Demokracie nebo nadvláda korporací?
Vážený pane Čulíku,
neměl jsem opravdu v úmyslu pokračovat v diskusi započaté po uveřejnění článku z Guardianu. Když jsem ale v neděli ráno otevřel místní noviny (Chapel Hill News) padl mi do oka článek (viz níže), který podobně jako ten v Guardianu, ale poněkud vyváženěji, reaguje na současnou předvolební politickou situaci v USA. Jedná se o pohled "řadového" Američana, kterého určitě nelze obvinit z levicového aktivismu či zaujatosti vují politickému systému. Domnívám se, že jeho uveřejnění v BL by bylo vhodným příspěvkem do diskuse o tom, co je v dnešních Spojených Státech dobře a co je třeba vylepšit. - Pro informací čtenářů, Chapel Hill je nevelké univerzitní městečko (60000 obyvatel, z toho polovina studentů) v Severní Karolíně. Místní univerzita (University of North Carolina ať Chapel Hill, www.unc.edu) patří už po několik let mezi pět nejlepších státních univerzit v USA. V minulém roce byla vyhodnocena mezi dvaceti nejlepšími státními a soukromými americkými univerzitami.
Mirek Stýblo
Demokracie anebo vláda korporací?
Robert Seymour, Chapel Hill News, 27. srpna 2000
Rád bych si myslel, že žiju v demokracii, ale začínám pochybovat, jestli tomu je skutečně tak.
V demokracii záleží na každém hlase a všichni občané mají hlas ve své vládě. V Americe o tohle přicházíme. Moc velkých peněz nyní ochromuje náš politický systém. Na republikánské i na demokratické konvenci se vyjednávalo o skutečně důležitých otázkách za scénou: velké korporace prosazovaly svůj vliv na tvůrce zákonů a vyžadovaly k nim privilegovaný přístup. Možná že bychom měli vytvořit nový pojem a nazvat naši vládu nikoliv demokracií, ale "korpokracií", vládou velkých podniků.
Volby, více než kdy předtím, jsou určovány penězi. Náklady na kandidaturu jsou nyní tak obrovské, že je nyní nemožné kandidovat bez podpory velkých finančních skupin. Politikové intenzivně lobbovali pro získávání peněz, i když - a to je ironické - v Los Angeles o tom Demokraté hovořili jako o "akcích, vypořádávajících se s dárci". Na republikánské konvenci byl každý pátý delegát milionář.
Je zvlášť znepokojující, že hlavní financování politických stran pochází jen asi od jediného procenta amerických občanů! Vliv peněz od několika málo lidí je zvlášť zřejmý ve filmovém průmyslu. Filmoví milionáři reagují na občasnou jemnou výtku od Kongresu neustálým proudem násilí a vulgárností, drze pošpiňují rodinné hodnoty. Protože mají peníze, nikdo proti nim nic nezmůže.
V důsledku této situace docházím k závěru, že byl můj hlas znehodnocen. Je zcela zjevné, že moc peněz je silnější než moc volební urny. Jak jinak můžeme vysvětlit, že i když průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů si přeje smysluplné omezení vlastnictví zbraní a zákon o právech pacientů, který by skutečně fungoval, tyto zákony nemáme. National Rifle Association (Národní asociace vlastníků zbraní) a organizace, poskytující zdravotnickou péči, mají větší vliv než všechny naše hlasy dohromady.
Ano, peníze umějí projevovat vliv. Je naivní se domnívat, že poslanci v Kongresu jen tak přijmou ke svému prospěchu obrovské finanční částky a že to vůbec nemá vliv na to, jak hlasují. Každý rok touto dobou se u mě politické strany stejně jako u mnohých z vás ucházejí o finanční dary, ale velmi pochybuji, že dolary, které já posílám do Washingtonu, mi zaručí takovou pozornost, jaké se dostává Chlapcům s Velkými Penězi. Můj malý finanční dar bude jen jako šepot, kdežto dar korporací bude řevem. V podstatě to znamená, že jsem ztratil právo na svobodu projevu.
Tento systém je zkorumpovaný a ochromuje naši vládu. Ti, kteří nás znásilňují mocí svých peněz, ohrožují naši svobodu. Dobro národa je často obětováno ve prospěch zákonů, které slibují privilegovaným lidem stále víc a víc peněz, čímž se stále více oddalují od chudších.
V době bezprecedentní prosperity je to skandál, že nezvýšíme minimální mzdu a že ti, kdo učí v našich školách a kdo se starají o velmi mladé a velmi staré občany, dostávají tak malý plat. Jak může země, kde existuje tolik bohatství, tolerovat to, že pětina jejích dětí žije v chudobě a že 40 milionů jejích občanů nemá zdravotní pojištění? Ředitelé některých velkých amerických korporací vydělávají za jediný týden více, než mnoho jejich spoluobčanů vydělá za celý život.
Myslíme-li to skutečně vážně ohledně návratu slušnosti, respektu a integrity do vlády, musí nás znepokojovat víc než jen osobní chování těch, které volíme. Musíme eliminovat nesprávný vliv velkých peněz při politickém rozhodování.
Je smutné, že tolik našich mladých lidí zastává tak cynický postoj vůči možnosti politické kariéry. Chápou, jak obtížné to je být poctivým politikem v nepoctivém systému. Je možná přehnané vyslovit obvinění, že máme vládu založenou na úplatcích, ale rychle k tomu směřujeme. Také směřujeme k vládě, která bude věnovat stále méně pozornosti tomu, jak ve volbách hlasujeme. Ti, kdo dávají peníze, ovlivní významná rozhodnutí.
Byl jsem potěšen odvahou Colina Powella v jeho projevu na republikánské konvenci, když poukázal na to, že je nedůsledné stavět se proti afirmativní akci pro menšinu chudých lidí a zároveň dovolovat afirmativní akci prostřednictvím peněz ve prospěch bohatých. Ale byl jsem velmi zklamán, že John McCain se ani nezmínil o potřebě reformy financování prezidentské kampaně. Poté, co národ reagoval obrovskou podporou na jeho výroky, že je třeba zbavit náš politický systém zlořádů spojených s přílivem peněz, neřekl o tom na konvenci ani slovo!
Samozřejmě, je nesprávné argumentovat, že reforma financování volební kampaně je stranickopolitickou otázkou. Není tomu tak. Každá strana poukazuje na zlořády při financování druhé strany, ale je zjevné, že vinny jsou obě strany. Stalo se to drogovou závislostí pro Demokraty i pro Republikány.
Ani bychom neměli být překvapeni, že je nedůsledné likvidovat sociální podporu pro chudé lidi a dál poskytovat obrovskou podnikatelskou sociální podporu pro bohaté. Neustálé žadonění, aby byly sníženy daně, je falešné. Pohlédněte jen na podrobnosti, a téměř ve všech případech mají bohatí vždycky daleko větší prospěch než všichni ostatní. Tak je tomu v současnosti v případě marriage penalty tax a se zdaňováním realit. Přišli jsme o smysl pro férovost.
Vliv podnikatelských peněz kromě toho vyvolává mnoho skepse ohledně vznikající globální ekonomiky.Je pochopitelné, že ti, kdo protestují, jsou podezřívaví: jsou přesvědčeni, že globální ekonomika jen umožňuje korporacím, aby vykořistovaly životní prostředí a chudé lidi jinde. Zdá se, že daleko více chceme vyvážet kapitalismus než demokracii. Obvinění, že podstatou americké zahraniční politiky je prosazování amerických podnikatelských zájmů v zahraničí, je platné.
Zakládající dokument v naší zemi argumentuje, že "spravedlivá moc" vznikne "na základě souhlasu těm, jimž se vládne". Musíme vrátit naši vládu zpět občanům, abychom všichni měli hlas při rozhodování o naší společné budoucnosti. Od tohoto ideálu jsme se hodně vzdálili.
Robert Seymour je pastor, nyní v důchodu, působil v Olin Binkley Memorial Baptist Church.