Britská vláda zakázala klonování lidí - vědecký výzkum v této oblasti to však sotva zastaví

Britská vláda, kterou v poslední době poněkud vyvedla z míry dosti ostrá kritika veřejnosti a sdělovacích prostředků týkající se geneticky pozměněných potravin, se neodvážila v minulých dnech povolit experimenty s klonováním lidí. Vědecký výzkum v této oblasti bude pozastaven do té doby, než budou vědci schopni odpovědět, zdy by klonování lidských tělesných orgánů nemohlo být nějakým způsobem nebezpečné. Psal o tom deník Guardian.

Vědci se nicméně soukromě domnívají, že navzdory nynějšímu rozhodnutí britské vlády budou do deseti let lékařské laboratoře "pěstovat" lidské tkáně v boji proti nemocem srdce a proti neurodegenerativním nemocem jako je Huntingtonova chorea a Parkinsonova choroba.

Argumentem je, že technika k tomuto účelu byla už vyvinuta, zkoumají ji komerční laboratoře ve Spojených státech i jinde a je to příliš efektivní způsob léčby na to, aby mohl být ignorován příliš dlouho.

Léčba do deseti let

"Mým rodičům je mírně nad sedmdesát let," konstatuje Simon Best z firmy Roslin BioMed - to je jedna z biotechnologických firem na špičce nejmodernějšího výzkumu. "Až jim bude mírně přes osmdesát, klonování lidských orgánů jim bude moci pomoci. Už nyní víme na základě zkoušek se zvířaty, že umíme relativně rychle vypěstovat buňky srdečního svalu a neurony pro Parkinsonovu chorobu a některé krevní předchůdce. Tohle budou technicky nejlehčí úkoly, do kliniky se dostanou do pěti až sedmi let a pacientům budou k dispozici do deseti let."

Lidské tělo klonuje části svých tělesných orgánů neustále: jmenuje se to růst a obnova, nebo uzdravování. Někdy se tento klonovací proces zastaví a pokud nepodniknou chirurgové transplantaci srdce, jater nebo kostní dřeně, následuje smrt. Ale transplantace je možná jen tehdy, pokud někdo jiný zemře - a má u sebe kartičku povolující předat jeho orgány někomu jinému.

Došlo k pokusům o transplantace tělesných orgánů zvířat - jenže pacient musí za takových podmínek žít s chemicky potlačeným imunitním systémem. Ideální by bylo vypěstovat "personalizované" nové lidské orgány, které by pak mohly nahradit selhávající tělesné tkáně: vzít od pacientů vzorky a vypěstovat novou svalovinu na laboratorní misce. Do roku 1997 nikdo nevěděl, jak vypěstovat nové orgány, leda početím nového člověka.

Ale pak klonoval Roslin Institute ve Skotsku z dospělé buňky ovci Dolly. A v roce 1998 zjistila americká Geron corporation, jedna z nových biotechnologických společností, které se zabývají lidským tělem, jak udržovat při životě a kultivovat kmenové buňky lidského embrya. Najednou byla vědeckému výzkumu otevřena další cesta. V Británii byli lidé, kteří uměli, jak přenášet DNA z jednoho zvířete do buněk zvířete jiného. V Americe byli lidé, kteří věděli, jak přimět buňky, aby se vyvíjely určitým způsobem. Začalo být možné dát všechny tyto technologie dohromady a začít léčit nemoce, pro něž dosud nebyla žádná léčebná metoda.

Ale "terapeutické, léčebné" klonování není jako klonování lidí. Obě technologie začínají stejně: do vajíčka se přidá DNA a vajíčko se přiměje, aby se začalo dělit a aby z něho začalo vznikat embryo. Při terapeutickém klonování by se využívaly buňky z velmi rané etapy tohoto procesu - dlouho před tím, než by se začal vyvíjet zárodek lidského těla.

Avšak všechny tyto znalosti znovu vyvolaly velmi zásadní otázky o podstatě života a o odpovědnosti těch, kteří ho manipulují. Tyto otázky však byly už částečně zodpovězeny. Léčebné metody proti neplodnosti využívají výzkum embrya už více než dvacet let - avšak za účelem vytvoření nového života.

Terapeutické klonování využívá lidských embryí k zamezení smrti, a to je něco trochu jiného. Vědci na špičce výzkumu vědí, že o záležitosti musí rozhodnout celá společnost.

Ve skutečnosti to však nebude asi tak jednoduché. Ve Spojených státech nefinancuje federální vláda žádný výzkum v oblasti lidského embrya, ale stát neomezuje, co mohou dělat soukromé biotechnologické společnosti. V Británii musejí žádat vědci působící v soukromém i v státním sektoru o licenci, v níž je velmi přesně určeno, jaký výzkum smějí podniknout. s

Austin Smith z edinburského Střediska pro výzkum genomu přivítal nynější vládní odklad výzkumu v oblasti lidského embrya, avšak doufá, že nebude trvalý. Podle Smithe by se výzkum v této oblasti měl provádět veřejně a měl by být veřejností neustále kontrolován.

Avšak komerční firmy jsou také připraveny. Začátkem letošního roku se spojila firma Roslin BioMed - podnik, založený na technologii, která vedla k vyklonování ovce Dolly - s americkou Geron Corporation.

Velký potenciál klonovacích technik