Jak blahodárné ignorovat vědecké poznatky
Juliana
Vazeny pane Culiku,
trvam na sve kritice clanku O. Kadlece z 12. 10. a nesouhlasim se zavery
Pavla Kocicky. J. Soler uz mu castecne odpovedel ve filosoficke rovine.
Pavel Kocicka se ve svem textu ale myli take odborne.
Zuzuje pojem neodarwinismu na model prerusovanych rovnovah a podle
zpusobu jeho argumentace se mi zda, ze ma zkreslene predstavy o
chronologii evolucnich teorii. (Tvrdi, ze neodarwinismus [pod nimz rozumi
teorii prerusovanych rovnovah] nebyl podporen paleontologickymi nalezy,
proto ho bylo nutne podporit genetickymi udaji.)
Tedy velmi strucne chronologie:
Darwinova teorie - vyvoj druhu probiha postupne na zaklade prirozeneho
vyberu
podpora evolucni teorie poznanim zakonitosti genetiky a populacni
genetiky (vysvetluje mechanismus evoluce; je davan duraz bud na ulohu
mutaci nebo na vyber kombinaci genu jiz v populaci existujicich)
moderni synteza (Ernst Mayer, George Simpson, G. Ledyard Stebbins),
ktera spojuje vysledky paleontologie, genetiky, botaniky a zoologie.
Kombinuje postupny vyvoj s rychlym vyvojem v nekterych obdobich.
teorie prerusovanych rovnovah, kterou vytvorili Stephen Jay Gould a
Niles Eldredge a ktera predpoklada vyvoj skokem.
V soucasne dobe se vetsina evolucnich biologu priklani k nejake forme
"moderni syntezy". Zastavaji nazor, ze obcas k rychlemu
prerusovani rovnovahy dochazi, ale ze soucasne s tim probiha i vyvoj
postupny.
Takze genetickymi udaji byly evolucni teorie podporeny jiz pred
vytvorenim modelu prerusovanych rovnovah. (I kdyz se samozrejme s
postupujicimi vyzkumy dovidame o mechanismech evoluce stale
vice.)
Pak P. Kocicka dela zavery na zaklade meho tvrzeni, ze asi nikdy
nebudeme znat podminky v praoceanu:
"...vztahy mezi DNA, RNA a bilkovinami jsou tak komplexni a
propojene, ze zivot je mozny jen tehdy, kdyz vsechny tyto elementy
existuji soucasne. Jake sily by musely zpusobit, aby se tak
nepredstavitelne organizovane struktury objevily na zemi najednou?
Nahodna geneticka mutace a prirodni vyber?"
Dostavame se k jadru pudla. Prijme-li nekdo ten ci onen nazor na vznik
zivota a jeho obrovske rozruzneni, je to vzdycky otazka viry. Věř
ve stvoreni, věř v darwinismus, ver si cemu chces, ale netvrd, ze pro
svou viru mas nezvratne vedecke dukazy."
Nikoliv, pane Kocicko, zde se velmi mylite. "Jazyk vedy a
teologie se lisi." Verte si cemu chcete, ale nevydavejte to za
vedecke poznani. Urcite nazory na vznik zivota z praoceanu nevychazeji z
viry, ale z poznatku biochemie, termodynamiky, genetiky, matematiky a
dalsich ved. Za miliardy let, po nez vyvoj trval, mohly probehnout i
deje, ktere by byly v casovem horizontu nekolika let ci staleti vysoce
nepravdepodobne. Takze soucasne teorie mozna nejsou nezvratne, ale jsou
to ty nejpravdepodobnejsi z moznych.
"A jestlize nemas nezvratne vedecke dukazy, kde beres pravo
obvinovat nekoho ze stupidity?"
Vazeny pane Kocicko, pokud chce nekdo psat do novin, mel by mit
poneti o zakladnich ucebnicovych faktech a o soucasnem stavu oboru, o
nemz pise. Tento predpoklad nebyl u O. Kadlece splnen. Pokud do sveho
clanku nakupi tolik nesmyslu, ze to pozna i clovek, ktery se evolucni
biologii nezabyva, vyhrazuji si pravo nazyvat veci pravymi jmeny.
Na zaver mala poznamka. Myslim, ze soucasny neblahy stav ceskych medii i
verejne diskuse je castecne dusledkem propagovani obzvlaste poklesle
formy postmodernismu. Muzete vypravet jakykoliv pribeh a je uplne jedno,
zda souvisi nebo nesouvisi s fakty a realitou. O tom, ktery pribeh
prevladne, rozhodne trh. Na prvni pohled to vypada velmi demokraticky
(kazdy si muze rikat, co chce), ale ve skutecnost to vede v lepsim
pripade k udrzovani statu quo, v horsim k cilene manipulaci. Protoze
zatimco ve svete, kde prevlada nejaka forma racionalniho mysleni, vitezi
teorie, kterou je mozne vedecky prokazat, pro postmodernisty ma v
odbornych diskusich stejnou cenu nazor astronoma i astrologa, profesora
mediciny i homeopata.
A tak LN pisi o tom, ze je evolucni teorie neprokazana, zatimco jini
vyuzivaji jeji poznatky napr. v oboru evolucni biotechnologie. Ve
zkumavce se snazi zrychlit vyvoj co nejucinnejsich molekul pro technicke
a lekarske ucely. (viz. napr. Koltermann A., Kettling U. Biophys. Chem.
66: 159, 1997; Crameri et al. Nature 391: 288, 1998).
Ale pojdme si radeji vypravet pribehy a verit v blahodarnost ignorovani
vedeckych poznatku.
