Rakousko (a my)
Poté, co dnes v poledne rakouský prezident jmenuje koaliční vládu
konzervativních lidovců a nacionalistických Svobodných, začne současně
čtrnáct zemí Evropské unie uplatňovat politické sankce, které pro případ
účasti Svobodných v kabinetu ohlásily počátkem týdne.
Jestliže se příští rakouský kancléř Wolfgang Schüssel domnívá, že tato
politická kaše se nebude jíst tak horká, jakou ji s Jörgem Haiderem
navařil, pravděpodobně se mýlí. Rakousko bude pod nesnesitelným dozorem,
odpuštěno mu nebude nic.
Už první reakce na ohlášené jmenování vlády
jsou výmluvné: Belgický ministr zahraničí říká, že s rakouským ministrem se
nikdo nebude bavit, bude muset trpět izolaci, kterou je lidsky obtížné
snášet.
Rakousko bude ve velice nepříjemné a složité situaci, která se
prý projeví nejen v politických, ale také kulturních a ekonomických
stycích. Zřejmě nezůstane pouze u přerušení dvoustranných styků, jejich
zákaz se promítne i do práce institucí Evropské unie. Lze očekávat, že její
členové budou postupovat jednotně a tvrdě.
A my? Ministerstvo zahraničí
říká, že budeme pečlivě sledovat, jak nová koaliční vláda plní svůj
program.
Nás se v něm týká například obhajoba zájmů německojazyčného
obyvatelstva, vysídleného do Rakouska na základě Benešových dekretů.
Kromě otevírání minulosti pak bude ministerstvo pečlivě sledovat snahu
Rakouska zkomplikovat nám život prosazením "rozdílné integrační rychlosti,
přechodných lhůt a přechodných řešení například ve sféře volného pohybu
pracovních sil a služeb".
Zatímco česká diplomacie bude pečlivě
sledovat rakouskou vládu, my bychom měli pečlivě sledovat české
ministerstvo zahraničí. Již nyní je zřejmé, že mu na rozdíl od zemí
Evropské unie rakouská ultrapravice větší starosti nedělá.
Vysílá se v pátek 4. února ráno.