Přímá demokracie v České republice
Otevřený dopis všem občanům České republiky
Na podzim 1999 byla formálně ustavena Evropská sít´ iniciativ pro přímou demokracii (NDDIE). V současné době jsou členskými organizacemi Mehr Demokratie (Německo), WIT (Belgie), WIT (Holandsko), Forum pro občanskou demokracii (Řecko) a MDD (Česká republika). Chystá se připojení dalších již existujících skupin (ve Francii a Itálii) a těch, které se teprve ustavují (ve Španělsku a Portugalsku). Pojem přímá demokracie zde znamená právo občanů na iniciativu a závazné referendum. Nejde tedy o změnu existujících parlamentárních systémů, nýbrž pouze o jejich doplnění tímto právem. V hnutí NDDIE existuje konsensus o tom, že naprostá většina aktuálních otázek bude i nadále řešena v parlamentu, že však občané by měli dostat právo vynutit si iniciativou pořádání závazných referend o zásadních a veřejnou diskusí odpovědně vyjasněných otázkách, jakož i právo pozastavit referendem takové zákony, které jsou v rozporu s přáním většiny občanů.
Systém tohoto typu existuje již více než sto let ve Švýcarsku, (které dosáhlo, díky jemu, nejvyšší životní úrovně v Evropě), v Bavorsku, kde Mehr Demokratie vynutila právo na iniciativu a referendum shromážděním mnoha set tisíc podpisů a v asi polovině států USA. Belgická WIT dosáhla pravidelnými kontakty s vedoucími politiky své země, nyní ve vládě, příslibu, že právo na iniciativu a referendum bude v brzké době zahrnuto do belgické ústavy.
Pro Čechy je jistě zajímavé to, že požadavek práva na iniciativu a referendum byl již obsažen ve Washingtonské deklaraci z roku 1918, kterou se ustavovala první Československá republika. Ovládnutí scény politickými stranami toto právo dočasně potlačilo. Avšak bez něj nemůže být žádný politický systém označován za demokracii. Po nenormálních dobách nacistické a komunistické totality je situace nyní zralá i v České republice, aby si občané tlakem zdola (jinak to samozřejmě nepůjde) vynutili možnost přímého zasahování do politiky, která rozhoduje o jejich osudech a jejich životní úrovni.
Jednou z nejpalčivějších otázek je tzv. tunelování - zákonem povolené rozkrádání národního majetku a jeho převádění na soukromá, zahraniční konta. Nejapné výmluvy politiků, že změna zákonodárství je příliš složitá a vyžadovala by dlouhý čas ,je nesmysl. Pokud se podobná díra v zákonech zjistí v západních zemích, je zacelena nanejvýše během několika měsíců. Je zřejmé, že zodpovědní čeští politici jsou bud' naprosto neschopní nebo - což je pravděpodobnější - tuneláři zkorumpovaní. Kdyby již v ČR existovalo právo na iniciativu a referendum, občané by si dávno změnu zákonodárství vynutili.
Toto je jen jeden z příkladů nezdravé pasivity, kterou občané ČR zbytečně narušují životní úroveň svou i svých rodin. Ve snaze zjednat nápravu se nyní české MDD připojuje k úsilí svých evropských sesterských organizací a zahajuje shromažďování podpisů na podporu požadavku uzákonění práva občanů na iniciativu a referendum. Vyzýváme všechny občany, aby svým podpisem tuto akci podpořili.
Za MDD: PhDr Jiří Polák, mluvčí:e-mail jiri.polak@swipnet.se
Pavla Bařinová, koordinátor: e-mail pbarinova@volny.cz
Tel.: 069 6737620
Kdo chce podepsat petici v této věci, nechť se obrátí na výše uvedené adresy.
Provolání na podporu přímé demokracie
A Základní argumentace
1.Bez přímé demokracie není náš representační systém demokratický
Nynější čistě representační systém nezaručuje suverenitu lidu. Poslanci mají vždy možnost odhlasovat zákony a prosadit pravidla proti vůli obyvatelstva. Občané by měli mít zákonné právo odmítnout závazným způsobem určité zákony a pravidla, jakož i předkládat k rozhodnutí určité otázky.
Čistě reprezentační systém spočívá na fikci vynuceného mandátu.
Lidé nemohou přímo rozhodovat. Musí dávat mandát reprezentantům,
kteří rozhodují místo nich.Stejně jako "dárek" vynucený silou nemůže
být skutečným dárkem, silou získaný mandát není skutečným mandátem. Občané nemohou nikomu dávat skutečný mandát, jestliže také nemají možnost rozhodovat sami (např.o důležitých věcech). Nynější systém
je paternalistický a znemožňuje vytvoření důvěry mezi zmocněnci a občany.
2. Přímá demokracie je nezbytná pro řešení důležitých otázek (nezaměstnanost, ekologie ...)
V tomto a příštím století budeme konfrontováni s velkými problémy. Je třeba zlepšit pracovní podmínky všech a zajistit jim důstojnou existenci, vytvořit podmínky pro osobní svobodu, zachování zdravého přírodního prostředí a individuální kreativitu. Pro zajištění toho všeho nestačí povrchní opatření. Bude zapotřebí reforem, které radikálně změní životni podmínky obyvatelstva a které mohou mít úspěch jen získají-li aktivní podporu převážné většiny občanű. Navíc je jisté, že tyto reformy narazí na odpor významných zájmových skupin.
Z těchto důvodů mohou mít převratné reformy úspěch jen tehdy, jestliže každý jedinec dostane možnost individuálního rozhodování spolu s ostatními. Pro tento účel je vhodným nástrojem referendum vyhlášené na základě občanské iniciativy.
3. Přímá demokracie je již sama o sobě prvním krokem k obnově lidské důstojnosti
Neustálé poručnictví vnucované velké většině obyvatelstva čistě reprezentačním systémem je útokem na lidskou důstojnost. Demokracie znamená doslova svrchovanost lidu. V demokracii je lid nejvyšší autorita. Čistě reprezentační systém nemůže být pokládán za skutečně demokratický.
V současné době se lid nemůže vyslovit k vhodnosti toho kterého zákona.
Předpokládá se pasivní přijímání a podpora.Možnost hlasovat pro jinou reprezentaci při příštích volbách nebo sám kandidovat je naprosto nedostatečná: příslušné zákony již vstoupily v platnost a poručnictví nad občany, je rok od roku obnovováno.
Navíc čistě reprezentační systém nijak nestimuluje k politické participaci. Každá lidská bytost má potenciál společenského umělce, který může v určitém okamžiku formovat své prostředí. Každý by měl mít možnost jednoho dne rozvinout svůj společenský talent. Přímá demokracie je vhodným nástrojem společenského umělce. Podstata rozhodování v přímé demokracií je kultura debaty, vytváření společenské soudnosti obyvatelstva. Demokratické rozhodnutí musí být pokládáno za hledisko, vzniklé v určitém okamžiku permanentního procesu formace úsudku. Nové myšlenky se neuplatňují vždy okamžitě. Dnešní menšina může být zítra většinou. Hluboký smysl skutečné demokracie je v tom, že lidé jako plnohodnotní občané začnou jeden druhému naslouchat,vmýšlet se do stanovisek druhého, navzájem se korigovat a tím vytvářet společnou vizi.
B. Vývoj k plné demokracii
1. Dvě cesty k rozhodnutí
Ve skutečné demokracii to jsou občané, kdo rozhoduje jakým způsobem bude uděláno to které rozhodnutí: bud´ přímou demokracií nebo demokracií reprezentační.
U všech otázek, o nichž nechtějí občané rozhodovat přímo, jsou rozhodnutím pověřeni jejich reprezentanti.
Chce-li určitá skupina občanů mít možnost rozhodnout přímo o určité věci, oznámí to prostřednictvím petice podpořené jistým procentem signatářů. V tomto případě dostanou demokratický mandát ti, kteří hlasují v referendu.
Obě cesty k rozhodnutí jsou tedy logicky na stejné úrovni. V referendu vzniká mandát hlasováním.Každý, kdo je oprávněn hlasovat se svobodně rozhodne, zda bude hlasovat nebo ne, zda bude sám kandidovat,
Nebo zda dá mandát hlasujícím.
2. Typy referend
Referendum má mít možnost jednat o všech otázkách, které jsou předmětem reprezentačního rozhodování. Neexistuje žádný teoretický ani praktický důvod pro to, aby z ní některé otázky byly z lidového rozhodování vyloučeny. Ve Švýcarsku existuje lidové referendum, bez jakýchkoli omezení, už více než sto let. Ten, kdo chce vyloučit některé otázky z pravomoci rozhodování lidem, odmítá princip suverenity lidu a není demokratem.
Je třeba uvést tři typy referenda: lidová iniciativa, referendum opravné a referendum konstituční.
Lidová iniciativa je referendum o otázce předložené k posouzení občanským nebo politickým hnutím. Opravné referendum je uspořádáno z občanské iniciativy za účelem anulování nového zákona nebo předpisu, zavedeného, nebo odhlasovaného reprezentačním orgánem. Konstituční referendum je referendum organizované automaticky pokaždé, když si parlament přeje změnit ústavu.
3. Konkrétní podmínky referenda
Lidová iniciativa nebo opravné referendum se mohou konat ,jen když si to vyžádá dostatečný počet občanů. Požadavek lidové iniciativy nebo referenda tedy musí být podepsán značným procentem občanů. Pro lidové iniciativy v malých společenských jednotkách je přiměřené 10%. Pro velké jednotky jako např. Praha nebo Brno byl práh stanoven na 3%.
Opravná referenda musí být požadována v rozumné lhůtě po ratifikaci reprezentačním shromážděním, např. do 6 měsíců. V tomto případě je požadován minimální počet podpisů např.2%, pro referendum instituční a 1% pro referendum opravné (ve Švýcarsku)
U referend nesmí být požadován žádný minimální počet účastků. Shromáždění účastníků hlasování tvoří ve skutečnosti jakýsi ad hoc parlament pro otázku k hlasování předloženou. V každém případě je tu počet hlasujících mnohem větší než počet členů parlamentu. Kromě toho stanovený minimální předepsaný počet hlasujících téměř vždy vyvolá proti lidové iniciativě bojkot. V žádném státě ,kde referendum uspokojivě funguje (Švýcarsko na federální úrovni, Oregon, Washington, Kalifornie na úrovni dílčího státu, Bavorsko na úrovni spolkového státu ... ) minimální předepsaný počet hlasujících v referendu neexistuje.
Jednotlivý návrh na referendu nemůže obsahovat prvky, které spolu navzájem nesouvisí.
4. Vztah mezi lidovou iniciativou a referendem
Když bylo shromážděno 10% podpisů pro referendum, je možno obrátit se na Ústavní soud a žádat o výrok. Takový výrok se týká unikátnosti dotyčné otázky, úrovně kompetence a slučitelnosti s články ústavy. Lidová iniciativa se také může obrátit s návrhem na dotyčný reprezentační orgán. Ten má pak k dispozici určitý čas, aby návrh komentoval. Iniciativa pak může svůj návrh přizpůsobit a v tom případě se snižuje o 10% práh co do počtu podpisů, které je ještě třeba získat v konečné fázi.
Samozřejmě může parlament také okamžitě schválit předložený návrh.
V tom případě bylo účelu iniciativy dosaženo.
Během 10 let nemůže parlament změnit zákon schválený přímou demokracií. Po deseti letech je ke změně oprávněn, ale pouze dvoutřetinovou většinou.
5. Změny ústavy
Referendum musí být zorganizováno pokaždé, když je předložen návrh na větši změnu ústavy, jakož i při ratifikaci
mezinárodních smluv, které omezují národní svrchovanost.
(Přeloženo z francouzštiny ; text vypracován organizací WIT vour directe democratie, Beeldhouwermtraat 38. Antverpy, Belgie.)
