Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.
Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Poezie pro cestující. Proč nevystavit v pražském metru tyto verše?
Takový smutný den, kolik jich bývá v roce,
točí se pod mraky s talíři holíren.
Už brzo odjedu daleko na vánoce
dotknout se radosti a okřát domovem.
Dostal jsem dopis dnes, můj přítel ještě žije,
můj přítel, bratr můj, co je mi podoben.
Ach moci říci: dost, vždyť cosi smutnější je
než družná samota, než tento smutný den.
Ty nevíš, co to je? Chodí to kolem vody,
voda to ráda má a dává tomu krev
nu ano, deštíček, jenž sprchne na náhody,
na vlasy, na rty žen, na lásku, na rakev.
(Jiří Orten)
Odvolat Chmelíčka a dělat konkurs na nového ředitele ČT? Dnešní Britské listy přinášejí rozhovor s Janou Dědečkovou z Rady České televize, z něhož, jak se zdá vyplývá, že nynější ředitel ČT Dušan Chmelíček projevuje dosti podstatné nedostatky. Zcela zjevně je např. bez dalších možných změn pod vedením Bohumila Klepetka zakonzervován dnešní hrubě neuspokojivý stav v redakci zpravodajství České televize. Možná, že čeští televizní pracovníci dosud nepociťují tak intenzivně tlak nové televizní digitální éry, jako jejich kolegové na Západě (viz v tomto vydání BL blok o tom, jak plánuje BBC čelit hrozbě digitální konkurence) je však jasné, že i je tento tlak relativně brzo postihne. Stejně jak si to uvědomila BBC, v chaosu stovek televizních stanic, které nabízí digitální vysílání, kdy je pravděpodobné, že Česká televize se octne se svými dvěma okruhy třeba někde na kanálu 132 a 133, je jedinou možností, jak v novém světě přežít, čelit konkurenci vysoce kvalitním, autoritativním vysíláním, které je známo výraznou, charakteristickou značkou. (České hospodářství potřebuje, stejně jako hospodářství ostatních evropských zemí, aby země přešla co nejdříve k digitální televizi, umožňující vznik interaktivních podnikatelských služeb prostřednictvím televizního přijímače a sblížení televizního vysílání a internetu.) Jinými slovy, možná má Česká televize už čas jen několik málo let, aby se vypracovala v takovouto skutečně efektivní organizaci, schopnou čelit nadcházejícímu obrovskému tlaku mezinárodních médií v digitální vysílací aréně. Alternativa je jasná: buď si vytvoří ČT skutečnou značku svou kvalitou, anebo nepřežije a její zaměstnanci do několika let přijdou o práci. - Je však Dušan Chmelíček skutečně oním mužem s dokonalou, inteligentní a pevnou vizí, který dokáže provést ČT nadcházejícím nebezpečným obdobím? Jeho práce v ČT za posledních sedm měsíců je nevýrazná a nepřesvědčivá. Je to člověk, který říká každou chvíli na veřejnosti něco jiného. Je však rozumné ho nyní odvolat, protože neplní svůj projekt, jak na to poukazuje Jana Dědečková? Jsem v této věci v rozpacích. Na jedné straně je dost jasné, že Chmelíček není oním vynikajícím manažerem s pevnou vizí, jakého by bylo v ČT potřeba (zřejmě ho tahají za drátky v ČT různé vlivy) - na druhé straně je Rada České televize celkově tak špatné kvality (politikové ji tak najmenovali úmyslně), že si nedovedu představit, že by dokázala uspořádat inteligentním způsobem profesionální a neúplatný konkurs na nového ředitele, s veřejným slyšením, tak jak to například doporučoval v tomto článku Tomáš Pecina. V tom smyslu má asi pravdu Milan Šmíd, že odvolávání ředitele ČT by bylo zbytečně destabilizujícím faktorem, vzhledem k tomu, že tato Rada ČT není vstavu nalézt ředitele dobrého. Problém je, že ČT se tak dostává do nezáviděníhodné stáze - v době, kdy to pro ni může znamenat začátek konce. (JČ)
Poznámka TP: To je ale poněkud nihilistický pohled. Zákon stanoví řediteli šestileté funkční období a každá výměna v mezidobí bude instituci paralyzovat - to je jasné. Otázkou tedy je, zda je méně škodlivá paralýza spojená s novou volbou, anebo to, co Jan Čulík eufemisticky nazývá stází.
D. Chmelíček je nestandardní osobností v tom, že byl na počátku své kariéry - odhlédneme-li od jednoho nepovedeného vystoupení v pořadu "21" - mnohem lepší, než jak se jeví po půl roce. Pravděpodobnost, že nyní dojde k zázračnému obratu a že se ředitel minimálně začne učit z vlastních chyb, se tedy, jak se obávám, blíží nule.
Ani já neočekávám, že by k odvolání došlo už na úterním zasedání, ale jsem přesvědčen, že jakýkoli výsledek od 1:8 po 5:4 (k odvolání je třeba šesti hlasů) rozkladné procesy uvnitř televize urychlí, protože ředitel si své vítězství vysvětlí podle mocenského klíče jako slabost Rady a nebude považovat za nutné akceptovat její věcnou kritiku.
Rovněž nemohu souhlasit s názorem, že současná Rada ČT nedokáže vybrat dobrého generálního ředitele. Samozřejmě, mnoho osobností, kterých si vážím a které by zřejmě dokázaly funkci s úspěchem zastávat, bude mít velké osobní problémy, aby svou kandidaturu předložily před "osobnosti" formátu Mareše, Kratochvíla nebo Mikše, nicméně svět je velmi nedokonalé místo a člověk občas musí dokázat obhájit své myšlenky i před lidmi, kterých si nemá důvod vážit. --- Současná "kávová" Rada, která televizi naprosto nerozumí, má zase tu výhodu, že řediteli do jeho práce - pokud nedojde k excesům - nebude moc mluvit.
Česká televize a agentura Donath-Burston-Marsteller uvádějí: Ekonomický týdeník. Dočkáme se na veřejnoprávní obrazovce zakrátko takového nebo podobného titulku? Není to vyloučeno. Tým ekonomického zpravodajství České televize v minulém týdnu posílil Přemysl Čech, jehož kariéra se v několika posledních letech ubírala po druhém, nenovinářském břehu masmediální profese; podle zpráv z ČT se s ním počítá dokonce pro funkci vedoucího ekonomické rubriky. Bohumil Klepetko nebyl prvním, kdo se v Čechově případě spálil: v listopadu 1998 otiskl Reflex článek tohoto autora, nepříliš důvtipným způsobem obhajující společnost TVX Bohemia důlní, načež se zjistilo, že autor je shodou okolností pracovníkem PR agentury zastupující zmíněnou těžební společnost. V Kašperských Horách se zlato netěží, ale bylo to o fous - těžko soudit, jak by to dopadlo, kdyby příslušná lobby měla svého zástupce i v pozici šéfa ekonomického vysílání veřejnoprávní televize, jak tomu bude nyní. "Každý jsme se přece někdy s někým stýkal," hájí v Mladé frontě Dnes své nekompetentní rozhodnutí šéfredaktor Klepetko. (TP)
Činnost ODS by měla být pozastavena? Časopis Faktum míní, že se ODS v kauze uvedení falešných jmen sponzorů, respektive rozepsání darů na více dárců dopustila porušení několika zákonů, v důsledku čehož by ji měla být podle zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách Nejvyšším soudem pozastavena činnost.
Prodat Primu zahraničnímu mediálnímu magnátovi? V páteční MFD argumentuje Jiří Leschtina, že by bylo nejrozumnější prodat televizi Prima zahraničnímu mediálnímu magnátovi, jako je Rupert Murdoch, prostě tomu, kdo dá nejvíc. Leschtina poukazuje na to, že ve srovnání s tím, co produkují trapné české komerční televizní stanice, je zpravodajství velkých zahraničních televizních stanic profesionální a vyvážené - takovou stanici, vlastněnou ze zahraničí by prý domácí politikové nemohli ovlivňovat. - Je pravda, že už v lednu 1997 navrhovaly Britské listy (viz též v knize ...jak Češi myslí, Chomutov 1999, str. 210-211), aby bylo zpravodajství na televizi Nova předáno jinému, nezávislému broadcasterovi, třeba agentuře Reuters - nechť si Železný vysílá na Nově své zábavné pořady a tím vydělává, ale nechť se v 19.30 přepne tato televize na jinou firmu, která bude půl nebo tři čtvrtě hodiny vysílat seriózní zpravodajství, argumentovali jsme. Situace je však složitější, než co navrhuje Leschtina. Zrovna mediální impérium Ruperta Murdocha nemá v zahraničí příliš dobrou pověst: Murdoch se např. podřizuje čínským komunistickým úřadům a cenzuruje kritické zprávy o Číně dokonce i v deníku Times, který vlastní, , v obavě, aby Čína nezrušila jeho satelitní vysílání do této země. Z týdeníku Sunday Times Murdoch odstranil velmi dobrého šéfredaktora Andrewa Neila, protože kritizoval malajského diktátora Mahathira Mohammeda, a to ohrožovalo Murdochovy obchody v té zemi. Svoboda je nedělitelná a víte-li o těchto případech, neustále při čtení Timesů nebo sledování zpravodajství BSkyB uvažujete o to, co vám Murdoch z komerčních důvodů zase utajuje. To, že se zdá být zpravodajství Murdochovy BSkyB, vysílané z Británie, velmi korektní, není důsledkem Murdochovy blahovůle, ale velmi přísné regulace britskou radou pro televizní vysílání. Není naprosto zaručeno, že kdyby mediální magnát Murdochova typu začal provozovat televizi v ČR, že by šéfové jeho místní stanice nepropadli v důsledku chabé regulace v České republice a nátlaku politiků a nepevné politické kultury stejným nešvarům jako dnešní majitelé Novy a Primy.
Karel Březina jako recidiva Jana Jiráka? Na úvodní stránce vládního serveru (www.vlada.cz) se objevil text, který jakoby byl z oka vypadl někdejší, Britskými listy kritizované stránce Rady České televize z pera J. Jiráka. Úděsná grafická podoba si zde podává ruku s banalitou Březinova textu. Je-li cílem nejmladšího ministra prezentovat se veřejnosti znovu a znovu jako neschopný kariérista, nelze než poblahopřát mu k úspěchu... (TP)
Je správce vládního serveru barvoslepý? Charakteristicky nevydařená je i stránka systému ISAP, skládající se z jakési obrovské klikací mapy, jejíž odkazy vesměs vedou na neimplementované funkce (popř. vůbec nikam). Celkově se zdá, že vládní server je pravým opakem serveru poslanecké sněmovny, který Britské listy nedávno chválily, a bude-li kdy vyhlášena soutěž o nejšerednější místo na českém Internetu (cosi podobného, tuším, kdysi organizoval Svět namodro), Šloufův a Březinův tým rozhodně nebude např. s tímto výtvorem bez šance. (TP)
Alois Konopický. V pátečním vydání kritizoval Ivan Sosna MFD, že ve čtvrtek dala větší prostor informaci o nemoci Waldemara Matušky než zprávě o úmrtí významného českého vojáka ze západní fronty Aloise Konopického.Jak jsme však už poznamenali v aktualizaci předchozího vydání Britských listů, v pátek přinesla MFD delší článek o Aloisu Konopickém.
Chci se zastat Waldemara Matušky. Konstatuje Petr Jánský:
Hrubě se mi nelíbil příspěvek pana Sosny, který se pozastavil nad tím, že plukovníkovi v.v. Konopickému bylo v tisku věnováno jen 11 řádek, zatímco Matuškovi 15. Při té příležitosti pocítil pan Sosna potřebu si do nemocného Matušky kopnout.
Nikdo neupírá plukovníkovi Konopickému jeho zásluhy. Dát Matušku a Konopického do jednoho pytle a porovnávat jejich hrdinství je však stejně pošetilé jako porovnávat výkony obou pánů ve zpěvu. Pan Sosna se bude muset smířit s tím, že zpěvák populárních písní je mezi lidmi známější a tudíž pro tisk zajímavější než vrchní mechanik letectva. Matuška je jednou z našich největších zpěváckých hvězd. Pokud se panu Sosnovi zdá obstarožní, bude to tím, že stárne tak, jako všichni ostatní. Ve slušné společnosti se stárnoucím umělcům dostává úcty. Ne tak u pana Sosny. Přeju Waldemarovi brzké uzdravení.
Asi dvacet lidí se přišlo najíst k soše svatého Václava v Praze, kde včera od 12 anarchisté rozdávali potřebným chleba s pomazánkou a zeleninový salát. Ačkoli akce měla trvat až do 15:00, příchozí stačili nabízenou stravu sníst za hodinu. Anarchisté touto akcí navázali na páteční a sobotní hladovku, jíž se snažili vyjádřit před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze solidaritu s chudými lidmi, kteří nemají peníze na jídlo.
Pouze 40 procent obyvatel České republiky může svou váhu označit za normální, přibližně stejné množství osob trpí mírnou obezitou. Dalších 13 procent lidí se řadí do skupiny otylých. Ve stavu otylosti, která ohrožuje život, je půl procenta občanů, naopak podváhu mají tři procenta lidí.
Vyplývá to z průzkumu agentury GfK.
Úřad vlády podezírá redaktory deníku Mladá fronta Dnes, že připravili "operaci Olovo", jejímž cílem bylo údajně zdiskreditovat Petru Buzkovou. V sobotu poskytlo vedení ČSSD novinářům kopii trestního oznámení v této věci. Úřad vlády v něm mimo jiné vyslovuje podezření, že redaktoři MfD Jiří Kubík a Sabina Slonková nechali dokument, který měl zdiskreditovat Buzkovou, nahrát do počítače pracovníka Úřadu vlády. Jiří Kubík považuje toto obvinění za absurdní. - Miloš Zeman by měl vysvětlit, jak podle něho redaktoři MFD dokument na vládní počítač dostali.
...jak Češi jednají: "Čulík hledá odpovědi na problematické otázky". Relativně velmi pozitivní recenze druhého knižního výboru z Britských listů vyšla v ČTK na adrese http://www.ceskenoviny.cz/CN/view-id.html?id=20000822E01821&tbl=zpravyDuální záhada. Mohl by Britským listům někdo kompetentní z ČT vysvělit, proč dvanáctidílný německý seriál Hitlerovi muži začal být od sedmého dílu vysílán bez duálního zvuku? Před časem se v BL vyjádřil J. Rubeš, že jde o ochranu autorských práv, ale minimálně tento případ do oné kategorie zjevně nespadá. Opravdu si začínám připadat jako utlačovaná menšina: místo, aby televize vzdělání podporovala, svým přístupem k duálnímu vysílání se hlásí ke kultu ignorance. (TP.)
Nové vydání Šmídovy Louče z 22. 8. je dočasně na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/louc.html. (Předchozí vydání jsou zde a zde; server na pražské fakultě sociálních věd je mimo provoz a bude asi týden nefunkční, proto Louč dočasně umísťujeme na Glasgow University.)
Literární noviny tisknou jen články, které se shodují s názorem šéfredaktora. V červenci zrušil šéfredaktor Jakub Patočka Čulíkův sloupek Týden ve světě za to, že Čulík zpochybnil nezávislost Jaromíra Štětiny a poukázal na jeho novinářský aktivismus, stejně jako na podivné postavení novinářsko-humanitární organizace, Člověk v tísni, převážnou většinou financované státem (viz výroční zpráva z r. 1997), která sídlí ze záhadných důvodů ve veřejnoprávní České televizi a jejíž aktivisté občas vystupují na obrazovce ČT jako "nezávislí" novináři. Patočka se s organizací Člověk v tísni přátelí a těsně s jejími členy spolupracuje. Literární noviny zveřejnily pak čtyři kritické příspěvky na Čulíkovu adresu (emocionální Štětinova obrana "angažovaného objektivního žurnalismu" byla reakcí na Čulíkovy nezveřejněné argumenty) a odmítly poskytnout obdobný prostor pro Čulíkovu argumentaci, neboť takovým názorům je možno dát jen malé místo v rubrice Reakce čtenářů: Čulikova odpověď na Štětinův článek "není kvalitní", argumentoval Patočka. Čulíkův v Literárkách nezveřejněný nekvalitní článek "Být ´angažovaný objektivní novinář´ je nesmysl" si můžete přečíst zde.
1. Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková
takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? (Článek není v časopise Týden už k dispozici, k dispozici je však v Britských listech na adrese http://www.britskelisty.cz/0006/20000627b.html#01) - 2. Byl zveřejněn
finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry
Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské
listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto
skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl,
protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá
Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému
kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však
autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak
oslabuje.Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor
důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá,
že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se
přímo podílel na správním řízení v rámci
udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra
Železného), je v Britských listech na tomto
místě.
V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina
Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od
povinné vojenské služby, když podle oficiálního
životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor
Rouček je Britským listům - je podle zákona o přístupu k
informacím - dlužen
odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu
vlády Jindřich Marek.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
