Česká televize vykročila správným směrem
Petr Štěpánek, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Představme si následující modelové situace: Moderátor XY, jenž ve veřejnoprávní televizi moderuje hlavní diskusní pořad, si do jednoho pokračování pozve Václava Klause, dále Klausova spřáteleného politologa a další dva Klausovy přátele. Společně pak kritizují - kupříkladu - nepřítomného prezidenta Havla a dokonce posměšně žertují na jeho účet.
Jiná situace: Ze statistiky vyplyne, že zdaleka nejčastěji zvaným hostem tohoto prestižního pořadu je - dejme tomu - místopředseda ODS Petr Nečas, de facto řadový poslanec. Nicméně jeho kamarádský vztah s moderátorem XY, díky kterému je tak často zván, z něho činí politickou veličinu, která směle zastiňuje daleko důležitější ústavní činitele.
Nebo: Při podrobnější dlouhodobé analýze zmíněného diskusního pořadu se zjistí, že pan moderátor XY je sice náležitě "drzý", útočný a nekompromisní, jak se všeobecně žádá, leč pouze na hosty ze čtyřkoalice. Zástupci stran, které jsou jeho srdci blízké, nemusí mít vůbec strach, že by byli vystaveni nepříjemným otázkám.
Připadá vám to šílené? Také si myslíte, že takový moderátor nemá v prestižním debatním pořadu co pohledávat? A že vedení veřejnoprávní televize činí dobře, když pana XY odvolá z funkce. A také jste přesvědčeni, že jenom blázen by se mohl zastávat moderátora, který se dopouští podobných trestuhodných profesních poklesků. Velice se mýlíte. Stačí jenom dosadit jiná jména (Havla s Klausem prohodit a namísto Nečase si doplnit Mlynáře) a vyměnit zkratky politických stran a najednou zjistíte, že pro některé politiky a jejich spřátelené novináře je odvolání takového moderátora útokem na demokracii a nezávislost ČT.
Nutí to k zamyšlení, proč to dělají. Odpověď je vcelku jednoduchá. Odchodem novináře typu pana XY ztrácejí tyto politické síly (čtyřkoalice, Impuls ...) svého exponenta na významném postu. Česká televize je totiž skutečně zpolitizovaná. Nikoli však jako instituce, která straní určitému politickému směru, nýbrž jako organizace, jež v minulosti zanedbala kontrolní mechanismy vůči úletům jednotlivců. Jen tak se mohlo stát, že obrazovka ČT se stala nástrojem vlivných mediálních fámulů hradního bloku. Zjevné sympatie k US, potažmo čtyřkoalici, Impulsu či výzvě Děkujeme, odejděte se pak v takové atmosféře bohorovně přecházejí a každá snaha o narovnání ČT do normálu, respektive ke skutečné nestrannosti je naopak vydávána za příklon k ODS či ČSSD. Vzhledem k tomu, že obdobné spřátelené "nezávislé" žurnalisty má hradní blok na více vlivných postech v různých médiích, není se však onomu pokryteckému křiku co divit.
Jestliže tedy nové vedení ČT v čele s generálním ředitelem Dušanem Chmelíčkem a ředitelem zpravodajství Jiřím Hodačem dnes chce podobné nešvary vymýtit, je třeba hlasitě tleskat, neboť vykročilo obtížným, leč správným směrem, ke skutečné nestrannosti. Přes všechen pokrytecký křik koná dobrou věc.
Petr Štěpánek
(Psáno pro Lidové noviny)
P.S. Malý dovětek pro BL. Pánové Chmelíček a Hodač sice skutečně vykročili správným směrem, leč na prvním kroku šlápli do exkrementu. Odvolat neschopného redaktorem je záslužné, udělat to tak nešikovně - a vystavit sebe i druhé spekulacím o politických tlacích - je však trestuhodné.
