čtvrtek 12. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Další výpověď o brutalitě české policie:
  • Místopřísežné prohlášení: Svědčím o policejním násilí vůči své osobě (Jane Dennett-Thorpová, astrofyzik, Groeningen) Víra hory přenáší:
  • Pomlouvání České republiky a celosvětové spiknutí, zaměřené proti této bezbranné zemi (Jan Čulík) Diskuse:
  • Sadismus v české společnosti? (Vojtěch Polák) Je terčem brutality spolužáků ve škole i vaše dítě?
  • V ČR je ve školách obětí šikany dvacet procent dětí (Votěch Polák) Proč k policejní brutalitě mlčí prezident Havel?
  • Každá moc si cvičí nekontrolovanou policii - jedinou obranou je o tom psát (Jiří Jírovec) Sdělovací prostředky:
  • Hana Marvanová opět na scéně?(Milan Šmíd) Diskuse:
  • Ad: Mám ze všech těch výpovědí zmlácených aktivistů divný pocit (Jitka Hájková)
  • "Výpovědím univerzitních profesorů nevěřím, Pol Pot byl také intelektuál!" (Výběr názorů čtenářů z Neviditelného psa předkládá Štěpán Kotrba)
  • O "policejní brutalitě": Máte to potvrzeno z nezávislých zdrojů, kromě od údajných postižených? (František Kolařík)
  • Komunismus (Jindřich Pařík)
  • Lze se k někomu chovat, jako kdyby byl mimo zákon? (Dalibor Matušínský) Postskript:
  • Temelín: Demonstrování rakouských školáků je trapné (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Komunismus

    Jindřich Pařík

    Mnozí příslušníci české veřejnosti si zjevně opravdu myslí, že policie má mlátit delikventy, případně zastánce netypických (zejména komunistických) politických názorů. (JČ)

    Dějinami bylo prověřeno, že některé "myšlenkové" proudy jsou ve svých důsledcích ničivé pro životy několika generací lidí. Soudím, že nelze pochybovat o tom, že takovými systémy byl například "nacionálně socialistický" či "reálně socialistický". Zázemí toho druhého tvořil tzv. "vědecký komunismus" který ve zkratce byl zločinným učením o nadřazenosti jedné skupiny lidí "dělnické třídy" nad skupinami ostatními, "vědecky dokazoval" předurčenost oné vyvolené skupiny lidí k vládnutí.

    Komunistické učení je z tohoto hlediska nápadně podobné principům národního socialismu. A nejen učení ale i praxe. Fyzickou likvidací příslušníků jiných skupin počínaje a propagandistickým vymýváním mozků od nejútlejšího věku konče.

    Nacionálně socialistický i komunistický režim jsou jak dvojčata téže základní myšlenky: "Vyvolená skupina lidí má právo (a historickou povinnost) prosadit se (na úkor skupin jiných) a to všemi prostředky."

    Tato základní teze je pak zahalena do nejrůznějších podob "boje o spravedlivější společnost" ve kterém účel světí prostředky a násilí vůči jednotlivci je ospravedlněno zájmem celku.

    Proč mají socialistické (ať už nacionálního socialismu či socialismu proletářsky-internacionálního) myšlenky řadu příznivců mezi mladými (a velmi mladými) lidmi je pochopitelné.

    Mladí mají vnitřní potřebu spravedlnosti, jsou citlivější vůči bezpráví a lidsky solidárnější jak v proklamacích tak činech. Kolektivní vědomí, pocit sounáležitosti je dán společným postavením žáka či studenta.

    Duch party je vytvářený léty společného údělu ve školních lavicích. Mají společného protivníka - školu popřípadě rodiče. Dětský kolektiv je poměrně spravedlivý, má svou přirozenou samosprávu a pochopitelnou touhu - přenést kamarádské principy do celé společnosti.

    Oba socialismy předkládají řešení. Pojmenovávají společného nepřítele - ať už žida, kulaka nebo bankéře a razí nesmiřitelně směr. Nejdříve musíme zatočit s těmi škůdci a pak vybudujeme ráj na zemi.

    Z nedostatku životních zkušeností, netuše míru svého zneužití se někteří mladí vrhají po hlavě do "svatého boje za spravedlivou věc". Rány utržené v půtkách s "představiteli zlořádu" v nich posilují pocit že jejich směr je správný. Vždyť není vítězství bez obětí. Profesionální revolucionáři nemají složitou práci. Pouze správným směrem manipulují a vyčkávají chvíle kdy se postaví do čela. Nezlobím se na ty mladé a v žádném případě si nepřeji aby byli mláceni jak se snaží pan Čulík sugerovat. Jsem rozezlen na ty manipulátory a revoluční aktivisty - a ti již nebývají žádní mladíčci. Ti zneužívají pochopitelné revolty mladých a je zřejmě správné mladé před nimi chránit. Jak?

    Inu nevím.

    Represe či persekuce vytváří pseudohrdiny - tolerance a nečinnost či ignorování nákazy také k cíli nevede. Zřejmě kombinace obého. Tolerance ve všech případech kdy není ohroženo zdraví, životy či majetek. Důsledná represe v případech ostatních.

    Jindra Pařík

    pod čarou: Musím se přiznat, že mě fyzické násilí vadí a neimponuje. Pětačtyřicetiletému profesionálnímu italskému revolucionáři oblepeného bolševickými symboly bych však s chutí jednu ubalil.

    Za tátu, mámu, spisovatele Pecku nebo třeba i Dr. Horákovou....

    Asi to bude tím "palachovským" komplexem....

    jin

    Poznámka JČ: Asi ano. - Potíž je, že v demokracii se však často demonstruje pro to či ono... Je to možná překvapení, ale podstatou demokracie je právo vyjadřovat nepříjemné, ba hloupé názory - svoboda projevu a shromažďování, jejíž zajištění - navzdory násilím tvrdého jádra demonstrantů - drtivá většina účastníků antiglobalizačních demonstrací v České - údajně demokratické - republice očekávala.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|