Bohužel, Štěpánek neumí argumentovat
Petr Štěpánek bojuje jako
lev, aby dokázal, že nic špatného neprovedl. Napadá mě, že mu chci záměrně
ubližovat, pročež manipuluji s fakty.
Veden dobrou vůlí odhalit svá selhání při psaní článku o panu
Štěpánkovi, několikrát jsem si příspěvek pana Štěpánka pozorně přečetl.
Musím však bohužel konstatovat, že Štěpánek nevyjmenoval ani jedno mé
profesionální pochybení. Za má selhání označuje většinou své vlastní dojmy.
A to je v argumentaci trochu málo.
Tak tedy postupně:
Štěpánek se ptá, proč se článek o jeho osobě objevil kromě týdeníku EURO
i v jiných publikacích. Má zřejmě na mysli Hradecké noviny, list jeho
rodného kraje. Odpověď je jednoduchá, sám jsem tento článek do Hradeckých
novin posílal. Žádná PR agentura v tom prsty nemá, nebo o tom alespoň
nevím.
"První Pleslova rána vedle je tvrzení, že Langer mi jako spolustraník
kryje záda. Proboha, v čem, jak a proč? Pleslova "koza" je v tom, že
zřejmě jaksi automaticky předpokládá, že veřejní činitelé jsou vzájemně se
kryjící zločinci, kteří nemyslí na nic jiného, než jak zneužívat svých
funkcí a týt z nich," píše Štěpánek.
A já dodávám: Bingo. Štěpánek to uhodl. Přesně toto je předpoklad, na
němž stojí práce žurnalisty. A tak mě to také učili profesoři z Columbia
University. Štěpánek, jako mediální expert, však tato pravidla zřejmě
dodnes nezná.
"Úplně fantasmagorické bylo tehdy Pleslovo vyšetřování zda, kdy, kde
a proč jsem se sešel s Ivanem Rösslerem (Nova)," tvrdí Štěpánek.
Já to však považuji za novinářskou povinnost. Viz výše.
"Plesl píše, že jsem se na Nově neobjevil dříve, než jsem se začal
Železnému hodit," říká Štěpánek.
Má pravdu. To si opravdu myslím bez ohledu na to, že s tím Štěpánek
nesouhlasí.
"Nepřesný je Plesl i ve věci mého dřívějšího "plotu" na Nově. Uvádí
sice, že Železný mi v rozhovoru takový příkaz popřel, neuvedl však už moji
úvahu, že také mohlo jít o docela obyčejnou horlivost některého řadového
dramaturga," napsal Štěpánek.
Je nepřesností necitovat úvahu, ptám se zase já.
"Další Pleslovy omyly: Zřejmě neví nic o tom, že dramatik Milan Uhde
je členem Rady Českého rozhlasu a spisovatel Václav Erben byl donedávna
členem Rady České televize. Jejich díla se v éteru běžně objevují."
V článku jsem psal o Radě pro televizní a rozhlasové vysílání České
republiky. To ovšem Štěpánek manipuluje a vztahuje na rady pro ČT a ČRo.
Zase vedle.
"Úplně vedle je Plesl také, když cituje poslance Jaromíra Talíře
(KDU-ČSL) ... Plesl také nekriticky cituje Petru Buzkovou.," říká
Štěpánek.
Co to je "nekriticky citovat? To je nějaká hloupost, ne? Jak říká
Štěpánkův stranický předseda: "Nadechněte se a zkuste to říct ještě
jednouŠ"
"Není to na jeden článek přece jenom nějak moc nepřesností, omylů a
překrucování faktů?" stojí dále ve Štěpánkově reakci.
Tak to spočítejme, odpovídám já. Výsledek není zrovna záviděníhodnou
výpovědí o Štěpánkových argumentačních schopnostech. Jestli takové výkony
předvádí i v Radě pro rozhlas a televizi, měl být už dávno odvolán. A to
myslím vážně.
Poznámku, která má zřejmě naznačit, že jsem uplacen americkou stranou
sporu, beru jako folklór. Jak asi už čtenář pochopil, Američanům straním,
protože ve skutečnosti nejsem redaktorem týdeníku EURO, ale agentem CIA.
Štěpánek, který jistě vládne angličtinou, se na to může zeptat na americké
ambasáděŠ
Je tu však ještě jeden argumentační lapsus pana Štěpánka. Ptá se, zda za
mými články o Nově stojí stádovitost, aby krátce na to ukázal na dvě černé
ovce české žurnalistiky: Plesla a Ciglerovou. To jsme tedy s Janou
vytvořili hezké dvoučlenné stádečko! Všechny ostatní "individuality" asi
zcela "nezávisle" podporují Vladimíra Železného.
Panu Štěpánkovi tímto děkuji za rétorickou lahůdku a už se těším na
další. Možná by však předtím mohl využít svých brilantních jazykových
schopností a vyrazit do světa na nějakou tu stáž. Pochopil by pak třeba, že
dívat se na svět jen z Prahy je setsakramentsky málo.
