Článek francouzské autorky o bezdomovcích byl komunistický
Vazeny pane Culiku,
rad bych reagoval na clanek Z nejiste situace k antipatiim: Dnesni bezdomovci v Praze. I kdyz
se Vam to muze zdat absurdni, cely ten clanek je psan z komunistickych pozic. Tim
mam na mysli nikoliv pozice ceske KSCM, jako spise z pozic blizkych tvrdemu jadru
francouzske komunisticke strany. Jde o to, ze autorce se dari ignorovat veskerou
ne-komunistickou ekonomickou teorii a zda se mi, ze v rade pripadu prebira
hledisko a zdroje byvale oficialni propagandy CSSR. Puvodni text je kurzivou
Nedostatek bytu
Nedostatek bytu byva casto
prvni pricinou "tulactvi". Spojene staty jsou jednim z
nejcharakteristictejsich prikladu. Podle Marcuse (3) neni udrzovani a rozvoj
levneho bytoveho fondu ve Spojenych statech dostatecne lukrativni, ani pro
soukromy, ani pro statni sektor. Adaptace domu a bytu se deje na ukor chudych,
kteri si pak nemohou dovolit pronajmout si adaptovane a zmodernizovane byty.
Marcuse zduraznuje, ze bezdomovectvi neexistuje proto, ze by neco ve spolecnosti
fungovalo spatne, ale naopak proto, ze system funguje podle ocekavani.
Cely tento odstavec je nesmysl. Podle meho soudu jsou priciny
tulactvi v neschopnosti se adaptovat na podminky ve meste. Pokud tulactvi
souvisi s mobilitou obyvatelstva (stehovani z venkova do mest, coz pripousti i
autorka) tak jeho pricinami je nevzdelanost obyvatel, v rade pripadu jejich
asocialnost a mylne informace o situaci ve meste. Zabyval jsem se dopady vystavby
levnych statnich bytu a nalezl jsem radu argumntu proti teto vystavbe. Ve svem
dusledku statni bytova vystavba vede ke vzniku chudinskych ghett (Anglie, sidla
H.L.M kolem Parize). Existuje rada argumentu proti statni vystavbe (napr.
nevyhovujici struktura mest diky statni podpore). Naopak jsem nenalezl
argumenty pro statni vystavbu bytu. Citovala autorka ve sve praci take jine
ekonomicke prace, nez marxistu Marcuseho?
Postkomunisticka
transformace v Ceske republice vyrazne pozmenila cesky trh s byty, zejmena v
Praze. Hlavne k tomu doslo v dusledku privatizacnich a restitucnich procesu
(4). Je nepopiratelne, ze poklesl pocet levnych bytu v Ceske republice, avsak ceska
situace se od situace ve Spojenych statech odlisuje. V Ceske republice je pokles
poctu levnych bytu dusledkem specifickych procesu hospodarske transformace a
nikoliv dusledkem absence socialni ochrany v oblasti bytove politiky (i kdyz od
liberalizace cinzi byla i v CR socialni ochrana v teto oblasti dost oslabena).
Nejsem si zcala jist o poklesu poctu levnych bytu. Pokud vim,
tak dostupnost bydleni v CSSR byla horsi
nez je dnes. Jak to, ze autorka nezminuje cerny trh s byty, ktery je dusledkem
nedostecne liberalizace. Veta pokles poctu
levnych bytu (je) dusledkem specifickych procesu hospodarske transformace je
alibismus jak se vyhnout faktum
Krome toho ceska vlada
neinvestuje do stavby levneho bytoveho fondu, ktery by napravil nedostatek techto
bytu, zpusobeny restitucemi a privatizaci.
Ne, nedostatek bytu neni zpusobeny restitucemi a privatizaci,
i kdyz z hlediska Marcuseho muzeme povazovat restituce a privatizaci za formy zostrujiciho se tridniho boje.
Liberalizace cinzi,
slabost socialnich zaruk a pokles stavby levnych bytu vzdy zhorsuje problem
bezdomovectvi.
Coz je levicacky mytus. Problem bezdomectvi muze byt chapan
(mimo jine) i jako problem moralniho hazardu, kdy vysoke socialni zaruky vedou
k pocenovani dulezitosti se o sebe
postarat. Misto socialnich zaruk je potreba mit moznost rekvalifikace a i urcitou pomoc pri lecbe zavislosti (drogovych
i jinych) a moznost pristupu k poradenskym sluzbam. Na druhou stranu si myslim,
ze by stat mohl mit pozitivni vliv pokud zpristupni moznost ziskani levneho uveru.
Osoby, s nimiz jsem hovorila, byly relativne mlade a byly vytlaceny z
pracovniho trhu teprve nedavno.
Marxisticka terminologie, normalne se rika: nemaji uplatneni
na trhu prace.
Zda se spravedlive rici, ze pred rokem 1989 byli tito
lide integrovani do spolecnosti, a to i ti, kteri meli ruzne handicapy. Meli
zamestnani i byt. Zili v rodine a meli sit pratel a znamych. Meli sve misto v
hierarachii v zamestnani i v rodinne sfere. Neni tedy obtizne si predstavit, ze
byl komunisticky rezim pro ne vlastne lepsi. Samozrejme, nekteri jedinci byli vicemene
marginalizovani i pred rokem 1989, byli to napriklad byvali veznove ci
alkoholici. Nicmene
komunisticka spolecnost pro ne nalezla misto. Odmitala respektovat odlisnosti
mezi lidmi a timto zpusobem praktikovala nucenou politickou integraci. Tento
system fungoval relativne dobre pro spolecensky a ekonomicky nejchudsi lidi.
Je pravda, ze
existuje urcita (velice) mala hranicni skupinka lidi, kteri byli dostatecne na
vysi aby mohli pracovat v neefektivnich podnicich a na druhou stranu byli
natolik omezeni, ze se nebyli schopni prizpusobit porevolucnimu tlaku na
zvyseni efektivity (ten ale byl podstatne mensi, nez tvrdila a tvrdi oficialni
vladni propaganda).
Handicapovani lide v komunisticke spolecnosti
"neexistovali". To znamena, ze byli v lepsim pripade byli nekam uklizeni do
druzstva invalidu, v horsim nekde zapomenuti. Velice obtizne se shaneli
jakekoliv specialni pomucky, invalidni vozik nebyl samozrejmosti a tehdejsi
voziky byly dost nepohodlne (tezke), upravene automobily snad ani neexistovaly.
O bezbarierovem pristupu se zacalo mluvit vice az po revoluci. Zvukova
signalizace na prechodu je take porevolucni.
Co se tyce bezdomcu: ano, komunisticka spolecnost pro ne
nalezla misto v kriminale. Mam pocit, ze potulka byla v komunismu trestana na
zaklade absence pracovniho razitka v obcance. Plati tedy, ze kazdy mel praci a
nebo byl zavreny (mj. pise o tom Vaclav
Havel).
Figl je v tom, ze system fungoval relativne hure i pro spolecensky
a ekonomicky nejchudsi lidi. Minuly tyden byla v televizi debata s M. Stepanem
(nas "jediny zavreny komunista") a tam mu byla prave toto tvrzeni pomerne dobre
vyvraceno.
Obecne mi vadi, za autorka prijala optiku oficialni CSSR.
Nepripousti moznost, ze vedle oficialnich cisel komunisticke propagandy zde
byla rada problemu prave v bytove vystavbe a nepolemizuje s moznosti, ze nedostatek bytu je naopak dusledkem
nedostatecne privatizace a liberalizace. K tomu poznamku: kdyz rakousky Haider
pochvalil nacistickou zamestnaneckou politiku, byl z toho skandal. Pokud prijmeme
fakt, ze fasismus je obdobou komunismu, nejedna se do urcite miry ze strany
autorky o podobne nemravny postoj?
Takze:
kde autorka sebrala onen nesmysl s poklesem poctu levnych bytu? Pokud vim, tak
dostupnost bydleni v CSSR byla
horsi nez
je dnes. Jak to, ze autorka nezminuje cerny trh s byty, ktery je dusledkem
nedostecne liberalizace. Veta pokles poctu
levnych bytu (je) dusledkem specifickych procesu hospodarske transformace je
alibismus jak se vyhnout faktum, ktere se ji nehodi do kramu.
Krome toho ceska vlada
neinvestuje do stavby levneho bytoveho fondu, ktery by napravil nedostatek techto
bytu, zpusobeny restitucemi a privatizaci.
Ne, nedostatek bytu neni zpusobeny restitucemi a privatizaci,
i kdyz osoba, ktera povazuje Marcuseho za autoritu v otazkach levneho bydleni,
muze povazovat restituce a privatizaci za
formy zostrujiciho se tridniho boje.
Liberalizace cinzi, slabost socialnich zaruk a pokles stavby
levnych bytu vzdy zhorsuje problem bezdomovectvi.
