Úvodník Bulletinu advokacie č. 4/2000

Přestaňte mě troubiti čili apríl

(Příspěvek Karla Čermáka pro pobavení čtenářů poslal Jaroslav Štemberk.)

V mém raném gymnaziálním dětství mi vrtala hlavou četná slovesa z českých národních písní. Pominu-li již klasické sloveso tosati z písně Aby nás pán Bůh miloval (nic nežádáme, jenom tosáme, aby nás atd.), pak na druhém místě záhadné nesrozumitelnosti byl akusativní obrat "troubiti někoho" z dalšího lidového dojáku Už mně koně vyvádějí. Zde si mladý rekrut, který se dobrovolně dostavil k odvodu, nejprve stěžuje, že ho (ti) koňové vyvádějí (z domu) a táže se, proč ho, tedy rekruta, ti koňové sedlají; posléze chlapec napomíná hornisty (nepochybně vojenská hodnost, cosi jako rytmistr), aby ho přestali troubiti (dělati z něho troubu, oblbovati) za účelem nástupu základní vojenské služby, neboť on se rozhodl pro službu náhradní. Správnost interpretace sotva popřete při gramaticky správném zápisu, tj. Už mě (ti) koně vyvádějí, už mě (ti) koně sedlají, ... a hornisti troubějí (oblbují). Přestaňte mě, (vy) koně, sedlat, přestaňte mě troubiti (oblbovati) atd. atd. Chce to ovšem umět korektně deklinovat osobní zájmeno já, což je zajisté, jak tak po vás občas čtu vaše dopisy, zhusta nad vaše síly, neboť jste raně gymnaziální látku již dávno zapomněli kvůli pozitivnímu právu.

V mém raně gymnaziálním dětství byla ještě takováto interpretace nasnadě a sotva se jí dalo ze strany zkostnatělých profesorů čelit jinak, než hrubým násilím; dnes, v důsledku vědeckého pokroku, zejména v oboru ekonomie a národohospodářství, je text písně ještě mnohem záhadnější a kdejaká vysokoškolská úča ekonomie by nám náš výklad hravě vyvrátila, neboť jsme nevěnovali dostatečnou pozornost slovesu vyváděti, kterým je naše česká ekonomická věda v současnosti přímo posedlá.

Dneska se, milé kolegyně a vážení kolegové, nevyvádějí ani koně, ani rekruti, nýbrž pohledávky, a to je nutno si zapamatovat. Tak třeba každá lepši banka a kampelička dneska osedlá své dubiosní, nedobytné, podvodné, klasifikované i neklasifikované pohledávky a stádo v hodnotě tu 30, tu 60 miliard vyvede za veselého troubení bankovního a státního dohledu do nějaké země zaslíbené, jako třeba na Kajmanské ostrovy nebo do Konsolidační banky. A tam, tam, tam za tou vodou, tam za tou vodou a snad ještě dál, či řečeno slovy žalmisty, na pastvách zelených, pase je, k vodám čirým je přivodí, dokavad jí je takřečený daňový poplatník i s úroky za vyvedení neuhradí.

Každý lepší daňový poplatník to ovšem činí za nápěvu sloky děkuji vám, můj tatíčku, za vaše vychování, kdežto k Revitalizační agentuře se obrací se slokou, děkuji vám, má matičko, za vaše milování.

Abychom začali odzadu, tak práce tzv. Revitalizační agentury, jak jsem se nedávno z tisku dozvěděl, spočívá (vedle inkasa vlastních honorářů) zejména v přesvědčování věřitelů revitalizovaných oveček, že nemají šanci své pohledávky někdy spatřit, tak ať si je někam ... vyvedou. Přihlouplí věřitelé prý jenom troubějí a o podstatě ekonomické revitalizace nemají ani páru. Chudáci skočili asi na špek pohádkám o zvýšené ochraně věřitelů, stejně jako vkladatelé do kampeliček, a teď jen děkují a děkují za to milování.

Pokud jde o vychování, takový český čipera pochopil ajn cvaj, že podstata kapitalistické ekonomiky je vyvádění. Už za socialismu každý řezník věděl, že dům musí vyvést na tchyni a auto na snachu. Dnes si pro vyvádění můžete pořídit bez problémů právnickou osobu. Na tu vyvedete ty koně, kdežto sami hrdě čelíte konkurzu na prázdný kurník. A hornisti troubějí.

Divím se, že podstatu vyvádění ještě plně nepochopilo ministerstvo spravedlnosti. Já bych nejen exekuce vyvedl na Komoru soukromých vykonavatelů, já bych vyvedl i jiné resty na resuscitační soudní dvůr se sídlem Tampa, FL nebo alespoň Carlsbad, CR, pochopitelně pod vedením renomovaných amerických advokátních firem, které by při reasonable fee USD 450,-/hour postupně přesvědčily žalobce, že nemají žádnou šanci a ať to vezmou zpátky. Myslím, že když teď stát zase něco ušetřil na bezplatné právní pomoci pro samoživitelku Čoubkovou, tak by si to mohl dovolit. Tomu bych řekl systémové řešení, neboť bychom tím zároveň čelili nepřiměřenému zbohatnutí zhýralého alkoholika Paličky, který jako substituční advokát úřaduje denně od 8.00 do 16.00 v lokále U mlsné soudkyně ve výčepu vlevo od vchodu, hned naproti okresnímu soudu v Bubáčkově.

Ale nemyslete si, že Palička nečte noviny a není to pěkný kujón. Onehdá profesorům ekonomie v duchu slušně poděkoval za jejich vychování a vystavil účet na Kč 5,862.352,- devadesátileté restituentce markýze di Dopper-Dehle, kterou jednou v Bubáčkově zahlédl (a celým titulem i jménem oslovil, jak bylo v Bubáčkově vůči všem restituentům zvykem, i když se třeba jmenovali jinak). Dubiosní pohledávku vůči markýze, která jinak žije v Jihoafrické republice, obratem vyvedl ze své evidence postoupením na poradenskou firmu Torture & Kill se sídlem v Namibii. Kontrolní rada ČAK, rovněž s díky za své ekonomické a právní vychování v posledních deseti letech, neshledala v jednání Paličky žádné porušení povinností advokáta a odkázala dědice mezitím zesnulé markýzy na pořad práva civilního před okresním soudem v Bubáčkově, kdež má Palička nejen své sídlo U mlsné soudkyně, ale i trvalý pobyt v podkrovním pokojíku tamtéž. Jinak se Palička těší dobré pověsti, neboť alkoholických nápojů požívá při poskytování právní služby v rozsahu nepřesahujícím příslušnou mimosmluvní odměnu, příspěvky na Komoru řádně platí a jeho vývěska v lokále je přiměřené velikosti. Po úmrtí několika dědiců markýzy při automobilových nehodách apod. má Palička slušnou naději na pěkné rito.

Inu, takže v lidové písni Už mně koně vyvádějí má anonymní autor bezpochyby na mysli vyvedení svých bonitních majetkových hodnot na dceřinou společnost, přičemž hornisti (vyšší státní, bankovní a justiční úředníci včetně velitelů akce Čisté ruce) nás troubějí (usilovně se snaží učinit z nás trouby). Za tento skvělý nápad děkuje autor v závěru zakladatelům české neoliberální školy ekonomické, přirovnávaje je k energickému otci a k laskavé matce. Zároveň se ovšem se svými dobrodinci loučí (já se musím loučiti), neboť se stává předsedou představenstva, jednatelem, generálním ředitelem a majitelem zlatého padáku firmy Kůň, a. s., (Většinový akcionář FNM), kdežto oni mají na krku ten zbankrotovaný kurník, pro nějž záhy založí Revitalizační agenturu a dají ušít u proslulých dodavatelů ministerstva obrany další zlaté padáky. Tak za tenhle výklad dostanu od zkostnatělého profesora tentokrát jistě jedna s hvězdičkou.

Těm, kdo proti interpretaci něco mají, mohu na závěr vzkázat už jenom pár slov:

Přestaňte mě ... troubiti. Mne nebude kdejaký kůň vyvádět aprílem.

Karel Čermák