čtvrtek 24. února O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká politika: Střet zájmů: ministrem zdravotnictví by neměl být lékař (Vladimíra Bošková, Občanské sdružení na ochranu pacientů) Česká společnost: Skákal pes aneb Notně chaotická poznámka k poznámce Václava Pinkavy (Tomáš Pecina) Policie v ČR: Jan Honner: "Jsem v exilu a hlavně naživu" (předseda organizace Český ombudsman) Policie v ČR a v Británii: Jak pracuje policie v ČR a jak v Británii: porovnání přístupu policie ve dvou případech vloupání (Pavel Trtík) Česká televize: Vladimír Mlynář chce za deset let kandidovat na prezidenta ČR a Česká televize ho bude už od nynějška systematicky filmovat Česká politika: Pozvánky (Ivan Hoffman) Demokracie, věda a náboženství: Pouze věda přináší nové informace (V. Novák) Tiskové prohlášení: Úvěrový registr musí být založen na stoprocentní důvěře (Profira) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Pavel Trtík

Ziji jiz nejaky cas v Britanii, konkretne ve skotskem Paisley. Minuly rijen jsme byli s kolegou na sluzebni ceste v Nemecku a CR. Cestovali jsme universitnim vozem do Prahy. Diky tomu mam moznost porovnat pristup policie v Cechach a v Britanii na dvou pripadech "obycejnych" vloupani, ke kterym doslo behem rozmezi pul roku.

V Praze mi byl behem prvnich dvou dni pobytu dvakrat vykraden ten automobil. V Paisley se mi pred mesicem kdosi vlamal do bytu. Kdyz si predchozi dve vety prectu, tak musim ihned zduraznit, ze tento clanek nepisi proto, abych si ulevil nad osudem, ale pouze kvuli sanci srovnani dvou porovnatelnych udalosti. Kvuli srovnani, ktere si myslim, ze stoji za to, aby bylo udelano.

Prvni cast kradeze v Praze jsem zjistil jedno sobotni rano asi tak v deset hodin. Zavolal jsem policii a cekal u auta. Po ctvrt hodine se objevili dva policiste-pochuzkari - sli za nejakym jinym pripadem o tri domy vedle.

Jelikoz se mi podarilo upoutat jejich pozornost, tak se u mne zastavili. Kdyz jsem se ujistil, ze se timto pripadem opravdu nebudou zabyvat, tak jsem se zeptal, jestli by mi mohli zjistit, kdy nekdo prijede. Odpoved znela, ze tak do hodiny, a ihned k tomu prispechali s utechou, ze mam kliku, ze vcera odpoledne bych cekal tech hodin aspon pet.

Z auta zmizely nejake me osobni veci, ktere jsem nechal v kufru. A tak jsem se snazil se na celou vec koukat s presvedcenim, ze "pullitr je zpulky plny", protoze autoradio zustalo na svem miste. Dokonce jsem vysekl horce-ironickou poklonu ceskym pobertum, "ze to aspon nejsou blbeckove, protoze kdyz vidi, ze autoradiu chybi karta s chipem, tak ze jim dojde, ze si na nej moc nezahrajou".

Policiste prijeli asi za dalsich 45 minut. Zjistili stav veci, zapsali si vse do notesu a nabidli mi, ze mne svezou na stanici, aby se to vse sepsalo. A tak jsem zamkl automobil a jel s nimi. Po priblizne 15 minutovem cekani v cekarne policeni stanice zaclo sepisovani protokolu.

Prvni a nejdulezitejsi veci v Cechach je - stale a porad - miti u sebe obcansky prukaz. Cestovni pas nakonec stacil. Po pul hodine bylo vse sepsano, orazitkovano kulatymi razitky, "ktere nesmi za zadnych okolnosti opustit budovu policejni stanice - s vyjimkou pozaru ci mobilisace".

Druhou kradez jsem zjistil v nedeli pozde v noci. Zmizela ta vetsinova cast autoradia. Ja vim, souhlasim a mate vsichni naprostou pravdu. Ano, nerad v tomto pripade priznavam, ze jsem velmi naivni idealista, ktery si mysli, ze blesk neuhodi dvakrat za sebou do stejneho mista a ktery a priori lidem veri, nez ze by je predem podeziral.

Patrola se objevila temer okamzite. Byli to titiz policiste, kteri sli v sobotu rano o tri domy vedle. Hnedle mne bez pozdravu 'vitali': "Tak my jsme si mysleli, ze se pan poucil a radio si vyndal. Sli jsme tady kolem toho auta uz v sest vecer a to radio tam nebylo."

Ze si policiste v sest pri tom nevsimli i tech priotevrenych dveri, potazmo rozsvicenych sveltylek uvnitr auta, je neprofesionalita, ale budiz vsichni jsme omylni.

Pozdeji jsem se pokusil si predstavit tutez situaci v Britanii, a doslovny anglicky preklad tech vet vlozit do ust mistnimu britskemu policistovi. Proste nepredstavitelne! To, ze to zni horkosmesne, mi snad potvrdi Ti, kteri anglictinou vladnou, a nejaky cas v Britanii stravili. Nerikam, ze se to zde nemuze za zadnych okolnosti stat, ale spis bych si vsadil na to, ze zitra tady pristanou Martani.

Rekli mi at si zajdu na stanici to vsechno sepsat. Bylo pozde. Byl jsem unaveny, a tak jsem rekl, ze tam zajdu zitra rano.

"Ne. Vy si tam zajdete tedka, protoze rano tam budete cekat pet hodin". Tohle doslovne zneni mi zni v usich jeste tedka a nevim jestli se mam smat ci jen kroutit nevericne hlavou.

Odpoved rozhodne velmi prinosna obsahem, samozrejme. Ten dotycny policista si urcite myslel, jak moc mi pomaha. Beru, ale predstava, ze s Vami britsky policista mluvi v teto situaci rozkazovacim zpusobem?!?

Ja bych musel zase mluvit o Martanech, a tak si to odpustim. Po projizdce nocni Prahou a dalsi cca pulhodine sepisovani jsem se vracel domu obdaren dalsi slozkou protokolu s nezbytnymi kulatymi razitky.

Jeste jsem nezminil jednu dulezitou skutecnost. Pokud si dobre vzpominam, behem ani jednoho z tech dvou "vysetrovani" tech vloupani neprisla ani rec na moznost sejmuti otisku prstu pripadneho pachatele. Pokud ano, tak k nemu rohodne nedoslo.

Se systemem dveri, ktere jsou v byte, staci tato dira, abyste se dostali dovnitr. V Britanii je totiz naprosto nemyslitelne, abyste mohli zevnitr zamknout vchodove dvere klicem. Za vsim jsou, samozrejme, tentokrate nikoliv absurdni pozadavky na zdravi a bezpecnost (Health and Safety Requirements) - v tomto pripade konkretne pozarni predpisy.

Urcite tu neuhorite ve svem byte z duvodu, ze byste nemohl najit klice od zamcenych vchodovych dveri. Bohuzel, dava to sanci zlodejum. Nastesti, universita se alespon rozhoupala ke zlepseni zabezpecovaciho systemu dveri.

Po vejiti dovnitr jsem zjistil, ze vse vypada zdanlive stejne jako kdyz jsem odesel, akorat bylo rozsviceno. Clovek zacina od veci, ktere ma nejradeji - piano, plastika pana Wericha, obrazky od malire Otakara Stembery, lyzarska vybava, spacak, vse na svem miste. Tak jsem prosel byt znovu - u postele chybel prenosny CD prehravac.

Dosel jsem zavolat policii. Pry, ze hned jedou. Za hodinu jsem sel volat znovu. Tentyz hlas ze sebe vyblekotal jakousi omluvu, ze snad na to ta dotycna zapomnela (!), ale ze uz jsou na ceste.

Za dve minuty tu byli. Nechtel jsem verit, ze by na to mohla ta spojovatelka zapomenout, a tak jsem se policistu hned po jejich prijezdu zeptal, jestli maji rusnou noc.

"Ani ne ted jsme sedeli tri ctvrte hodiny na zadku". (!!) (velmi volny preklad odpovedi britskeho policisty - sezeni na zadku lze nahradit dloubanim v nose - ve skutecnosti pry sedeli nekde v autaku)

Vzhledem k tomu, ze bylo po pulnoci a ja musel rano relativne brzo vstavat, byla ma nalada kolem absolutniho bodu mrazu. Kdyz se na to ted koukam skrze perspektivu te ceske zkusenosti, tak bylo alespon jejich chovani profesionalni, jenze to je v Britanii samozrejmost.

Peclive prozkoumali vylamany kastlik, a pak si vse zapsali do notesu sedice u mne doma v kuchyni. Behem vyslechu neprisla vubec rec na to, ze bych se musel nejak identifikovat. Kdyz se dovyptavali, tak se mi zacali omlouvat za to, ze jejich skupina pro snimani otisku prstu nepracuje v noci, a tak ze si mam zitra zavolat, a dohodnout se na terminu, ktery mi bude vyhovovat. Navrhl jsem jim, jestli by mi mohli zaridit, aby mne prisli daktyloskopove hned rano v pul osme vzbudit.

"Samozrejme, prijdou sem jako na svuj prvni zitrejsi, pardon, dnesni pripad." (Presny preklad odpovedi britskeho policisty).

Drive, nez odesli, tak mne pozadali, abych do rana nesahal na okoli toho dverniho kasliku ani na zasuvku, do ktere byval zapojen CD prehravac. Po te se mne jeste zeptali jestli nemam jeste nejaky jiny dotaz.

Vycviceny z CR jsem nabyl dojmu, ze mi neco chybi. Neco na zpusob ost emplovaneho papiru J, a tak jsem alepson pozadal o jejich telefonni cisla a jmena, i kdyz uz jsem telefon na jejich centralu (Crime Desk) mel napsany. Mezi jejich prijezdem a odjezdem neuplynulo ani 30 minut.

V 8.45 rano jsem byl vzbuzen daktyloskopy. Sejmuli otisky prstu ze dveri a zasuvky, a pak mne pozadali o me otisky prstu pro ucely eliminacniho procesu, pricemz mne upozornili, ze jim je nemusim davat. Cela akce trvala dohromady 15 minut.

Dva dny na to jsem nasel za dvermi vzkaz od policie, ze jim mam zavolat. Muj chorobny optimismus mi prihral na mozek myslenku, ze toho lapku chytli, a tak jsem s radosti vytacel kontaktni telefonni cislo. Dozvedel jsem se, ze ten otisk prstu, ktery sejmuli ze dveri, bude vyhodnocen tak za tri mesice, a ze mi vysledek daji urcite vedet.

Tak to jsou pribehy dvou, tedy vlastne tri vloupani, ktera se stala v dvou zemich v casove blizkem sledu.

Srovnání

Prestoze jsem se jiz nekterych srovnani dopustil v predeslem textu, doufam, ze nebude vadit kratke shrnuti.

• Uroven vystupovani policistu pri styku s obeti vloupani

Zacnu timto bodem, nejenom proto, ze jsem se jej vyrazne dotkl jiz predesle casti clanku. Rozdily mezi CR a Britanii byly v teto oblasti velmi znacne. Netvrdim, ze uroven chovani ceskych policistu je spatna; jsou to spise ty nektere extremy, ktere byly 'do usi bijici'. Presto, musim zduraznit, ze jsem nepovazoval a nepovazuji tento bod za nejdulezitejsi. On byl jednoduse pouze "vnimatelny na prvni poslech".

• Razitka

Obsese ceske byrokracie razitky je v porovnani s byrokracii britskou obrovska. Policie v tomto pripade neni vyjimkou. V dobe, kdy si kazdy muze levne nechat vyrobit jakekoli razitko, v dobe pocitacu, kopirek a laserovych tiskaren schopnych napodobit bankovky temer k nerozeznani od pravych, pusobi tato fixace ceske byrokracie na instituci razitka opravdu velice smesne.

• Papirovani

Toto souvisi uzce s predeslym. Razitka se davaji na papiry. 'Dej blbovi funkci a vymysli lejstro'. V tomhle jsou Ti cesti policiste, se kterymi jsem prisel do styku nevinne. V pripade britskeho vloupani do bytu nemam v tuto chvili v  'ruce' zadny uredni dokument. Ovsem, znam evidencni cislo pripadu, a verim, ze bych jej dostal velmi rychle, pokud bych jej vyzadoval.

• Profesionalita policie jako instituce

Nemohu si pomoci, ale mam z ceske policie pocit, ze je to pouze urad pro sepisovani trestnych cinu. Predeslou vetu jsem napsal s plnym vedomim faktu, ze prostredky, ktere ma k disposici britska a ceske policie jsou pravdepodobne velmi rozdilne - samozrejme v neprospech CR.

• Snimani otisku prstu

V pripadech vloupani v CR, doslo ke zcizeni veci v hodnote cca 8000 Kc a 15 000 Kc. V pripade britskem doslo ke skode cca 100 liber sterlinku (tedy priblizne 6 000Kc). Zatimco 100 liber predstavuje pro prumerneho Brita radove desetinu mesicniho prijmu (hruby odhad), jsou vyse uvedene castky v korunach priblizne celym prumernym mesicnim prijmem obcana CR.

Presto prisla daktyloskopie ke slovu v britskem pripade. Jsou mi znamy dokonce pripady vloupani z CR, kdy otisky prstu nebyly snimany, i kdyz doslo ke skodam s v radu nekolika desitek tisic korun. Musim podotknout, ze si nejsem jist, zdali napriklad jde sejmout otisky prstu z palubni desky automobilu.

Vse se to opet vraci zpet k filosofii policie jako instituce pro obcana. Je jasne, ze lidem z britske policie se vyplati zacit vysetrovani kvuli zcizeni CD prehravace, tj. nezavisle na zpusobene skode, protoze jde o princip. "Kdyz toho lumpa nechytime nyni, tak mu to spocteme, az ho chytime priste". Navic, je zde opet ten faktor nevycislitelne hodnoty, a to ze ma obcan pocit, ze se po nej za jeho danove poplatky alespon cosi cini.

• A na zaver, uspesnost v dopadeni pachatele

Nelze delat zadne vyznamne zavery z 'mereni' na dvou (trech) vzorcich. Presto, v soucasne dobe je stav CR - UK 0:0. Ovsem, sance na zmenu skore, jsou - vhledem k zpusobu vysetrovani - samozrejme daleko vyssi na strane britske.

Pavel Trtík