Ponížení na Heathrow
Jan Macháček
Viděl jsem asi před 14 dny na BBC 2 pořad o letišti Heathrow. Myslím si, že se jednalo
dokonce o jakýsi dokumentární seriál. Pořad ukazoval vedle snahy pracovníků letiště o
zabezpečení hladkého provozu také práci pasových úředníků.
Příklad ukazoval studentku z Kolumbie, která jela na studia do Anglie a měla všechny
potřebné dokumenty. Úřednice ji však podrobila výslechu, že ani KGB by se nemusela stydět.
Série velmi osobních otázek se točila kolem jejího zázemí v Kolumbii, kolik vydělává
její rodina, kolik má u sebe peněz, jejího přítele, kdy se seznámili, proč nejsou spolu,
zda mají v úmyslu mít děti atp. Nakonec ji studentské vízum neudělili a vykázali ze
země, jelikož neprokázala úmysl vrátit se zpátky po skončení studia.
Vedle absence základní presumpce neviny mě fascinovala práce oné úřednice a také přístup
redaktora BBC. V něčem mi to připomnělo práci dozorců v koncentračním táboře,
jelikož absolutně rozhodovala o životním osudu někoho jiného. Podobný případ se stal mé
známé, která také měla všechny dokumenty, ale protože se její sestra vdala do Anglie, úřednice
nabyla dojmu, že tam chce asi také zůstat.
Bylo zajímavé, že BBC ukázala práci oné úřednice coby velice náročnou práci,
jelikož musí zjistit tolik údajů a odhalit všechny “narušitele”. Na onu ubohou
Kolumbijku se dívali coby na podezřelého, a navíc ji ukazovali jako příklad skrytého
nebezpečí pro “naši” společnost. Opět se vnucovala představa koncentračního tábora.
Je fascinující sledovat kontrast mezi občany EU, kteří jen “mávnou” pasem a jdou dál,
dále občany USA, Kanady, a dalších vyspělých států (Skandinávci, Švýcaři), kteří
sice nadávají na dlouhé fronty, ale pak nemají problémy a nás ostatní, kteří jsme bráni
coby vetřelci, kteří se chtějí přiživit na “práci poctivých britských daňových
poplatníků”. Jejich pohled BBC nezachytila.
Vzhledem k tomu, že zákony jsou psány tak, aby vyhovovaly především Britům, tedy
nikoli cizincům, není možnost podání stížnosti na úředníka ani odvolání proti
rozhodnutí. Zajímalo by ně, zda jsou v souladu s listinou základních práv a
svobod a podobnými dokumenty.
Ministr asi podobné problémy nemá, jelikož je občanem Velké Británie, stejně tak i
Jan Čulík. Myslím si, že by české ministerstvo zahraničí mělo reagovat, když ne jinak,
alespoň zavést povinné čtyřstránkové dotazníky pro každého Brita, který přijíždí
do ČR. Přeci není možné, aby k podobným výslechům docházelo v západní Evropě
na přelomu tisíciletí.
Jan Macháček
