Mírová operace
Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Po několika dnech, co trvá mírová operace K-For v Kosovu,
se ukazuje, které scénáře příštího vývoje byly realistické a
které nikoli. Některé obavy se potvrzují, jiné rozptylují, další
se rodí. A stejně tak je to s nadějemi. Ještě před týdnem bylo
obtížné si představit, že Miloševič z Kosova odvolá vojsko a
policii. Ze dne na den už neplatí jeho někdejší odhodlání
nedopustit, aby na svrchovaném území Jugoslávie stanula noha
cizího vojáka. Ti dnes v Kosovu jsou a ujímají se úkolu zjednat
bezpečnost a pořádek.
Pokud jde o Albánce, kteří byli
v minulých měsících vyhnáni ze svých domovů, vracejí se
rychleji, než se očekávalo. Naopak podle očekávání opouští
Kosovo mnoho Srbů, a to z různých důvodů. I se svými rodinami
mizí ti, kteří byli svázáni s policií a polovojenskými
skupinami, a právem se bojí spravedlnosti.
Odcházejí ovšem i ti,
kteří se bojí pomsty, ke které osobně nezavdali příčinu.
Lidé kteří včera vyháněli, či přihlíželi vyhánění svých
sousedů dnes sami prožívají jejich ponížení a strach.
Kritikové mezinárodního společenství, kteří ještě před
týdnem připisovali NATU vinu na utrpení Albánců, dnes
kritizují neschopnost KFOR přesvědčit Srby aby zůstali.
Úkolem
vojáků ovšem může být pouze to, co včera udělali
příslušníci americké námořní pěchoty, když velitel stovky
ozbrojených Albánců sestupujících z hor nechtěl slyšet o
odzbrojení. Přivolali bojové vrtulníky a kulometný oddíl a bez
jediného výstřelu je odzbrojili.
Co vojáci udělat nemohou, je
vrátit život v Kosovu o rok zpátky. Tato generace kosovských
Albánců a kosovských Srbů již k sobě sotva najde cestu.
Miloševič udělal v uplynulých letech a především
v posledních měsících příliš mnoho pro to, aby soužití
Albánců a Srbů v Kosovu nebylo možné. Tlustou čáru za
minulostí prostě nelze udělat přes čerstvé masové hroby.
Vysílá se ve čtvrtek 17. června ráno.