Úspěch v Bruselu
Skutečnost, že Česká republika jako jediná ze šestice jednajících kandidátů uzavřela při vstupních rozhovorech s Evropskou unií obtížnou kapitolu "volný pohyb zboží", je důvodem k jistému optimismu.
Ministr Kavan si úspěšné sladění tisíců podrobných technických norem, certifikačních a akreditačních procedur vysvětluje českou průmyslovou tradicí, tím, že jsme mohli navázat na spoustu práce z minulosti, včetně dosti dávné minulosti.
V této souvislosti Jan Kavan poznamenal: "Nechci tvrdit, že je to plod nějaké urychlené akce dnešní vlády". Skromnost je zcela na místě a nikoli pouze proto, že uzavírání dalších kapitol bude obtížnější.
Zatímco se v některých oblastech k Evropské unii přibližujeme, v jiných nesmyslně zaostáváme.
Čerstvým příkladem je otázka elektronického obchodování. Ve stejné chvíli, kdy ministři EU schválili dlouho očekávaný zákon, který vytvoří právní rámec pro elektronické obchodování, shodila naše vláda ze stolu návrh zákona o elektronickém podpisu.
Odborná veřejnost, která zmíněný návrh shledala kvalitním a uceleným, nevěřícně vyslechla vládní zdůvodnění, podle kterého je prý předloha nesystematicky zpracována a obsahuje vnitřní rozpory.
Ondřej Neff včera na internetu zapochyboval o tom, že by vládě šlo o rozumné posouzení návrhu, který otevírá dveře do ekonomiky nového věku, založené na elektronických komunikacích a vidí v zamítnutí zákona politiku: Problém podle něj není v předloze, ale v osobě předkladatele, který stojí mimo strukturu opoziční smlouvy.
Tento postřeh lze zobecnit. Přibližujeme-li se k unii není to díky vládě, ale spíše navzdory mentalitě tohoto sboru. Naše naděje spočívá v potenciálu a dynamice společnosti a v několika zdatných vyjednavačích.
8. prosince 1999
