Míchaná zelenina z Prahy: Česká pošta, Ondřej Neff, literatura
Pár poznámek k posledním tématům Britských listů
Česká pošta, poukázky a poplatky, a i mluvčí
V rozhorceni nad formou odpovedi mluvciho Ceske posty (take se mi zda,
ze tomu panovi se predevsim moc libi, jak umi zachazet se slovy) se v
diskusi ponekud vytratilo meritum veci.
Nez ke slozenkam. Mam s tim osobni zkusenost, protoze jsem delal cast
systemu pro prebirani platebnich dat pro jednu ceskou (ne Ceskou)
pojistovnu.
Jiz pomerne brzy po prevratu si posta zacala srazet pevnou castku (tusim
to tehdy bylo 2,60) z kazde slozenky typu A prevedene na ucet platce v
bance prostrednictvim VAKUSU. Zpracovavat takto dosle platby bylo dost
obtizne, protoze od VAKUSU dosla za jeden den sumarni castka, snizena o
sumu poplatku, jednim bankovnim prevodem. Postou nebo poslem pak prisly
tusim fotokopie podacich listku nebo nejake jine dost zmatene
vypisy.(Dnes uz to neni pravda).
To se pro automatizovane zpracovani dost nehodilo. Kolem roku 93-94
prisla IPB s novou zelenou slozenkou, kterou bylo mozno zaslat penize
take z kterekoli posty, ale pouze na ucet u IPB. Vyhodou teto slozenky
bylo, ze kazda platba dorazila na ucet prijemce zvlast, se svym
variabilnim symbolem, a nezmensena,
takze se silne zjednodusilo nasledne zpracovani (IPB vam totiz dodala
vypis nejprve na diskete, pozdeji i po drate).
Pojistovna (a kdejaky
jiny podnik) tedy presla na pouzivani
slozenek IPB. Pokud nejaky klient slozenku ztratil/poskodil a musel
pouzit postovni slozenku A, pojistovna vzala uhradu onech 2,60 - pozdeji
3,20, nyni 3,60 - na sebe a klienta tim neobtezovala. (Podil slozenek A
je maly.)
Informacni system to dela automaticky a ty drobne uctuje na
zvlastni ucet. A to dela od roku 94 dodnes.
Mam dojem, ze dnes uz problem neni na Ceske poste, ta pravidla sve
sluzby netaji. Firmy mohou pouzivat jinych slozenek (napr. IPB nebo
A-V), mohou cenu sve sluzby pri tomto zpusobu uhrady zvysit, nebo to
mohou vzit do sve rezie. Kde je snaha vyjit klientovi vstric, tam to
jde.
Pan Pavlic byl spis uveden v omyl firmou, ktera akceptuje platbu
slozenkou A, ale prenasi svou cast poplatku na zakaznika a neinformuje
ho o tom. Ja vim, ze pan Pavlic detaily platebniho styku znat nemusi a
nic mu do toho neni, ale ta firma, ktera po nem chce penize, to zna -
takhle to funguje uz od zacatku devadesatych let.
Pan Neff a telefony
Pan Neff je rozhodne odbornikem na telefonovani. Na vlastni oci jsem ho
na lonskem Invexu videl, jak se nechava fotografovat pri telefonovani z
mobilniho telefonu, vyvedenem jako klasicky pristroj z telefonni budky
sedmdesatych let, upevneny na zadech nosice (reklama firmy, jejiz jmeno
jsem jiz zapomnel).
Clovek, ktery zvladne takovy stroj, zvladne i nejakou TV debatu :)).
Literatura
Asi to prijde zvlastni, ale debatu o vyznamu literatury a naslednou
reakci pana Hausenblase povazuji za jednu z nejlepsich veci v BL v
posledni dobe.
Clovek se zamýšlí. Je narod ta hmota lidi a souhrn vsech svych casti,
nebo je to vlastne idea, nesena ne zcela zretelnou elitou? A je
literatura odrazem toho, jaka je spolecnost, nebo musi mit nutne vyssi
poslani? A co literatura pro dve stovky - nechci říci vyvolených - znalců? zájemců? Co muze ovlivnit? Nebo to tak vzdycky bylo?
A kdyby
osmdesat procent tramvajaku bylo spatnych, nemame uz zadnou pojizdnou
tramvaj, rozbili by to vsecko. I ucitele budou take prumerni, tech
vylozene spatnych je min.
Ja sam ctu knizky (fiction) primarne pro poteseni (jako se jiny kouka na
bednu), ne abych se zlepsil nebo vzdelal.
Termin krasna literatura
radeji nepouzivam, nebot z hlediska literata ta literatura moc krasna
nebude. Vzhledem k tomu, ze je tak ze tri ctvrtin anglicka, vede to
alespon k jistemu udrzeni se v jazykove praxi.
A dost mne trapi uroven
prekladu vselijakych skvaru, ktere se nyni mohou vydavat (a na rozdil
od literatury pro literaty maji radove vetsi naklad, takze lidi
ovlivnuji vice).
Kdyz jsem byl kluk, cetl jsem misto povinne cetby
detektivky (samozrejme prelozenou klasiku zanru) a ty preklady od
Jungwirtha,Skvoreckeho, Zabrany, Kovalyove... byly jazykove dobre a
nedrhly, prekladatele mysleli.
Kdyz nemysleli, v redakci na to nekdo
prisel, nebot takovou podezrelou vec schvalovalo moc lidi. Ted se mi
zda, ze konzumni literaturu si podruhe neprecte ani prekladatel. Vety
nedavaji smysl, anglicky puvod je zrejmy ze stavby vety, prekladatele se
neobtezuji proniknout do taju elementarnich realii (casto by pomohla i
jenom Encarta nebo Bookshelf).
Takovy zmetek se cte spatne a ctenare od
cteni vseho druhu jen odvrati. K literature literarni asi hodne casto
vede cesta pres literaturu konzumni.
A ackoli presvedceny ctenar skvaru, je mi lito, ze Prvniho maje se mi
nepodarilo najit v rozhlasovem programu Maj. Nevim proc, ale ve mne budi
podobny pocit, jako Havran (ne vsak v prekladu pana Macka).