Je správné trestat zločiny pomahačů totality?
Desmond Tutu
Tento článek biskupa Desmonda Tutu vyšel v neděli 31. října v týdeníku Independent on Sunday. Je to zkrácená verze jeho Mileniální přednášky o lidských právech, kterou přednesl v pondělí 1. listopadu v londýnské svatopavelské katedrále. Zveřejňujeme, protože se nám zdá být text relevantní k diskusi o potrestání zločinců z české komunistické éry. Neznamená to, že s názory biskupa Tutu nutně souhlasíme - předkládáme je k uvážení, také proto, že zkušenost z jihoafrického apartheidu byla nesrovnatelně drastičtější a vražednější než československý komunistický režim v sedmdesátých a osmdesátých letech.
"Unesli jsme ho, dali jsme mu kávu s narkotiky a pak jsme ho zastřelili kulkou do hlavy. Pak jsme jeho tělo spálili, a protože to trvá až sedm nebo osm hodin, než shoří lidské tělo, udělali jsme si vedle toho u ohně piknik."
Člověk je šokován, když zjistí, jak hluboko jsou lidé schopni klesnout. Citoval jsem svědectví příslušníka popravčí čety, která běžně vraždila odpůrce jihoafrické vlády apartheidu. Svědčil před jihoafrickou komisí pro pravdu a smíření.
Svět se divil, když po ukončení apartheidu v Jihoafrické republice byla namísto pomsty založena Komise pro pravdu a smíření, která poskytla všem občanům amnestii oplátkou za to, že se veřejně přiznají k všemu, co dělali. Byla to svoboda výměnou za pravdu. Byli ti, kdo s tím nesouhlasili a říkali: Ale co spravedlnost?
"Norimberské procesy - procesy s válečnými zločinci poraženého národa byly naprosto jednoduché ve srovnání s jemnými a nebezpečnými otázkami, které mohou rozdělit zemi, když se rozhodne potrestat své vlastní zločince," napsal soudce Marvin Farnkel ve své knize Out of the Shadows of the Night. "Národ, který byl rozdělen během doby, kdy byl pod útlakem, se nevynoří najednou na svět jednotný, jakmile útlak pominul. Zločinci, kteří spáchali trestné činy proti lidským právům, jsou naši spoluobčané a žijí vedle všech ostatních občanů."
Když hovoří lidé o spravedlnosti, mají většinou na mysli pomstu. Chtějí moderní verzi oka za oko, zubu za zub, zákona lex talionis. Martin Luther King Jr poznamenal, že pokud bude platit zákon oka za oko, nakonec budou existovat jen slepci.
Argumentujeme, že spravedlnost, která je zároveň pomstou, není nejlepší formou spravedlnosti. Chceme podporovat myšlenku jiného druhu spravedlnosti - hojivé spravedlnosti. Zločin porušuje anebo zraňuje vztah. Hojivá spravedlnost usiluje o to zahojit tyto rány a obnovit vztahy.
Hojivá spravedlnost je založena na ubuntu to je pojem, který je těžko přeložitelný do angličtiny. Hovoří o podstatě lidství. Nikdo z nás nepřichází na svět plně utvořen. Nebyli bychom schopni mluvit, myslet, jíst ani chodit, nebyli bychom schopni chovat se jako lidské bytosti, kdybychom se to všechno nenaučili od jiných lidských bytostí. Potřebuju jiné osoby, abych se mohl stát plně člověkem. Moje lidství je součástí vašeho lidství.
Takže jestliže je jedna osoba nelidská, je dehumanizována, ať se mi to líbí nebo ne, i já sám jsem dehumanizován. Všechno je provázáno. Není možné drze porušovat zákony morálního vesmíru a nezaplatit za to cenu.
Vyhlídky byly pro nás v Jihoafrické republice velmi špatné. Ale dostalo se nám toho požehnání, že máme prezidenta Nelsona Mandelu, který vytvořil vynikající příklad velkomyslnosti. Po sedmadvaceti letech nespravedlivého věznění měl vyjít na svobodu zatrpklý, plná nenávisti a touhy po odplatě. Namísto toho se stal symbolem odpuštění a smíření, pozval svého žalářníka na ceremonii svého uvedení do prezidentského úřadu, poobědval s prokurátorem při svém procesu, kdy byl odsouzen na doživotí (a prokurátor požadoval trest smrti). Mandela je vynikající příklad, není ale jen jediným příkladem.
Konalo se u nás slyšení o masakru Bisho, kdy vojáci z bývalého teritoria Ciskei začali střílet na demonstranty z Afrického národního kongresu. Síň byla přeplněna lidmi, jejichž příbuzní byli v tomto masakru usmrceni anebo kteří byli sami zraněni. Prvním svědkem byl bývalý šéf jednotek teritoria Ciskei. Téměř všechny přítomné iritoval svým tónem hlasu. Emocionální teplota v sále vzrostla.
Dalšími svědky byli čtyři bývalí důstojníci těchto jednotek. Běloch byl jejich mluvčím. Řekl: "Ano, vydali jsme rozkazy vojákům, aby začali do demonstrantů střílet." Jeho přiznání nevedlo k poklesu napětí v síni. Pak se obrátil k přítomným a řekl: "Prosím, odpusťte nám, prosím přijměte mé kolegy zpět do společnosti."
A to vysoce napjaté publikum reagovalo neočekávaně: začalo tleskat. Řekl jsem, když aplaus utichl: "Prosím, zachovejme chvíli teď ticho, protože jsme svědky něčeho svatého."
Rány byly otevřeny, aby byly vyčištěny, aby nehnisaly. Dali jsme na ně balzám, balzám veřejného poznání. Ke komisi přišel mladý muž. Policie ho oslepila. Řekl svůj příběh a pak dodal: "Vrátili jste mi oči. Svědectví bylo katarzí, bylo terapeutické, uzdravující."
Zjistili jsme pravdu ohledně mnoha věcí, které se skrývaly pod oficiálními lžemi a mlžením. Vrahové Steva Biko přiznali, že nesou za jeho smrt trestní odpovědnost. Jsme schopni exhumovat pozůstatky lidí, které unesla policie a kteří byli mučeni, zabíjeni a tajně pohřbeni. Kdykoliv jsme to mohli učinit, navrátili jsme ty pozůstatky rodinám. Doufáme, že je to alespoň určité odškodnění za to, že ty rodiny nebudou moci žalovat pachatele trestných činů za odškodné.
Psychologové zjišťují, že odpuštění svědčí zdraví - nenávist a resentiment nesvědčí krevnímu tlaku ani zažívání. Odpuštění není nic mlhavého ani duchovního - není to nic z jiného světa. Týká se to toho, jak provádíme politiku, týká se drsného každodenního světa politického života. Bez odpuštění nemůže být budoucnost mezi jednotlivci, ani v národě či mezi národy.
Víte, Pánbůh má smysl pro humor. Kdo rozumný by si býval pomyslel, že se může stát Jihoafrická republika něčím jiným, než jen ukázkou hrůz? Přesně tak. Je to přece od nás tak nepravděpodobné. Vůbec netvrdíme, že jsme nějak obzvlášť morální, Ale Pánbůh chce ukázat na konfliktní místa na světě - Kosovo, Východní Timor, Burundi, obě Konga, Súdán, Severní Irsko - a říká: "Měli noční můru, které se říkalo apartheid. Skončila - i vaše noční můra skončí."
Jihoafrická republika, bylo to tak nepravděpodobné, je lucernou naděje v temném a drastickém světě. V Komisi pro pravdu a usmíření jsme se poučili, že je člověk schopen strašlivého zla. Ale to není všechno. Je také pravda, že je člověk schopen mnoho dobrého. Jsme stvořeni pro dobro, pro transcendentnost, pro krásu, pro pravdu. Jsme jako to podivné kuře na dvoře na statku, jemuž se každý posmíval, až přišel cizinec, zvedl ho, nasměroval ho ke slunci a řekl: "Leť, orle, leť." A zvedlo křídla a letělo do nesmírné výšky.
