Lidové noviny otiskly zmatený komentář o Romech
V LN z pátku 10. září '99 jsem na první straně v rubrice Úhel pohledu nalezl následující článek. Předem se omlouvám, že ho zde uvádím celý, ale pří psaní reakce na něj jsem dospěl k závěru, že jedině tak vynikne v celé své bizarnosti:
Kam kráčíš, slušný občane?
Jednou z největších skupin občanů v postkomunistických zemích jsou bezpochyby Romové. Je to skupina, která se odlišuje od většiny, považující se za "slušné občany".
Co ale znamená pojem "slušný občan"?
Toto spojení s minimální výpovědní hodnotou se stalo po roce 1989 kladivem v rukou většinových politiků a "slušných občanů" v postkomunistických zemích. Při vyhledávání zpráv o romské menšině v celostátních i regionálních novinách z doby před rokem 1989 (např. Pravda, Práce, ale i Nové Klatovsko, Mělnicko, Hradecko atd.) lze narazit na řadu zajímavých generalizací. Ty se přitom objevují v médiích i v dalším desetiletí. Jsou napsány novým ideologickým slangem a v bývalých totalitních zemích mají stejně obecnou platnost jako před lety.
"Slušný občan" budoval socialistickou společnost a měl kladný vztah ke Svazu sovětských socialistických republik a státům Varšavské smlouvy. Občany cikánského původu odsuzoval pro nechuť budovat socialismus. V řadách Romů se našly i výjimky, například členové brigád socialistické práce v těžkém průmyslu. Byli mezi námi dokonce i nějací ti hrdinové socialistické práce.
Neodsuzuji Romy, kteří sloužili jako vzor, ale i jako klacek v propagandě totalitního režimu. Chápu jejich snahu o přežití. Zamysleli se však někdy nad tím, že ve své podstatě byli těžce zneužíváni proti vlastnímu národu? Asimilační tlak z období po roce 1989 se na území bývalého Československa ve své podstatě proměnil ve verbální projevy o multikulturalismu a integraci romského společenství.
A jak se transformovaly staré vzory? Členové brigád socialistické práce přešli do nových postkomunistických ekonomických firem, kladný vztah k demokratickým a spojeneckým zemím se u českých Romů v poslední době projevuje žádostmi o azyl ve Velké Británii a Finsku.
Snaha přijmout nově se rodící celospolečenské hodnoty není ze strany slušných občanů vítána pro celou řadu objektivních i subjektivních důvodů. Slušní občané v postkomunistických zemích se ve své podstatě nezměnili, používají jenom jiných slov a vstoupili do jiných stran. Samozřejmě, že je společensky neúnosné, aby se při vzájemném kontaktu na různých úrovních oslovovali soudruhu, ale to jim nebrání dále prosazovat vůči Romům na všech úrovních společenského života politiku asimilace.
Zamysleli se slušní občané v evropském prostoru, proč se drtivá většina romské populace v Česku nechce přemalovat na bílo a zda nejsou jejich odmítavé postoje k asimilaci aspoň zčásti opodstatněné?
V posledním době se nám to všem vymyká z rukou. Tlak mezinárodní veřejnosti nelze podceňovat a poslední hrozba zavedení víz ze strany cílových zemí velice ztěžuje mlžení našich soudruhů. Jsme zase na začátku našeho vývoje. Pro většinu zodpovědných romských lídrů v Evropě je cíl jasný: koncepční vize, která bude schopna určit dějinný směr, která bude geograficky komplexní, politicky ambiciózní a historicky dlouhodobá. Evropa se zmítá v integračních snahách, které mají objektivní platnost a ukazují určitý civilizační posun vyspělé společnosti.
Evropská kultura se v nás zmýlila a v toku času nás ztratila ze zřetele. Možná si ale uvědomuje, že vedení v progresivním vývoji Evropy jednou přejde na mladší národy, které jsou ve spojení s duchem a přírodou.
člen romského poradního sboru Open Society Institute
Ivan Veselý
Co vlastně chtěl pan Veselý čtenářům sdělit? Celý článek je psán možná se spravedlivým rozhořčením, text však na mnoha místech tvrdí - zřejmě - úplný opak, než autor myslel, a místy se snad ani nedá brát vážně.
V prvním odstavci autor prohlašuje, že Romové jsou největší "skupinou občanů v postkomunistických zemích". No, dejme tomu, že znám větší skupiny občanů, koneckonců čtenář si domyslí, že mělo být napsáno asi "patřící mezi největší etnické menšiny". Z další věty panu Veselému vyplývá, že se Romové od většiny liší zejména tím, že prý nejsou považováni za "slušné občany". Po tomto "rozjezdu" pan Veselý buduje hypotézu o vyvolenosti romského národa.
Teze o pronásledování Romů ze strany většinových politiků je nesmysl, pokud vím jediný rasista mezi politiky byl Miroslav Sládek. Snad by bylo možné u některých jiných politiků nalézt některé ojedinělé rasistické výroky.
Nelze psát o situaci v postkomunistických zemích (které se posléze stanou evropským prostorem) a dokládat to výčtem pouze českého tisku.
Nechtěl říci pan Veselý jednoduše, že se změnil pouze "slang" a předsudky zůstaly?
Romský antikomunismus
První "zlatý hřeb" v článku pana Veselého: "Slušní občané" (Neromové) budovali "socialistickou společnost a měli kladný vztah ke Svazu sovětských socialistických republik a státům Varšavské smlouvy". Z toho panu Veselému plyne, že rasismus bílé většiny je důsledkem romského antikomunismu. Ba co více, Romové podle pana Veselého opouštějí ČR a hledají azyl v zahraničí, protože mají lepší postoj k demokracii než bílá většina.
Vždy jsem si myslel, že Romové emigrují hlavně, protože jsou v ČR pod rasistickým tlakem (a koneckonců někdy emigrují i z důvodů ekonomických).
Pokud pan Veselý připouští kolaboraci Romů s komunistickým režimem, hovoří jen o členech brigád socialistické práce, nikoliv o členech komunistické strany (členství v KSČM pana poslance Bodyho je v pořádku?).
Některé obraty jsou mimo logiku (co je to postkomunistická ekonomická firma?). Některé jsou zvláštní.
Opravdu bych chtěl vidět, jestli se skutečně se asimilační tlak v České republice ve své podstatě proměnil ve verbální projevy o multikulturalismu a integraci romského společenství a zároveň zůstal stejným asimilačním tlakem.
Nehledě na to, že prosazovaná teze o holocaustu Romů během komunistického režimu má společného s realitou snad jen to, že komunisté trestali jakékoliv vybočení z normálu, tedy i romské kočování nebo potíže s pracovní morálkou.
Způsob pana Veselého, s kterým se vypořádává s postavením romské minority během komunistického režimu, a jeho černobílé vidění je pro mne nepřijatelným rasismem.
Počátky romského nacismu?
Druhým "zlatým hřebem" v článku pana Veselého jsou teze o úloze Romů v celoevropském vývoji. Opravdu jsem zvědav, až pan Veselý (nebo jiný zodpovědný romský lídr) vytyčí tu koncepční vizi, která bude schopna určit dějinný směr. Už se těším, jak pan Veselý přednese zmítající se Evropě něco o "objektivní platnosti určitého civilizačního posunu." Koneckonců to, že vedení v progresivním vývoji Evropy jednou přejde na mladší národy, které jsou ve spojení s duchem a přírodou, věděl už Hegel. Doufejme jen, že Romové při realizaci nikdy nenadělají škody jako Němci.
Myslím si, že Romové mají co nabídnout i bez ideologů jako je pan Veselý a rozhodně by kvůli tomu neměli strkat hlavu do ideologického chomoutu od "lídrů", jako je on.
