Evropa, migrace, stárnutí, přelidnění:
Bohdana Burdychová nemá pravdu
Ve vztahu k otištěnému článku pana Teplého ze dne 22.3.2000 dovolím si polemizovat s paní Burdychovou a její pozoruhodnou reakcí ze dne 27.3.2000. Mnoho námitek k jejímu článku, které bych dále rád uvedl, napsal dne 31.3.2000 pan Teplý ve své reakci na její článek. S jeho původním článkem i jeho reakcí souhlasím téměř bezvýhradně a nehodlám se snažit vyjádřit jeho myšlenky svými slovy. Alespoň však namátkou:
Nejsem si vědom, že by Listina základních práv a svobod obsahovala právo jednotlivce parazitovat na společnosti v destinaci a míře vyspělosti dle vlastní svobodné úvahy. Co se kvality lidí týče, pisatelka doufám neměla na mysli hloubku duše či citovou vyspělost osob, jednotlivců, ras či národů. Při stanovování takovýchto parametrů přiznám se - tápám. Věřím, že nebudu obviněn z rasismu, prohlásím-li, že ve vybraných sportovních odvětvích dosahují běloši v průměru horších výsledků než černoši. Uvedu-li konkrétní statistické výsledky z jiného odvětví, které hovoří v prospěch bělochů, budu patrně okamžitě označen za rasistu. ( Což nejsem, příslušníky málokterého národa obdivuji tolik jako Japonce. ) Nevadí, risknu to.
Nahlédneme-li do literatury ( Psychologie Atkinsonová, Atkins, Smith, Bem, Nolen-Hoeksem, Victoria Publishing Praha 1995, strana 482/485 ), nalezneme pozoruhodný materiál:
Výsledky Testů školních schopností ( SAT ) z roku 1990, kterým bylo podrobeno 1.025.523 studentů nejvyššího ročníku středních škol ve Spojených státech, přičemž každá část byla skórována na škále od 200 do 800, vypovídají o tom, že lidé jednotlivých ras ve velice významných hodnotících kritériích rozhodně různě kvalitní jsou.
Verbální část Matematická část
Muži 429 499
Ženy 419 455
američtí Indiáni 388 437
asijští Američané 410 528
afričtí Američané 352 385
mexičtí Američané 380 429
Portoričané 359 405
ostatní Španělé 383 434
běloši 442 491
ostatní 410 467
Celkem 424 476
( Tabulka převzata v plném rozsahu a znění.)
Dále se v této publikace při vysvětlování praktického dopadu predispozic jednotlivých ras a zejména v tom, jak zásadní právě rozdíl v uvedených kritériích je, přes opatrnost autorů a snahu nikoho nediskriminovat dočteme:
" ... skupinovým rozdílům v průměrných testových skórech je třeba rozumět tak, že odrážejí rozdíly v pravděpodobnosti dosažení úspěchu ve škole nebo v zaměstnání. "
Těším se na Váš komentář, paní Burdychová. Zakážeme testy? Podotýkám, že na rozdíl od nově příchozích imigrantů černé pleti "afričtí Američané" již měli dosti dlouhou dobu na aklimatizaci a sžití se s prostředím. A vzhledem k tomu, že se " afričtí Američané " umístili na nepříliš reprezentativním místě, budu se Africe ve svém textu dále věnovat přednostně.
Co se mého názoru na konkrétní pracovní využitelnost příslušníků jednotlivých ras týče, doporučil bych paní Burdychové vřele následující experiment: zkuste pár týdnů pobýt například v Keně či Tanzánii. Ubytujte se ne v hotelu, ale v soukromí. Nechte si opravit auto v servisu a dívejte se na mechaniky při práci. Zejména si povšimněte, kolik jedinců a jak efektivně daný pracovní úkon společně vykonává. Objednejte si v restauraci jídlo o více chodech. Sledujte čas a kontrolujte, zda donesené souhlasí s objednaným.
Pozorujte téměř neznatelné pohyby místního profesionála při práci s koštětem. Nechte se odbavit na celnici. Pokud podobnou zkušenost nemáte, vůbec nevíte, o čem mluvíte. To můžete rovnou psát učebnice pro kosmonauty. Nesnižuji úžasné schopnosti křováků přežít v poušti, ani domorodých lovců vystopovat cokoliv a kdekoliv.
Zpochybňuji však vědomě míru civilizovanosti některých potenciálních imigrantů a jejich schopnost přirozeného a nekonfliktního sžití se v odlišných kulturních, ekonomických a sociálních podmínkách. Co je to za kouzlo, které podle Vás obyvatele afrických zemí pouhým překročením libovolných státních hranic změní v přínosnou pracovní sílu? Je lidské pomáhat slabším a potřebným. Není však moudré akceptovat přísun imigrantů, jejichž vztah ke společnosti lze poměrně výstižně popsat jako konsumně parazitický. Pokud bych pro ilustraci takovéhoto vztahu ( pochopitelně nikoliv jako globální označení jakékoliv skupiny ) použil poněkud přehnaného příměru, za jehož drastičnost se předem omlouvám, ale kterého se pro jeho popisnost nemohu zříci - tasemnice práci nehledá.
Zajímalo by mne, v čem konkrétně je samotné zablokování schopnosti rodit děti srovnatelné s ženskou obřízkou či upalováním vdov. Je to jistě také srovnatelné s menstruací, vše se týká žen a není to příjemné, ale jaký je výsledek těchto podivných a umělých konfrontací? Nevím. Ženská obřízka tupým rezavým nesterilizovaným nožem je pochopitelně zvěrstvo. Nekoriguje ovšem život ani smrt, ale orgasmus. Sebeupalování vdov je forma rituální sebevraždy. Určitě bych ji ale nenazval antikoncepční metodou, byť jedním z jejích nevyhnutelných důsledků je trvalá neschopnost dělat cokoliv, tedy i rodit děti. Kromě neumělého pokusu o tradiční úskok dle Schopenhauerovy Eristické dialektiky ( Hůla, 1994 ) " Tvrzení odpůrce se rozšíří přes jeho přirozené hranice, vylíčí se obecně, jak jen možno, bere se ve smyslu co možná nejširším a přepíná se..." Vaše srovnávání valného smyslu nemá.
Ve jednom odstavci též zároveň zavrhujete program plánovaného rodičovství, který má dívky poučit a zpřístupnit jim metody antikoncepce jako příliš drahý a o pár řádků níže doporučujete namísto něj cílenou osvětu. Předpokládám, že by se mělo jednat o zacílení téže na poučení dívek a zpřístupnění metod antikoncepce. Co máte proti programům?
Silný ekonomický tlak na snížení porodnosti adolescentek lze patrně označit jako donucování, ne však jako násilí. Nevěřím, že pan Teplý měl na mysli útočná lovecká antikoncepční komanda sterilizující dívky bezprostředně po odchytu. Rozvojové země se svými populačními problémy samy vypořádat budou muset, byť s externí pomocí. To za ně nikdo neudělá. Jiná forma by byla možná dosti nepravděpodobnou formou opětovné kolonizace a zavedení jisté formy zvláštního stavu.
Dále bych chtěl uvést, že pro mě " představa, co by se stalo, kdyby většina obyvatel rozvojových zemí začala používat toaletní papír " zase tak děsivá není, byť chápu, že z ekologického hlediska by to problém byl. Rozhodně bych jim v tom ale nebránil. Navíc bych uvítal, kdyby většina obyvatel rozvojových zemí začala používat kondomy. Populace vyspělých zemí se odmítá uskrovnit také proto, že si na své přebujelé potřeby vydělá a vyprodukuje. Nekritizoval bych sedláky s dobrou úrodou za to, že jedí více než ti, kteří vůbec nezasili. Problém spíše spočívá v tom, že se mnoho zemí chová, jako by zítřek snad ani neměl přijít, konsumují a neprodukují v blahé víře, že šlechetné demokratické státy vždycky nějakou podporu pošlou. A pokud nepošlou, tak hurá za podporou rovnou tam, kde se vyrábí!
Rozvojové země se se svými problémy vyrovnat mohou. Už proto, že většina z nich má za sebou minulost kolonie dnes vyspělých zemí, protože jim kolonisté sice bezesporu odcizili část jejich přírodního bohatství, výměnou však poskytli silnice, železnice, vzdělávací a právní systém, infrastruktury, komunikace, zdravotnictví a značné množství zavlažovaných úrodných polí. Toto vše je v současné době ve velkém množství afrických zemích ve stadiu devastace větší, menší či naprosté ( poslední zprávy jsou ze Zimbabwe a týkají se farem bílých farmářů ). Pokud pro to máte nějaké hezké vysvětlení, sem s ním. Dosti afrických zemí je velice bohatých, ať se nerostů či úrodné země týče, takže pokud rozvojové země netuší, kde brát, doporučil bych zkusit pole nebo doly. Pak nejsou špatné továrny, služby nebo turistický ruch, pro ten je zapotřebí snížit kriminalitu a na to je zapotřebí policistů... Víte, že například v Malawi mají domorodí obyvatelé zemědělskou půdu zadarmo? Asi ne, viďte. No, ono jim to zemědělství stejně moc nejde. V některých afrických zemích vládnou rozmařilí tyrani, kteří systematicky kradou, co se dá a svými zchudlými poddanými vesele zásobují svět. Ani to asi není úplně opravdová bída, myslím.
Zmínku o staříkovi kopajícím kanály jsem v článku pana Teplého nenašel. Patrně další útok a la Schopenhauer, viz též zmínka o hospodském stolu. Ale budiž, chcete-li, Váš článek mi připadá jako růžové řešení od šicího stroje. Jinými slovy: Jaroslav Teplý má pravdu.
Josef Pospíšil
Poznámka JČ: V Británii se zase zveřejňují statistiky, podle nichž mají v základní škole výrazně lepší prospěch "černošské" dívky ve srovnání s bělošskými chlapci a dívkami. Cituju po paměti, budu-li mít čas, pokusím se to najít.
