Školné v Rakousku
Ivan Hoffman, Radiožurnál
Zdá se, že naši rakouští sousedé s demonstracemi hned tak neskončí. Pouze se asi změní jejich terč. Protesty proti Temelínu mohu vystřídat studentské bouře proti zavedení školného.
Někde stovky, jinde tisíce vysokoškoláků včera protestovaly proti rozhodnutí pravicové koalice získat do rozpočtu dvě miliardy šilinků tím, že studenti za semestr zaplatí v přepočtu třináct tisíc korun.
Tuto kalkulaci studenti považují za manipulaci s čísly, protože zavedením školného se prý počet studentů sníží na polovinu. Většině Rakušanů se školné nezamlouvá bez ohledu na to, jaký mají příjem, a hovoří se o konci etapy širokého přístupu ke vzdělání, které se stává zbožím jako každé jiné.
Že na vzdělání je třeba pohlížet jako na zboží, míní i někteří naši politici, nicméně zatím spíše převládá názor, že peníze, které stát vloží do školství jsou tou nejlepší investicí.
Současná rakouská vláda se zřejmě neobává, že svým rozhodnutím může do budoucna snížit vzdělanost a tím pádem i konkurenceschopnost své země v Evropě.
Možná si naopak od tohoto kroku slibuje, že ubude studentů nevýkonných a těch věčných, kteří školství zatěžují. Bude rozumné pozorně sledovat jak dopadne, a v případě že špatně, poučit se z cizí chyby.
Horší ale bude, jestliže se ukáže, že školné motivaci rakouských studentů zvýší a vzdělání že si budou více vážit. Z toho by totiž vyplynulo, že vložit peníze do školství může být tou nejlepší investicí nikoli pouze pro stát, ale také pro jeho jednotlivé občany.
Jistě není příjemné platit to, co dosud bylo zdarma. Pokud ale má být zdarma školství, ve kterém je problém slušně zaplatit učitele, je takové školství zdarma zbytečně. Sledujme Rakušany a přemýšlejme.
21. září 2000
Poznámka JČ: Ano, ale z předchozích diskusí například na britských univerzitách už vyplynulo, že mají-li být poplatky na - velmi nákladné - vysoké školství vůbec uhraditelné studentem, respektive jeho rodiči, těžko pokryjí více než jen malý zlomek celkových školských výdajů, a v tom případě se tedy sotva stávají něčím víc než jen jakousi politickou deklarací - něčím, co vláda chce zavést, aby si studenti svého studia symbolicky vážili. Avšak zřejmě pozitivní efekt této "lekce" je menší než její negativní efekt: že totiž zavedení školských poplatků odradí od studia méně bohaté studenty - kteří zrovna mohou být nadaní a nebudou schopni tedy ve společnosti realizovat svůj ekonomický potenciál. Kolik lidí z České republiky by tak rádo studovalo u nás v Glasgow, kdyby nedosahovalo pro nečleny Evropské unie univerzitní školné cca 6000 liber (360 000 Kč) ročně... - V Anglii domácí studenti platí asi 1000 liber školného za rok (to je méně než jeden průměrný měsíční plat), Skotsko rebelovalo a univerzitní školné tu bylo zrušeno - domácí britští studenti a studenti z Evropské unie ve Skotsku neplatí nic.
