čtvrtek 29. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Kosovo:
  • Kosovo: v důsledku pitev byly zdrženy pohřby zavražděných srbských zemědělců
  • Drsná spravedlnost kosovským stylem (Guardian)
  • Způsob řešení krize v Kosovu vyvolává vážné otázky pro nás pro všechny (Jiří Jírovec) Velká Británie:
  • Satanášství protikřesťanské Evropské unie v pojetí irských protestantů Útok české vlády na lékárnictví:
  • Ministr David lékárníkům nerozumí
  • Dopis předsedům OSL zasílaný poštou 27. července 1999
  • Dopis všem lékárnám z 27. července 1999 Skrývat či neskrývat české špinavé prádlo v tajném českém jazyce?
  • Obnažené pozadí (Václav Pinkava) Česká politika a ODS:
  • ODS si dosazuje do komunální správy diktátem bez výběrového řízení vlastní lidi (Petr Šafránek)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Způsob řešení krize v Kosovu vyvolává vážné otázky pro nás pro všechny

    Jiří Jírovec

    Zhruba ve stejnou dobu, kdy Jiří Hanečka napsal , že dosti již bylo Kosova, a že by BL měly psát o něčem jiném, jsem byl v podchlazeně klimatizovaném knihkupectví University of North York . Moje děti se potily na přilehlých tenisových kurtech v rámci jakési tenisové školy, a tak jsem měl několik hodin na to, abych se probíral bohatou sekcí politické a historické literatury.

    První kniha, kterou jsem namátkou otevřel, se zabývala vztahem (volného) trhu a svobody jednotlivce. Proti tezi, že trh (práce i zboží) vlastně jednotlivce osvobozuje, protože mu umožňuje volbu, byla postavena teze modifikovaná: V zásadě to je pravda, platící ovšem jen tehdy, má-li člověk k dispozici směnné prostředky (kvalifikaci a peníze). Ve společnosti, v níž je příliš mnoho nesvobody (čti chudoby) dochází k rozpadu sociálních struktur. K tomuto stavu mohou vést (nepovedené) ekonomické reformy, zejména jsou-li prosazovány bez ohledu na schopnost dané společnosti reformy vůbec provést a případně absorbovat potíže s nimi spojené.

    Jedním z příkladů, které tento proces dokládaly, je výsledek reforem, které v osmdesátých letech prováděla pod značným diktátem Mezinárodního měnového fondu bývalá Jugoslávie.

    V další knize, Balkánské tragedii, jsem nalezl zajímavou pasáž týkající se událostí vedoucích k rozpadu Jugoslávie. Prvním krokem k němu bylo, že v době největšího ekonomického útlumu se relativně bohaté republiky (Slovinsko a poté i Chorvatsko) odmítly podílet na federálním rozpočtu. Tento krok, mimo jiné namířený proti centrálně financované armádě, měl nepochybně značný ekonomický dopad na chudší Srbsko a ještě chudší Kosovo.

    Následující rozpad vztahů uvnitř bývalé Jugoslávie a posléze i uvnitř Srbska zjevně koresponduje s tezí z předchozí knihy.

    To, o čem se zmiňuji, je samozřejmě jen velmi nepatrná část mozaiky možných příčin, jejichž důsledky jsme mohli vidět na Balkáně během devadesátých let.

    Doufám, že se Jiří Hanečka přemohl a přečetl si v Britských listech materiál přetištěný z týdeníku Observer. Je to dost silná káva, a to stále ještě nejde o archivní materiály a autentické záznamy jednání, ale "jen" o nekomentované seřazení toho mála, co je zatím dostupné.

    Nebudu z článku rozsáhle citovat - omezím se na dva výroky, které mohou stát samostatně.

    O americké vládě autoři článku píší: "Pro americkou vládu bylo typické, že prvním jejím zájmem nebyl zájem humanitární, ale presentační: činitelé Clintonovy vlády se zhrozili, že by hrozící kosovská krize mohla zastínit vrcholnou schůzku k padesátému výročí založení NATO, plánovanou na 22. dubna."

    O několik odstavců dál pak text pokračuje takto: " Zdůrazňoval jsem opakovaně," konstatuje Holbrook, "že Albánci a Srbové nebudou schopni žít v Kosovu v míru, dokud neuplyne delší období, kdy jim budou zabraňovat mezinárodní mírové jednotky, aby se vzájemně vraždili."

    Doporučuji čtenářům BL, aby si zmíněný článek pozorně přečetli. To, co říká americký vyjednávač Richard Holbrooke, jednoznačně dokládá nedostatek politické vůle (rozuměj neschopnost) americké vlády řešit balkánský problém. Tato vůle ovšem nebyla ani u evropských vlád, které nebyly ochotny jednat samostatně (v době Clintonovy poklopcové aféry) a vyslat do Kosova mírové jednotky v době kdy ještě mohly něčemu zabránit.

    Čtenářům by nemělo uniknout, že pokud president Havel tvrdil, že ČR je v NATO rovnoceným partnerem, nemluvil pravdu. Článek informuje o (utajované) existenci vedoucí pětky, která ve skutečnosti rozhodovala o všem.

    Názor, že Kosova již bylo dost, odráží nepochopení významu toho, co se vlastně odehrálo. Kosovo, alespoň jak se mi zdá, je daleko víc odrazem současného stavu světa, a tedy "nového světového pořádku", než dozvukem historických etnických nenávistí.

    Kosovo a obecně celá balkánská krize je tragickým důkazem neschopnosti současných politiků řešit jakýkoli konflikt.

    Kosovo není hit, který nás může omrzet jako cizoložná princátka nebo hazardérský Kennedy. Je to hrozba, která visí nad námi všemi, protože mocichtiví neumělové si už zahrávají s myšlenkou preventivního jaderného úderu.

    Jiří Jírovec

    PS To, že se americká obsese hvězdnými válkami promítla i do názvu pracovní skupiny generála Clarka, je nejen příznačné, ale i varovné. Velkofilmy vymyté mozky totiž mohou uvěřit tomu, že to tak půjde i v reálném světě. Je dosti pravděpodobné, že vojenská potřeba pořádně si prásknout (než ty zbraně na knoflíky moc zastarají) nakonec vedla k řešení, jehož jsme byli svědky.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|