Nekorektnost argumentace dr. Sojky
Pan doktor Sojka není zcela korektní. Těch 100 až 200 hodin, které lékaři
většinou tráví u televize nebo na lůžku čekáním na náhlé noční případy,
mají lékaři dobře zaplaceno. Kdyby byl pan doktor skutečně objektivní,
musel by přiznat, že tato česká praxe vyhovuje především lékařům ve státních
zdravotnických institucích, kteří si takto nadlepšují své výdělky. Netkví
ani tak v nedostatku lékařů jako ve špatné organizaci.
Když to jde zařídit
na směny v Německu, kde je celkový počet lekařů na pacienta nižší, proč
by to nemohlo fungovat i u nás< Ovšem to by se museli někteří lékaři živit
sami a to je trochu obtížnější, než jistota stálého platu v nemocnici.
Stejně tak je nekorektní tvrzení, že lékař musí po noční směně ihned
ráno nastoupit k operaci. Jistěže mohou nastat výjimečné situace, ale v
drtivé většině tomu tak není a nikdo nemůže nutit lékaře, pokud absolvoval
obtížnou noční směnu, aby ráno znovu nastoupil k operaci.
Pan doktor Sojka jen pokračuje v systematickém vytváření mýtu o výjimečnosti
práce lékaře. Odpovědnost za život člověka má ale i každý řidič dopravního
prostředku nebo opravář elektrického přístroje. Řekl bych, že jsou jen
lidé zodpovědní a nezodpovědní a obě tyto skupiny se najdou jak mezi lékaři,
tak i u ostatních profesí. Vyjímeční lidé se najdou také v každém oboru.
Měli bychom také věci nazývat pravými jmény. Každá stávka je jen legalizovanou
formou vydírání. Samotné vydírání je odporný zločin, při kterém si pachatel
bere jako rukojmí zcela nevinné lidi. Jsou jistě mezní situace, kdy lze
vydírání legalizovat, např. bude-li někdo ohrožen na životě, může policista
pachatele vydírat pod pohrůžkou, že ho zastřelí, aby odvrátil nebezpečí.
Mohou také nastat situace, kdy je opravněné vydírat zaměstnavatele, jsou-li
např. závažným způsobem porušována práva zaměstnanců a hrozí jim nebezpečí
poškození zdraví. Stávkovat za vyšší mzdy na úkor druhých je nestydaté,
nemorální a svědčí pouze o sobectví a drzosti těch, kteří stávku vyprovokovali.
Týká se to jak leteckých dispečerů, tak stávkujících lékařů. Kdo z nás
by nechtěl mít takový plat, jaký by měl ve svém postavení v Německu nebo
USA? Na štěstí dosud ve společnosti převládá ta slušná a zodpovědná většina.
Osobně si myslím, že máme špatný zákon o stávce. Chrání jen vyděrače,
ale nechrání vydírané a jejich rukojmí. Podle našich zákonů je legální
vydírat zaměstnavatele stávkou za vyšší mzdy, ale současně každý právní
akt, který je vykonán pod nátlakem proti vůli druhé strany je neplatný.
Jak se to tedy slučuje s právem? Jak je možné, že vyděrači dosáhnou svého
a nenesou odpovědnost za způsobené škody? Jsou i tací, kteří si berou za
rukojmí zcela nevinné lidi a způsobují škodu lidem, kteří nemají s věcí
nic společného. Je to opravdu podivná spravedlnost.
Milan Krejčiřík
