K diskusi o britském školství v Guardianu
Ten článek je velmi dobrý. Jasně diagnostikuje problémy a příčiny. Jen bych dodal, že hlavní roli nemusí hrát chudoba, ( i když je jistě jedním z nejdůležitějších faktorů), ale spíše postoj rodičů ke vzdělání, a také ke svým dětem. Jsou určitě chudé rodiny, které své děti ke vzdělání vedou, a obětují pro to všechny prostředky, aby se děti jednou měly lépe než oni. ( Viz těch 7% dětí v té lepší škole, které mají nárok na obědy zdarma.) Prostředí ale určitě hraje negativní roli.
Tento článek jakoby působí proti diferenciaci žáků podle schopností. Myslím ale, že určitá homogenizace je nutná. Příliš velké rozdíly ve schopnostech mezi dětmi mohou způsobit ztrátu motivace u těch slabších, které učení prostě vzdají, protože nejsou schopné dohonit ty lepší.
Také systém financování se zdá špatný. Školy se slabšími dětmi by měly být spíše více financovány a kádrově posíleny, jinak se ocitnou na skluzavce, na které se nemohou zachytit. Ostatně i Vy jste toho názoru, že v kultuře ( a školství tam patří také) není možné nechat působit jen trh. Děti by neměly být těmi, kteří na nemilosrdnost trhu doplatí.
Napsal Ferdinand:
K te krizi britskych skol: je to lepsi, nez cokoliv, co jsem na toto tema
kdy cetl v Cechach. Zaroven je to slabe a zustalo to na pul cesty.
Vysvetluje to nektere pozorovane jevy, dalsi to opomiji.
Priklad: kdyz se muj prapradeda z nevimkolikateho kolena vystehoval do
Ameriky, pracoval cely den tvrde za byt a stravu. Presto jeste nasel silu
chodit vecer do skoly, naucit se rec, cist a psat, zalozit prosperujici
obchod a jeho deti maji dnes vysokoskolske tituly. Jeho bida se neda
naprosto srovnavat s "bidou" dnesnich britskych nezamestnanych.
Karel Capek kdysi napsal neco ve smyslu: bida v Anglii neni bidou hmotnou,
ani zebrak tam nechodi v hadrech. je to spise neco jako stav beznadeje.
A jeste neco: Vsiml jste si, ze autor sam sobe odporuje? Na jedne strane
tvrdi, ze se chude deti SNAZI samy, na druhe strane to vypada, ze nejen ze
se nesnazi, ze na zdarma nabizene vzdelani zvysoka kaslou.
Abych porad jen potouchle nekritizoval: Me zkusenosti ze zakladni skoly
rikaji: vetsina deti, bez ohledu na tridni puvod a majetnost rodicu, se
snazi mezi vrstevniky vyniknout tim, ze na skolu co nejokazaleji kasle.
TOTO prostredi je teba zmenit.
Diky za vybornou dvoudilnou serii clanku o skolstvi. Meli by ji cist vsichni
reditele skol a vedouci pracovnici ministerstva skolstvi s skolskych uradu.
Poslanci a vladni cinitele. Tyka se i Romu, sidlistnich zakladnich skol.
Domnivam se, ze dnes uz ma upadajici skola jedine vychodisko - zavrit brany.
Nebyla totiz schopna udrzet potrebnou uroven vyuky.
Bohuzel se to nestane. Reznika, davajiciho do burtu koninu nikdo netoleruje.
Ale spatne skoly, kazici osobnost nasich deti, ve spolecnosti tolerujeme.
Ackoliv by se zdalo, ze problem je ve hlavne ve skolskem systemu, je ale i
v lidech.
Ale je v detech nebo v rodicich? Co bylo drive? Deprivovane deti chudych
rodicu nebo chudoba techto rodicu? Souvisi deprivace deti s chudobou, nebo
je to z generace na generaci predavana deprivace? Same nezodpoveditelne
otazky.
Stale se snazime vymyslet dokonalejsi zakony, regulacni systemy. To je
dobre. Nejlepsi ale je, kdyz by situace, ktere se snazime regulovat, vubec
nevznikaly. Kdyby nebylo tolik chudych deti vytlaceno, koncentrovano do
jednoho mista.
Nabizi se srovnani s organismem - a lidska spolecnost je takovy organismus.
Popisovana situace je podobna rakovine. Nase spolecnost s ni ale tak
nebojuje.
Takove problemy by pravdepodobne nevznikaly, kdyby evropsky organismus
neprisel o svou imunitu.
Co ji ale tvorilo? Bylo to krestanstvi? Nebo pozdejsi boj demokracie a
totality, ktery tento kontinent rozdeloval?
A jak ji lze ziskat zpet?
