pondělí 27. září O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled událostí Odkazy: Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Manželské nevěry Václava Havla: Všechny prezidentovy ženy (Observer) Česká pošta - debata pokračuje: Papula a Pošťák Poštěkula (Václav Pinkava) Vysvětlení pro pana Maderu (Ladislav Vančura, mluvčí České pošty) Nekonzistentní postoje České pošty (Petr Němec) Česká pošta: Konečně alespoň jedna užitečná diskuse v BL (čtenář) Jak se převádějí peníze z pošty do banky v Británii (Jan Macháček) Reakce: Míchaná zelenina z Prahy: Česká pošta, Ondřej Neff, literatura (Zdeněk Šinkora) Česká spořitelna: Nedokonalé utajování osobních údajů v České spořitelně (čtenář) Zarážející chyby v České spořitelně (Petr Novotný) Reakce: Ekonomické nevolnictví: odpověď Janu Vincentovi (Jiří Jírovec) Oznámení: Petice: Nechť prohlásí americká vláda Klause, Rumla, Zielenice, Kočárníka, Uhdeho a další ve Spojených státech nežádoucími osobami (Jiřina Fuchsová) Program konference o postkomunistických zemích na londýnské univerzitě: Between the Bloc and the Hard Place (School of Slavonic and East European Studies/University College London) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Zdeněk Šinkora

Česká pošta, poukázky a poplatky, a i mluvčí

V rozhorceni nad formou odpovedi mluvciho Ceske posty (take se mi zda, ze tomu panovi se predevsim moc libi, jak umi zachazet se slovy) se v diskusi ponekud vytratilo meritum veci.

Nez ke slozenkam. Mam s tim osobni zkusenost, protoze jsem delal cast systemu pro prebirani platebnich dat pro jednu ceskou (ne Ceskou) pojistovnu.

Jiz pomerne brzy po prevratu si posta zacala srazet pevnou castku (tusim to tehdy bylo 2,60) z kazde slozenky typu A prevedene na ucet platce v bance prostrednictvim VAKUSU. Zpracovavat takto dosle platby bylo dost obtizne, protoze od VAKUSU dosla za jeden den sumarni castka, snizena o sumu poplatku, jednim bankovnim prevodem. Postou nebo poslem pak prisly tusim fotokopie podacich listku nebo nejake jine dost zmatene vypisy.(Dnes uz to neni pravda).

To se pro automatizovane zpracovani dost nehodilo. Kolem roku 93-94 prisla IPB s novou zelenou slozenkou, kterou bylo mozno zaslat penize take z kterekoli posty, ale pouze na ucet u IPB. Vyhodou teto slozenky bylo, ze kazda platba dorazila na ucet prijemce zvlast, se svym variabilnim symbolem, a nezmensena, takze se silne zjednodusilo nasledne zpracovani (IPB vam totiz dodala vypis nejprve na diskete, pozdeji i po drate).

Pojistovna (a kdejaky jiny podnik) tedy presla na pouzivani slozenek IPB. Pokud nejaky klient slozenku ztratil/poskodil a musel pouzit postovni slozenku A, pojistovna vzala uhradu onech 2,60 - pozdeji 3,20, nyni 3,60 - na sebe a klienta tim neobtezovala. (Podil slozenek A je maly.)

Informacni system to dela automaticky a ty drobne uctuje na  zvlastni ucet. A to dela od roku 94 dodnes.

Mam dojem, ze dnes uz problem neni na Ceske poste, ta pravidla sve sluzby netaji. Firmy mohou pouzivat jinych slozenek (napr. IPB nebo A-V), mohou cenu sve sluzby pri tomto zpusobu uhrady zvysit, nebo to mohou vzit do sve rezie. Kde je snaha vyjit klientovi vstric, tam to jde.

Pan Pavlic byl spis uveden v omyl firmou, ktera akceptuje platbu slozenkou A, ale prenasi svou cast poplatku na zakaznika a neinformuje ho o tom. Ja vim, ze pan Pavlic detaily platebniho styku znat nemusi a nic mu do toho neni, ale ta firma, ktera po nem chce penize, to zna - takhle to funguje uz od zacatku devadesatych let.

Pan Neff a telefony

Pan Neff je rozhodne odbornikem na telefonovani. Na vlastni oci jsem ho na lonskem Invexu videl, jak se nechava fotografovat pri telefonovani z mobilniho telefonu, vyvedenem jako klasicky pristroj z telefonni budky sedmdesatych let, upevneny na zadech nosice (reklama firmy, jejiz jmeno jsem jiz zapomnel). Clovek, ktery zvladne takovy stroj, zvladne i nejakou TV debatu :)).

Literatura

Asi to prijde zvlastni, ale debatu o vyznamu literatury a naslednou reakci pana Hausenblase povazuji za jednu z nejlepsich veci v BL v posledni dobe.

Clovek se zamýšlí. Je narod ta hmota lidi a souhrn vsech svych casti, nebo je to vlastne idea, nesena ne zcela zretelnou elitou? A je literatura odrazem toho, jaka je spolecnost, nebo musi mit nutne vyssi poslani? A co literatura pro dve stovky - nechci říci vyvolených - znalců? zájemců? Co muze ovlivnit? Nebo to tak vzdycky bylo?

A kdyby osmdesat procent tramvajaku bylo spatnych, nemame uz zadnou pojizdnou tramvaj, rozbili by to vsecko. I ucitele budou take prumerni, tech vylozene spatnych je min.

Ja sam ctu knizky (fiction) primarne pro poteseni (jako se jiny kouka na bednu), ne abych se zlepsil nebo vzdelal.

Termin krasna literatura radeji nepouzivam, nebot z hlediska literata ta literatura moc krasna nebude. Vzhledem k tomu, ze je tak ze tri ctvrtin anglicka, vede to alespon k jistemu udrzeni se v jazykove praxi.

A dost mne trapi uroven prekladu vselijakych skvaru, ktere se nyni mohou vydavat (a na rozdil od literatury pro literaty maji radove vetsi naklad, takze lidi ovlivnuji vice).

Kdyz jsem byl kluk, cetl jsem misto povinne cetby detektivky (samozrejme prelozenou klasiku zanru) a ty preklady od Jungwirtha,Skvoreckeho, Zabrany, Kovalyove... byly jazykove dobre a nedrhly, prekladatele mysleli.

Kdyz nemysleli, v redakci na to nekdo prisel, nebot takovou podezrelou vec schvalovalo moc lidi. Ted se mi zda, ze konzumni literaturu si podruhe neprecte ani prekladatel. Vety nedavaji smysl, anglicky puvod je zrejmy ze stavby vety, prekladatele se neobtezuji proniknout do taju elementarnich realii (casto by pomohla i jenom Encarta nebo Bookshelf).

Takovy zmetek se cte spatne a ctenare od cteni vseho druhu jen odvrati. K literature literarni asi hodne casto vede cesta pres literaturu konzumni.

A ackoli presvedceny ctenar skvaru, je mi lito, ze Prvniho maje se mi nepodarilo najit v rozhlasovem programu Maj. Nevim proc, ale ve mne budi podobny pocit, jako Havran (ne vsak v prekladu pana Macka).