Mein Kampf by se měl číst na školách
Na rozdíl od pana Hoffmana
si myslím, že Mein Kampf by měl být nejen dostupný, ale jsem přesvědčen, že
jeho znalost by neuškodila ani studentům humanitních oborů. Pan Hoffman
tvrdí, že kniha může potvrdit jen zkušenosti které již máme. Této větě
nerozumím. Nemám totiž žádné zkušenosti z předválečné Vídně.
V článku je hned podle mého názoru hned několik tvrzení, které jsou
neomluvitelně nesmyslná. Především nechápu obavu p. Hoffmana z "fascinace
zlem", kterou by měl Hitler vzbuzovat. Podle mých informací je poměrně
nudný autor, na rozdíl od Marxe neobratný stylista.
Naopak si myslím, že pro popularitu fašismu by bylo daleko lepší,
kdyby kniha byla s velkým randálem zakázána. Kromě řady zřejmých důvodů,
které platí naprosto obecně bez ohledu na vlastní obsah díla (vzpomeňme na
popularitu plakátu Václavky a Dášenky nebo na diskuse kolem plakátu s
liškou staženou z kůže), jsou zde důvody specifické.
Skryté a posvátné
Jedním z důležitých biblických příkazů je i zákaz zobrazování Boha,
dokonce i (hlavně podle židovské tradice) vyslovovat jeho jméno. Tento fakt
hraje velikou roli v evropské filosofické tradici: "existence" pojmu bůh
bez adekvátního obrazu (modly) je brán jako cosi dokonalého, skrytého,
cosi, co je prvotním principem, "ryzostí bytí" apod. Jsem přesvědčen, že
mlčení o konkrétním Adolfu Hitlerovi vede k iluzi (kterou jak se zdá sdílí
i p. Hoffman), že zlo je cosi, čím by měl být člověk fascinován.
Tato fascinace by byla podle mého podporována tím, že by se o
Hitlerových textech nesmělo mluvit. Zjednodušeně řečeno: z banální knihy,
zajímavé jen z hlediska pozdější kariéry autora, by se stalo cosi na
způsob třinácté komnaty, jak ji známe z pohádek. Která obsahuje jakési
důležité tajemství právě proto, že je zakazována. Jsem přesvědčen o tom, že
pouhý zákaz vede ke zvýšení zájmu a očekávání. Názor, že text musí být
skvěle a duchaplně napsán, když se stát uchyluje k jeho zákazu, můžeme
chápat jako hloupý. Jenže hitlerismus je náboženstvím hlupáků.
Pravděpodobně nejlepším postřehem nejlepšího (či jednoho z
nejlepších) románů o totalitě,Orwellova "1984" je popis běžného chodu
Ministerstva lásky, kdy na jeho chodbách potkává pomenší tlusté plešatící
muže, tedy nikoliv postavy z propagandistických plakátů. Mein Kampf je
třeba vydat právě jako protiváhu Hitlerovi - Vůdci, protože je cosi
fascinujícího na muži, který dokázal zlikvidovat jednu evropskou epochu.
Naopak na Hitlerovi - Spisovateli není dle mého fascinujícího vůbec nic.
Proti polobohu ze stále omílaných záběrů nacistických sjezdů je postaven ve
své podstatě diletant.
Určitá míra fascinace nacismem se dá dokladovat na filmech jako je
The Wall či Tommy. Larry Beinhart v knize Americký hrdina, která se stala
předlohou pro známý film Vrtěti psem, rozebírá druhou světovou válku jako
příklad ideální propagandistické dobré vítězné války. Naopak Vietnam chápe
jako válku, která "se nelíbila". Tento rozdíl je prezentován na srovnání
filmů o obou válkách. Vietnam se odehrává ve vlhké džungli, v nepřehledném
terénu bojuje špinaví a unavení muži proti sobě. Ve filmech o druhé světové
bojují stroje na přehledných planinách. Němci jsou urostlí árijští muži v
nažehlených čistých uniformách. I to je určitá fascinace nacismem a
nejlepším lékem proti ní je seznámení s nacismem, jaký skutečně byl. Mein
Kampf je součástí právě této skutečnosti.
Mein Kampf jako zpráva o dnešním světě
Kromě výše uvedených důvodů existuje ještě další důvod proč vydat
Mein Kampf. Podle mého názoru se nacismus bez necenzurovaného vydání jeho
myšlenkových základů stává jakousi parodií či dějinnou nahodilostí.
Hitlerův úspěch je vysvětlitelný pouze v určitém společenském rámci a je
třeba znát všechny motivy jeho děl.
Zdá se mi, že ideologie nacismu je občas redukována na tvrzení
"pobijeme židy a bude dobře". Rád si přečtu o tom, jak k tomuto tvrzení
Vůdce dospěl.
Nikoliv však proto (jak mně zřejmě bude podezírat pan Hoffman) abych
změnil názor na židy. Jsem totiž přesvědčen o tom, že nutnost násilí na
etnické skupině se dá zdůvodnit pouze tím, že se tato skupina označí za
nositele určitého chování destruujícího "správný" společenský řád. Zajímají
mne právě tyto důvody.
V jednom z čísel Poslední generace, který vydává Hnutí Duha, se mj. píše:
Nevládnou tu politikové. Rozhodují jen o dílčích problémech, které
mnohdy vypadají směšně (...) Politikové se mohou pohybovat v mantinelech
vymezených jim lidmi, kteří kontrolují informace a jejich prostřednictvím i
potřeby konzumentů - voličů. Tito lidé, ředitelé svobodného trhu, pak v
zemích nejsvobodnějších z prezidentů, kterého se rozhodnou zaměstnat,
zaplatí i volební kampaň (...) Volný trh, nebo lépe řečeno jeho ředitelé si
tu téměř nerušeně vládnou zespodu - prostřednictvím rafinované manipulace s
potřebami lidí a jistí si to i shora - pečlivým výběrem i vymezením
působnosti veřejných vládců.
Jsem přesvědčen, že autor tohoto textu uvažuje v podstatě stejným
způsobem jako mladý Hitler nebo jako lidé, kteří věřili (a věří)
Protokolům sionských mudrců. Myslím si, že obecná znalost Mein Kampfu by
přispěla k lepšímu porozumění zlu, dokud je ve tvaru pouhého textu a hlavně
zabránila znovuobjevování a opakování Hitlerových argumentů a způsobů
myšlení.
