Rozbor pořadu V pravé poledne nebyl férový
Poctivá a upřímná, byť sebetvrdší analýza mé práce mi nikdy nevadila.
Naopak. Se zájmem jsem si přečetl obsáhlý rozbor pořadu V pravé poledne ze 7.listopadu.
J.Č. mi např. vyčítá, že mé otázky reagují na řečené. Kdybych to nedělal,
nepochybně by použil jinak standardní výtku: ...moderátor neposlouchá, co
hosté říkají a omezuje se na pouhé kladení předem připravených otázek... To
je ale vedlejší.
J.Č. se bohužel nechová fér. Ocitovat doslovný přepis položených otázek bez
jakéhokoli kontextu je velmi laciný způsob, jak dokázat o tom druhém
cokoli. Nic na tom nemění ani odkaz na transkript celé televizní relace,
který - zbaven konkrétních tváří, jejich mimiky, gest a intonace - zpravidla
bývá nudným čtením. Vypovídací hodnota takové analýzy je stejná, jako
recenze nikdy nespatřeného divadelního představení psaná na základě pouhého přečtení dialogů ve scénáři...
Navíc tvrzení J.Č., že jsem v závěru konstatoval, že diskuse ukázala
hlubokou krizi řízení zdravotnictví, je nepravdivé. Divákům jsem doslova
řekl: "Nakolik dnešní diskuse ukázala hlubokou krizi, nikoli snad úrovně
zdravotní péče, ale kvality řízení tohoto resortu, to už ponechávám na
vašem, pokud možno zdravém, úsudku, dámy a pánové." J.Č. se tu dopouští
přinejmenším dezinterpretace, která mu má posloužit k jeho závěrům o
neužitečnosti pořadu.
BL se pasovaly na periodikum nemilosrdně tepající profesionální pokleslost
české žurnalistiky, té televizní zejména. Pořad V pravé poledne připravuji
už 16. měsíc a až dosud jsem tu nezaznamenal tak rozsáhlou pozornost.
Otázkou tedy je, čím jsem si jí vysloužil právě nyní. Chtěl bych věřit, že
nejde o reakci na to, že jsem zrovna tento týden samotné BL nachytal na
švestkách, když jsem je upozornil na jejich vlastní (a nikoli ojedinělé)
selhání prokazující absenci základů řemesla. Ale upřimně, moc se mi to
nedaří.
Roman Prorok
