Nač máme Ústav pro jazyk český?
Na stránkách BL se mimo jiné objevují diskuse o českém jazyce. Vzhledem k tomu, že nemáme zákon "o jazyce českém", tak veškeré názory a doporučení Ústavu pro jazyk český AV ČR jsou zřejmě nezávazná, a to včetně pravidel jazyka českého - či je to jinak?
Články v BL probírají různé nedůležité otázky jako rozdíl mezi "odstřelovačem" a "ostřelovačem" nebo blábol pana Motla o synonymu polovodičů a tranzistorů. Podobný rozdíl v chápání slov, jaký nám články v BL předvádějí při překladu "ostřelovače" a "odstřelovače", najdeme u tisíců českých slov. Pravdu má JČ, když říká, že úzus je úzus, a holt ten, kdo nepřijal češtinu za svůj jazyk, necítí ten rozdíl a pídí se po logice vzniku a výkladu slov. Tak je to ovšem ve všech jazycích.
Poslední světoborný čin ÚJČ se datuje do druhé poloviny 50. let, kdy jsme začali psát "sirup" namísto předchozího "syrup". Jak jinak, když v ruštině píší "u" (čti "i"). Abychom však následovali Rusy (a také Slováky) ve sjednocení psaní "i" v příčestí minulém, naše vědce ani nenapadlo. Nadále tak u cizinců vypadáme jako tupci, kteří si zbytečně komplikují život. Budiž, tato nevýhoda je jakž takž tolerována dobrou "čitelností" češtiny (pokud ji někdo čte). Opravdu téměř všechna slova čteme tak, jak je píšeme. Za tuto výhodu vděčíme J. Husovi již 600 let a podle mého názoru tímto směrem se bude ubírat vývoj jazyků na celém světě (můžeme to pozorovat i na rozdílech mezi angličtinou a "američtinou".
Co však je ostuda, před kterou nelze strkat hlavu do písku, je nesmyslné třídění písmene "ch" za "h" a nikoliv v rámci "c", jak třídí celý svět. Ostuda jde tak daleko, že ve vládním nařízení, které vyjmenovává chemické látky, se "ch" občas vyskytne před "ci", občas za "h". Přitom není jasné, zda "c" a "h", když se ocitnou za sebou, tvoří vždy jedno písmeno - "ch" nebo mohou být součástí "širšího" písmene "sch" či mohou patřit do dvou různých slabik. Kdy už se někdo z ÚJČ probudí a začne usilovat o zákon o jazyce českém a v rámci tohoto zákona o slovníkové třídění "ch" v rámci "c". Mnozí chtějí "vstoupit do Evropy", ale že budeme muset stále přetříďovat všechny naše a rovněž všechny cizí slovníky, nad tím se nikdo nepozastavuje. Není výhodnější změnit systém třídění (naše staré slovníky pochopitelně necháme a budeme na doby, kdy byly v ažuru, vzpomínat, jako např. na to, že se u nás někdy jezdilo po silnicích vlevo nebo že se v Anglii platilo v šilincích)?
Ptám se tedy: Proč platíme vědce v ÚJČ, když jejich názor nemá žádnou váhu a když jejich erudice skončila koncem padesátých let?
