pondělí 27. března O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Oslavy a establishment: Jan Vyčítal, Josef Laufer a máslo na hlavě {Jiří Jírovec) Mein Kampf v češtině: K vydání knihy Mein Kampf (Jiří Jírovec) Co se týče vydání Mein Kampf (Pavel Holba) Mein Kampf by se měl číst na školách (Ondřej Čapek) Mein Kauf (Václav Pinkava) Česká politika: Občané se začínají bát? Ministr vnitra promluvil (Petr Jánský) Diskuse: Hitler a srbská televize: Rozpory v postojích Jana Čulíka (Táňa Zajícová) Sdělovací prostředky: Jací jsou moderátoři diskusních pořadů českých televizí? (Jan Čulík, Tomáš Pecina) Lidové noviny přibližují obyčejným lidem celebrity v ČR (Juliana) Česko-německé vztahy: Odškodnění (Ivan Hoffman) Přistěhovalectví: Evropa, migrace, stárnutí a přelidnění: Jaroslav Teplý nemá pravdu (Bohdana Burdychová) Jazyk a věda: Ještě jednou o českém jazyku a o polovodičích (Luboš Motl) Nevím, jestli jsem vědec, ale paní Koutná napsala blábol (Jan Kyncl) Došlo po uzávěrce - ještě k Hitlerovu Mein Kampfu: Obchod je obchod: Bude se opakovat Osvětim, Majdanek či Treblinka? (Štěpán Kotrba) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Václav Pinkava

Bylo, nebylo. Jednoho dne vyšla kniha. Byla to v překladu nově vydaná stará kniha, absolutistická a netolerantní, plna nadřazenosti a zloby. Druhý den vyšly komentáře, že tato kniha plná zloby neměla vyjít, alespoň ne bez komentáře. Tyto komentáře byly abolutistické a netolerantní, čišela z nich nadřazenost a zloba. Třetí den vyšly komentáře ke komentářům - že komentáře plné nadřazenosti, netolerance a zloby by neměly vycházet, že by proti knize plné zloby měly vycházet komentáře plné umírněnosti a tolerance. Tyto komentáře obsahovaly méně zloby, zato více nadřazenosti.

A mezitím? Kniha, o kterou by se býval skoro nikdo nezajímal, nebýt toho poprasku, kamsi zmizela z knižních pultů hlavního města. Byla docela vyprodána.

Údajně ji nejčastěji kupoval takový starší, umírněný typ člověka. Umírněný typ člověka totiž nechtěl aby tato kniha skončila ve špatných rukou, tak ji zakupoval a pomalu, potichu likvidoval. Umírněně, ovšem. Topil s ní v krbu, popelem pohnojoval růže a ovocné stromy, atd.? Ani ne. Jen si výtisk založil do své objemné knihovny, jako trofej svého osobního poslání vzít na sebe odpovědnost za hříchy světa. Nějaký ten výtisk i prolistoval, v rámci svých dějepiseckých studií. Ale pak umírněnému člověku došly peníze.

Komerční úspěch však dohnal nakladatele k opakovanému vydání, v ještě větším nákladu.

Mezitím však trochu utichla ta zlobná neplacená reklama kolem knihy, takže se podruhé tolik neprodávala. Přesto ji občas přišel zakoupit takový odlišný týpek - mladík, na krátko ostříhaný. Kupoval ji, protože byla slavná, a ze soucitu, protože jí hrozilo, že bude zakázaná. Její obsah už tak trochu znal z vyprávění, a stejně netrávil moc času čtením.

Ale ukazoval ji svým přátelům, jako trofej svého osobního poslání, uvalit odpovědnost za hříchy své na svět.