Zveřejněna ostře kritická zpráva o Kosovu

V pondělí byla zveřejněna podrobná zpráva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která zaznamenává četné případy hrůzného porušování lidských práv, spáchané srbskými vojáky v Kosovu, stejně jako selhání Západu, kterému se posléze v Kosovu nepodařilo zabránit anarchii konstatoval deník Guardian.

Zpráva má název: Kosovo/Kosova: As seen, as told (Kosovo, jak to lidé viděli a jak o tom svědčili). Zpráva je vyvrcholením jednoroční práce činitelů působících na obranu lidských práv v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Je to první podstatná analýza, kterou vydala oficiální mezinárodní instituce ohledně krátkého, ale krutého konfliktu v Kosovu.

Činitelé OSCE byli přítomni v Kosovu už před bombardovací kampaní NATO a sestavili hrůzná svědectví v uprchlických táborech v Makedonii a v Albánii. Pak se pracovníci OSCE vrátili do Kosovu v červnu a byli tam svědky deprimujícího opakování situace, jenže tentokrát byli obětmi porušování lidských práv nikoliv kosovští Albánci, ale Srbové.

2700 rozhovorů v první polovině zprávy většinou s etnickými Albánci, které se uskutečnily do června 1999, kdy jednotky NATO vstoupily do Kosova, poskytují stovky stránek důkazů, o nichž OSCE konstatuje, že potvrzují nad jakoukoliv pochybnost, že teror proti většinovému albánskému obyvatelstvu byl nařízen z Bělehradu.

"Je zjevné, že útoky na albánské komunity byly diktovány strategií, nikoliv rozkladem velení a kontroly," konstatuje zpráva. "V období, které monitorovala organizace OSCE, trpělo v Kosovu převážně většinové albánské obyvatelstvo. Teror proti němu prováděl jugoslávský a srbský státní aparát."

Zpráva uvádí, že někteří srbští vojáci se snažili zabraňovat teroru proti civilnímu obyvatelstvu, ale dodává: "Vzhledem k tomu, že existují drtivé důkazy o tom, že byla vedena proti kosovským Albáncům systematická kampaň, která byla naplánována, prováděna a nařizována z nejvyšších míst, je pravděpodobné, že ti srbští vojáci, kteří zabraňovali teroru proti civilnímu obyvatelstvu, se protivili rozkazům."

Ke zprávě je přičleněn dodatek z června až října letošního roku, který poprvé oficiálně přiznává, že se mezinárodnímu společenství nepodařilo zavést v Kosovu zákonnost a pořádek.

"Neexistuje schopnost vyšetřovat porušování lidských práv a vynucovat zákon. Namísto spravedlnosti vládne v Kosovu beztrestnost," napsal Daan Everts, šéf OSCE v Kosovu.

Zpráva uvádí, že srbští podezřelí, zatčení a obvinění z válečných zločinů, nebudou pravděpodobně nikdy postaveni před spravedlivý soud, protože srbští právní odborníci uprchli a obvinění nebudou spravedlivě souzeni soudci a obhájci z řad etnických Albánců.

Bernard Kouchner, francouzský šéf správy OSN v Kosovu, který je ostře kritizován, se vyjádřil, že je nespravedlivé srovnávat nynější situaci se situací, jaká byla v Kosovu před válkou. "Tehdy, a to nejméně po dobu deseti let, byla v Kosovu systematicky praktikována politika apartheidu. Albánci měli nelidský statut. To už dnes neplatí."

Avšak fakta Kouchnerovi protiřečí. Jen za poslední týden bylo v Kosovu zavražděno 22 osob, a z toho alespoň sedm se stalo obětí etnicky motivovaných útoků proti Srbům.

Dr. Kouchner zoufale požadoval 6000 policistů OSN, aby zastavil zřejmě nezastavitelé mstivé útoky, ale OSN přislíbilo jen 4000 a dodnes bylo do Kosova vysláno jen 1700 policistů, i když už od vstupu vojsk NATO do Kosova uplynulo téměř půl roku.

Zpráva OSCE také poprvé ostře obviňuje bývalé příslušníky Kosovské osvobozenecké armády. Je plná svědectví o tom, jak údajní bývalí příslušníci KLA porušují lidská práva. Tato stínová armáda i nadále defakto spravuje Kosovo a podle západních činitelů organizuje teror proti srbskému obyvatelstvu s cílem ho z Kosova vyhnat.

"Je jasné, že KLA vstoupila do prázdného prostoru zákonnosti, ale její policejní role je vykonávána bez zákonných omezení a bez legitimnosti," konstatuje zpráva. Zpráva sice neobviňuje vedení KLA z toho, že teror organizuje, avšak konstatuje, že je v Kosovu vedena "systematická kampaň proti menšinám" a požaduje, aby mezinárodní společenství "velmi pozorně zkoumalo" činnost vedení KLA.

Velmi smutným společným tématem v obou částech zprávy je množství hrůzného terorizování žen a dětí na obou stranách etnického konfliktu. Zpráva velmi podrobně líčí široce rozšířené znásilňování etnicky albánských žen, což je v tom společenství velmi obtížný a tabuový problém. Cituje sedmnáctiletého chlapce, který byl svědkem, jak srbský voják vytrhl nemluvně z náručí albánské matky. Voják ženě pak nožem uřízl prs.

Staré srbské ženy, které nemají peníze, aby mohly opustit Kosovo, a v Srbsku nemají žádné příbuzné, kteří by byli schopni se o ně postarat, jsou nyní hlavní obětí teroru Albánců, kteří rozsévají pomstu.

Avšak nejsrdceryvnější jsou ve zprávě informace o systematickém zaměřování teroru na děti, které pak samy páchají násilí. Jeden svědek hovoří o tom, jak viděl u Prištiny dvouleté dítě, nabodnuté na kůl. Vedle toho byl nápis: "Toto je Srbsko. Tohle uděláme všem Albáncům, protože jsem Bůh a NATO se nebojím."

Albánské děti už ztraumatizované tím, čeho byly svědky při násilných deportacích, jsou nyní využívány albánskými dospělými pro násilné akce proti Srbům, protože jako nezletilí jedinci nemohou být zatčeni. Vyskytuje se množství případů mladých lidí, často ve věku jen 10 - 12 let, kteří zastrašují lidi, bijí je a vyhrožují jim, a to zejména bezmocné staré lidi, jen proto, že jsou etnicky odlišní.

Jednadvacetiletá etnická Albánka svědčí ve zprávě OSCE jak ona a její sestřenice byly cestou na svatbu znásilněny před zahájením bombardování letos v únoru pěti srbskými policisty:

"Srbský policejní řidič, nejmladší z nich, řekl ostatním, aby nás nechali jít. Starší policista odpověděl, že nás nepustí, protože 'naši lidé jsou právě nyní zabíjeni KLA'. Vezli nás tři hodiny do oblasti nedaleko Prizrenu.

Dorazili jsme na otevřené pole nedaleko ortodoxního kostela a jezera. Ještě tam ležel sníh a byla zima. Museli jsme vyndat všechno z kapes a oni mi roztrhali občanskou legitimaci. Svlékli nás a všichni nás opakovaně znásilnili. Každý z nich nás znásilnil více než jednou. Potom nám bylo nařízeno, abychom vstoupili do jezera. Voda nám sahala po prsa. Byla neobyčejně studená. Taky nám drželi chvíli hlavu pod vodou. Donutili mě dělat orální sex a hrozili mi přitom holí. Smáli se nám. Strkali nás do prsou hlavněmi svých zbraní.

Řekla jsem jim, že o tom budu informovat policii a oni odpověděli, že jestliže to učiním, zabijí celou mou rodinu."

Tomislav Basic, 19, srbský student, svědčil o tom, jak nalezl minulý týden svou matku, Dragicu Basicovou, 52 a babičku, Borku Jovanovičovou, 78, v nemocnici v městě Nis vážně zraněné po etnicky motivovaném útoku. Jeho otec, dvaašedesátiletý Dragoslav Basič, inženýr s vysokoškolským diplomem z Kalifornie, byl při útoku zastřelen.

"Moji rodiče a moje babička bydlí v Prištině ve dvou samostatných domech. Babička je velmi stará a báli se o její bezpečí (už se stala terčem útoku v srpnu), a tak jeli přes město, aby spala u nich. Chtěli jet zadem, aby se vyhnuli davům, oslavujícím albánský národní svátek, ale byli zastaveni a dav požadoval občanské průkazy. Rodiče mluvili anglicky, ale někdo nějak zjistil, že jsou to Srbové. Auto zapálili a  všichni museli ven. Pak je začali bít.

Bylo u toho alespoň sto svědků, ale nikdo se nepřihlásil. Zastřelili mého otce na ulici jako psa. Když jsem sem před dvěma dny přišel, maminku jsem nepoznal. Nemyslel jsem, že by to mohla být má matka."