Korupce začíná už ve školách
Vše nasvědčuje tomu, že skandál s prodejem testů na právnickou fakultu UK mizí z mediálního obzoru rychleji, než vypukl.
Ještě skandálnější však je, že se vedení právnické fakulty se snaží celou záležitost bagatelizovat jejím opouzdřením na zkoušky v náhradním termínu (což se zřejmě některým prominentním tatíkům prominentních dětiček podařilo), ačkoli existují indicie, že přinejmenším příklady testů byly k prodeji už před termínem řádných zkoušek.
Ředitel odboru vysokých škol ministerstva školství Josef Beneš zase ponížil skandál na trapas a mluvčí Karlovy unvierzity potvrdil, že řádný termín zkoušek nebude anulován, protože při počtu šesti tisíc uchazečů by to přerostlo v nezvládnutelný skandál. Otázkou pouze zůstává, pro koho by to bylo nezvládnutelné a proč?
Je však s podivem, že ačkoli vedení této fakulty nežije v izolovaném skleníku, nikdy se nedoslechlo o pověstech, táhnoucích se ve veřejnosti několik let, že přijetí na právnickou fakultu si lze zajistit patřičným obnosem. Nikdy zřejmi nepomýšlelo na zásadní změnu pruběhu a zajištění rovnosti šancí zkoušek, ačkoli právě tyto pověsti byly dostatečně silným signálem, aby se jimi přinejmenším zabývalo vedení fakulty.
V této souvislosti se však vynořil ještě jeden problém, o nimž by se dalo s notnou dávkou škodolibosti říci, že s předchozím úzce souvisí, i když jak se zdá pouze podle zákona nezamyšleného účinku. Mám tím na mysli znalostní strukturu těchto testů, o níž se i úspěšní studenti vyjadřují, že jejich správné vyřešení je více věcí náhody, než skutečných vědomostí.
Otázka, proč se z přijímacích zkoušek dělá loterie tím, že jsou do nich zahrnovány otázky, které se středoškolským studiem vůbec nesouvisejí, může být, ale také nemusí být záhadou. Odkud mají uchazeči brát jistotu, že testy nejsou pouhou loterií, která má privilegované mládeži zajistit jistotu, že za sto tisíc korun bude nedostižitelná a neohrozitelná?
Nač jsou budoucím obhájcům a soudcům nadbytečné vědomosti například z dějepisu, které se v testech objevují, když moderní soudnictví už dávno není jen výkladem práva a schopností jej aplikovat v praxi, ale soudci musejí také mít minimální povšechné vědomosti z celé řady vědních oborů, které jsou už po půl století všední záležitostí každodenního života a míra jejich osvojení či neosvojení může nepříjemně zasahovat do jejich rozhodování. Připomeňme si, že výklad soudních znalců o věci rovněž předpokládá schopnost soudce správně tomuto výkladu porozumět.
Řešit právní problémy je složité, a tak by se dalo spíše očekávat, že v testech se mimo jiné objeví matematika, fyzika, chemie, biologie a další předměty, které se na středních školách vyučují. Jejich praktické řešení, místo hlavolamu o hodnotě televizních kvízů, by rozhodně vedlo k ucelenějšímu obrazu o znalostech a schopnostech uchazečů a poskytovalo by možnost jemnějšího rozlišení v bodování, což by usnadnilo konečný výběr.
Dalším závažným faktorem, majícím velký vliv na kvalitu přijímacích zkoušek, je skutečnost, že ministerstvo školství na jejich přípravu a zajištění rovnosti šancí rezignovalo. Ponechání vzdělanostní úrovně společnosti na obrovské škále možných náhodných vlivů, jak se ukázalo, poskytujících občas formou korupce nezasloužená privilegia, bylo nejen lehkovážné, ale také nezodpovědné.
Je nasnadě, že pokud budou o právu na studium rozhodovat samotné vysoké školy, například tím, že jejích pedagogové budou rozhodovat, jaké otázky a zároveň které z nich se u zkoušek objeví, přičemž s konečným zněním přijde do styku celá řada dalších osob (v případě UK studijní oddělení), nepomohou sebepřísnější bezpečnostní opatření a bude docházet ke skandálům.
Polemizovat o tom, zda by se měly přijímací zkoušky nejen na právnických fakultách, ale také na všech vysokých školách, dělat pod tím nejpřísnějším státním dohledem, nebo je nadále ponechat náhodám (byť jen z omylu), je nemravné a pro celou společnost velmi riskantní. U budoucích právníků navíc o to riskantnější, že oni jednou budou rozhodovat o podobě právního státu.
Co lze očekávat od studenta, který se na práva dostal díky korupci? Jaká může být jeho morální úroveň a kde je záruka, že v této korupci nebude pokračovat i jako právník? Jak k tomu přijdou ti studenti, kteří na tyto pokleslé praktiky ani nepomysleli? Dost na tom, co "trh bez přívlastků" natropil v ekonomice. Je nejvyšší čas uvědomit si, že touto cestou se už nedá dál jít bez rizika ztráty vlastní důvěryhodnosti.
Poznámka JČ: Jak uvádím v příspěvku výše, přijímací zkoušky na vysoké školy by se vůbec neměly konat. K přijetí na vysokou školu musí stačit, tak jako v jiných zemích, maturita - přijmou se prostě studenti s nejlepšími maturitními výsledky. Podrobovat je dodatečným zkouškám je potupné pro uchazeče i pro univerzitní učitele a zpochybňuje to platnost maturit. Jako dost často v českých poměrech - vládne tady obojakost: studente, maturitu sice musíš mít, studente, ale na univerzitu tě na jejím základě nepřijmeme, to my si vymyslíme ještě nějaké naše vlastní překážky. -
A proč by měly být jakékoliv zkoušky otevřené korupci, protože je připravují jen vysoké školy? V Británii vypisují zadání jednotlivých zkoušek - které se konají drtivou většinou písemně - právě samy univerzity. Představa, že by při nich mohlo docházet ke korupci, je naprosto nemyslitelná. Je to něčím jiným.
