středa 26. dubna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Jací jsou čeští a západní politici a novináři: '... nisi bene' o Klausovi ? (Václav Pinkava) Širší souvislosti případu Elián: Jak Americe i světu škodí lobbování etnických nátlakových skupin (Guardian) Dítě a politika (Ivan Hoffman) Sdělovací prostředky: Nový šéf BBC: zaměstnanci nebudou smět veřejně BBC kritizovat Je to oficiální: videohry skutečně vedou děti k páchání násilí Právo: Nutná obrana: Případ Tonyho Martina z pohledu českého práva (Jaroslav Štemberk) Přestaňte mě troubiti čili apríl (Karel Čermák, Bulletin advokacie) Filozofie: Nietzsche nebyl nacista (Milan Krejčiřík) Francouzská cizinecká legie: Víte, že když Čech slouží v této armádě NATO, může být odsouzen do vězení v ČR až na osm let? (Milan Hulík) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Václav Pinkava

V uternich BL shledavam zajimavou jungovskou synchronicitu mezi clanky Jana Culika o knize Johna Simpsona a polemikou pana Lubose Motla s clankem Ivana Hoffmana o Vaclavu Klausovi respektive jeho obavach o 'politickem procesu' (causa Libor Novak a spolcenci).

V clanku o Johnu Simpsonovi mne zaujaly dva aspekty - jeden vyjadruje samotny nadpis - ze totiz dobry novinar musi byt ousider, a druhy - jak se spravne pise nekrolog....

Clanek pana Motla mi totiz silne pripomina zdvorile blahoreceni zesnuleho. Byt jen politicky zesnuleho. Pan Motl to tak urcite nemyslel, nebot jeho nazory na pana Klause jsou zcela zasadovite a ryzi, obdivne. (viz jeho websajt) Nic proti vyjadrovani spornych nazoru. Jak pravil Mark Twain "it is difference of opinion that makes horseraces" (aneb diky odlisnym nazorum stoji dostihy za rec).

Ac pan Motl neni novinar, a zajiste na tuto pochybnou profesi ani nekandiduje, imponuje mi odhodlanosti a sevebytnosti svych nazoru ohledne 'pana profesora' vyjadrenych v kontextu 'cechobijeckych' BL - dalo by se rici ze je chrabrym outsiderem. Outsiderstvi, ktere ma na mysli John Simpson, je vsak odlisneho druhu, neboli, jak by rekl sam pan profesor (BL passim) je to 'o necem jinem'.

Nejen byt ve svych nazorech odolny davu, ale, a to hlavne, nenechat se obalamutit vsehoschopnym charismatickym politikem - nenaletet mu na demagogii, typu 'Culik je Cechobijec, protoze se strefuje do neresti ktere okate projevujeme ze mame, cili i, a to prednostne, do nas.'

V demokracii je politik uspesny prave proto, ze to umi s volici - i kdyby ne s tim podstatnejsim - spravovat a nastavovat ramec ekonomiky, legislativy atd.

Mam jen takovy drobny duvod nesouhlasit s nazorem pana Motla, ze Vaclav Klaus neni horsi politik nez treba George Bush. Aby byl cesky politik plne srovnatelny s americkym, musi mit za soka hrda a outsiderska media - a brat to sportovne. V tomto ohledu jsou BL mnohem blize zadane novinarske kriticnosti nez byva zvykem v mediich domacich.

Aby politik nehral porad druhou ligu, musi mit zajem vypestovat si narocnejsi oponenturu i publikum.

Zapadni politik neni babovka. Silna media a kriticke publikum bere jako soucast veci. Media se presto snazi necestne ovlivnit, koupit, to ano, i treba tim, ze se neprimluvi za slechticke tituly pro hlavni burice jak to v clanku o Johnu Simpsonovi, v odbocce o Maxu Hastingsovi, popisuje Jan Culik.

Nicmene takovy Helmut Kohl neklesne tak nizko, aby verejne varoval pred "politickym procesem", pokud se justice zacne zabyvat danovymi uniky z financovani jeho strany. Dodrzi sve slovo, neodhali sve zdroje, a odstoupi. Snaha justicni proces zmedializovat a zpolitizovat by totiz mohlo byt uvedomelejsimi volici povazovana za obdobu trapne mobilizace proti slamenym strasakum. Bylo by to pro politika zapadniho formatu prinejmensim neefektivni, nerkuli nedustojne. Odesel by tedy radeji vcas do ustrani, venovat se utraceni 'cistych penez cistyma rukama'.

Cesti volici jsou taci, jaci jsou, a ziskavat jejich hlasy lze i skrze trapny populismus, bez ohledu na jejich inteligenci.Jen chybami se clovek uci, jen vlastnimi.

Zakusili jsme takzvany komunismus i takzvany kapitalismus. Ted se spolecnost deli na ty, kteri chteji skutecny komunismus nebo skutecny kapitalismus, a ty, kterym soucasnost vyhovuje tim, ze se od minulosti nelisi nijak zasadne v hodnotach cynickeho vycuravkovstvi.

Na clanku pana Motla mne vsak nejvice zaujala veta, ktera svedci o jeho stale vytribenejsi vyjadrovaci schopnosti a osobnim rustu, ovlivnenem soudim i nasimi vymenami nazoru na strankach BL ;-). "Cesky narod by se ale rozhodne mel zbavit mytu, ze nadavani, rozladenost a kritizovani je nejdulezitejsi (ci dokonce jedinou) slozkou tvorivostii, racionality nebo demokracie."

Rozhodne. Ale ktery mytus aby neprevzal jeho misto? Pan Motl soudi, ze "jsme narodem v podstate podobnym jinym narodum a Klaus a Zeman jsou vyznamne osobnosti, analogicke tem, ktere vladnou jinde". Jinde, kde? Staci-li nam podobnost a analogicknost s kymkoliv, zjistime, ze mame jeste kam klesnout, aniz bychom na nasich idealech srovnatelnosti ubrali. Co takova Belarus, napriklad?