loni v prosinci neposlal (i když není důvodu, proč by neměl, Britské listy jsou jedním z mála médií, které se systematicky zabývají českými sdělovacími prostředky, jak nakonec uznává i pan Vadas.
Mimochodem, Britské listy vycházejí v Praze, (a Glasgow není v Anglii, ale ve Skotsku.)
Opakuji také, že mi připadá serióznější, pošle-li ředitel televizní stanice svou argumentaci jiným sdělovacím prostředkům, aby ji zveřejnily a případně kriticky okomentovaly, než aby si sám dělal reklamu na vlastním serveru. Pokud to pan Vadas nechápe, jako, jak se zdá, celou řadu dalších věcí, nedá se nic dělat. To neznamená, že nemá v některých částech své kritiky vůči ČT zřejmě pravdu, ani to přirozeně neznamená (jak Britské listy prokázaly mnohokrát), že by byly BL nekritickou hlásnou troubou Jakuba Puchalského.
