Jak je to s tím kritickým outsiderem
Ferdinand
Pane doktore,
tvrdite, ze existuje jediny prijatelny typ novinare: kriticky outsider. Za
svoji osobu si dovoluji tuto skupinu rozsirit. Pro mne je prijatelny kazdy
novinar, ktery nelze, zverejni vse podstatne, co se mu dostalo do ruky a je
u nej znamo, obrazne receno, za ktery tym kope.
Z teto pozice se mi pak cinnost ing. Stetiny jevi jako transparentni, zato
cinnost Jana Culika jako znacne nepruhledna. Posledne jmenovany napriklad
neustale propaguje model privatizace metodou jakychsi "duchodovych fondu" a
legitimni otazky, ktere tato metoda vyvolava, ignoruje. Vi nekdo proc?
Neuvedomuje si pan Culik, ze ochota, podrobit se kritickemu zkoumani jeho
autoritu zvysuje, zatimco neochota ji snizuje?
Moje definice skupiny prijatelnych novinaru ma dobry duvod: ve vasem deleni
zcela vyclenujete lidi, kteri se dostanou do cizi zeme pri plneni svych
pracovnich ukolu nebo treba s humanitarni misi. Jejich zkusenosti jsou
nutne hlubsi nez skusenosti novinare, ktery se ubytuje v hotelu a pak
vyrazi zpovidat sve obeti. Temto lidem jsem ochoten (v krajnim pripade)
uprit titul 'nezavisly novinar', nikoliv ovsem pravo publikovat.
