Kritizujeme vážné problémy České televize Brno
Stanovisko mediální skupiny iniciativy "Brno na přelomu století"
k situaci v ČT Brno
(Zpracováno pro Radu ČT a pro generálního ředitele ČT.)
(Kontaktní adresa: Zdeněk Plachý.
Celkový stav ČT Brno hodnotí mluvčí iniciativy a zástupci její mediální skupiny,
po více než půl roce intenzivního zkoumání a mapování, jako výrazně znepokojivý
a v mnoha ohledech alarmující. Problémy nachází zejména v dramaturgii literárně - dramatických pořadů, publicistiky a dokumentaristiky a nízké profesionální úrovni zpravodajství. Na iniciativu se rovněž obrátili bývalí i současní zaměstnanci ČT Brno s podněty upozorňujícími na možné nedostatky jak v řízení studia tak i jeho hospodaření.
1. Dramaturgie
Přestože televizní studio Brno funguje jako relativně samostatná správní a dramaturgická jednotka, která si může svobodně zvolit své programové priority, nemá vlastní výraznou dramaturgickou koncepci.
Jádro programové nabídky ČT Brno tvoří již celou řadu let stále dokola nasazované soutěžní pořady jako např. "AZ - kvíz" a "Pyramida". Tyto cykly měly svůj smysl v době vzniku, dnes mají již dávno za zenitem. Místo hledání nových neotřelých námětů v této oblasti (jestliže se již zdejší televizní studio tomuto typu pořadů tolik věnuje), nasazuje letos ČT Brno svůj pokus o "inovaci" v podobě naivně moralizujícího a pokleslého seriálu, "Barvál", připomínajícího svým stylem normalizační "Vlaštovky".
Dalším typem pořadů, jimiž na sebe ČT Brno již řadu let upozorňuje, jsou odbornou kritikou i kulturní veřejností povětšinou negativně přijímané detektivní seriály (Detektiv Tomsa, Hříšní lidé města brněnského). Tyto pořady patří přitom k nejnákladnějším projektům České televize a jako takové by měly být předmětem co nejotevřenější a nejkritičtější diskuse. Z těchto evidentních a mnohaletých uměleckých neúspěchů, ředitelem brněnského studia však paradoxně označovaných za tzv. "tutovky", zde po celá léta nikdo nevyvodil žádnou odpovědnost. Místo toho je navrhován do programového schématu příštího roku další detektivní seriál, tentokrát "z lázeňského prostředí". Soudíme, a nejsme sami, že jeho "Hříšní lidé města brněnského" jsou od dramaturgie, přes scénář, herecké výkony, až po režii, naprosto nezvládnutým pořadem. Jde sice o brněnskou ostudu, ale škodu celé ČT. A právě v tomto kontextu o to víc zdůrazňujeme, že je třeba si uvědomit, kolika pozoruhodnými literárně-dramatickými náměty tradiční i současná moravská literatura disponuje. Ale nejen to: je třeba přirozeně začít kontaktovat i mladé autory. K tomu je však zapotřebí mnohem více odvahy, námahy i odpovědnosti, což od současné dramaturgie literárně - dramatických formátů v Brně rozhodně nelze očekávat.
Po letech opakovaného nasazování se vyčerpaly i zpočátku přínosné publicistické pořady, jejichž nynější kvalita a mediální zajímavost rozhodně nevykazuje vzestupnou tendenci.
Vzhledem k tomu, že se brněnské vedení odvolává na nevstřícnost dramaturgické rady ČT vůči pořadům, navrhovaným ČT Brno, bylo by, v rámci objektivity, vhodné zjistit, zda-li existují připomínky k připravovanému schématu z hlediska dramaturgické priority brněnského studia.
Na neodpovědné vedení v oblasti dramaturgie v ČT Brno upozorňují i současní pracovníci studia. Jejich připomínky by se daly shrnout do následujících bodů:
1/ Nepochopitelné je dlouhodobé obsazení hlavních dramaturgických pravomocí ředitelem studia - Zdeňkem Drahošem. Vzniká tak systémově chybný dramaturgický režim, který se projevuje neprofesionálností, nahodilostí, neprůhledností (bez zřetelně deklarovaných kritérií) a v neposlední řadě nevkusem.
2/ Svévolným neakceptováním námětů bez udání jakéhokoliv vysvětlení. Vedení studia se bojí společensky závažných námětů, které by mohly vyvolat zdání nevůle politiků nebo otevřít skutečně bolavá témata současnosti. Důkazem je likvidace cyklu Česká klišé jednou větou bez dialogu s autory. Programová rada v Praze dala naopak jednoznačně za pravdu tvůrcům cyklu (Přemysl Rut a Břetislav Rychlík), ocenila originalitu námětu a zařadila cyklus znovu do schématu. Nepohodlné (tj. aktivní a kvalitní) náměty a jejich autory se vedení ČT Brno snaží diskreditovat a někdy i přímo ze studia vyštvat ( lze doložit porušování elementárních zásad pracovně - právních vztahů samotným ředitelem studia Zdeňkem Drahošem mimo půdu ČT).
3/ Vedení studia svoje dramaturgická rozhodnutí nekonzultuje s předkladateli projektů -
- ani s autory, ani s příslušnými dramaturgy. Na půdě brněnské televize se jednoduše nediskutuje o smyslu navržených námětů. Takovéto arogantní a pro autory ponižující mrhání lidským tvůrčím potenciálem pověsti brněnskému studiu ČT rovněž neprospívá.
4/ Špatná personální práce promítající se v nadměrné fluktuaci mladých talentovaných tvůrců. Měřítkem hodnocení práce tvůrčího člověka pak samozřejmě není výsledek jeho práce, ale pouze jeho devótnost k vedení studia.
5/ O dalším osudu zajímavých tvůrčích návrhů z Brna, které neprojdou sítem tajného schvalovacího režimu ředitele studia, se již nikdo nedoví.
Shrnutí
V nabídce ČT Brno chybí více odvážných dokumentů, intelektuálně náročnější projekty a hraná tvorba, které by soustavně reflektovaly kulturní hodnoty moravských regionů s obecnější platností. Takovýto typ pořadů by měl rovněž vytvářet důstojné tvůrčí příležitost pro zdejší talentované osobnosti.
Po jednáních s managementem v Praze i Brně jsme dospěli k závěru, že odpovědnost za současný stav ČT Brno nese ve velké míře právě současné vedení ČT Brno.
2. Problematické tvůrčí skupiny
A/ O doslova kritické situaci v redakci zpravodajství v ČT Brno svědčí přiložený dokument. ( příloha: Zpravodajství)
Z dokumentu vyplývá, že tato redakce má nečitelnou editoriální politiku, což se mj. projevuje v porušování objektivity a vyváženosti zpravodajství. Otázkou je, zda dokonce nedochází k uplatňování skryté reklamy.
B/ Za zcela nevyhovující a tristní lze považovat situaci ve tvůrčí skupině Levová - Souchop. Tato skupina má nezanedbatelný podíl na nedobré pověsti brněnského studia. Slabé detektivní seriály, režírované normalizačními režiséry (Jiří Sequens - autor seriálu Třicet případů majora Zemana, Václav Matějka apod.). Neochota a neschopnost navázat soustavnější kontakt s kulturní obcí, která je právě v Brně neobyčejně silně zastoupená, to jsou hlavní charakteristiky produkce této tvůrčí skupiny.
C/ Celá řada závažných a alarmujících problémů se objevuje i v redakci publicistiky
a dokumentaristiky.
Iniciativa byla upozorněna na to, že přestože se na každém kroku apeluje na maximální šetrnost, uskutečňuje se nákladné a neodůvodněné natáčení v zahraničí. Přičemž výsledky z těchto cest jsou přinejmenším sporné. Jakým přínosem byly letošní výjezdy do Mexika, Sicílie, Německa, Polska, několikrát do Rakouska, v nedávné době USA, Thajska, několikrát do Francie, Portugalska, Izraele? Neobvyklá je i praxe vedoucího skupiny - producenta Karla Fuksy, který sám režíruje desítky pořadů ročně, což nedělá žádný producent v celé ČT. Je-li tomu tak, zůstává otázkou kolik času zbývá na aktivní vedení skupiny, její vyprofilování a komunikaci uvnitř ní?
3) Hospodaření
Kreditu brněnského studia rozhodně neprospívají pochybnosti zaměstnanců o korektnosti hospodaření (viz příloha Hospodaření). Byli bychom upřímně rádi, kdyby se většina z našich podnětů k přešetření hospodaření v ČT Brno ukázala jako neodůvodněná. Nechceme se však v demokratické společnosti vzdát práva upozornit na jakýkoli společenský nešvar.
Shrneme-li výše uvedené argumenty můžeme konstatovat, že klíčovým problémem ČT Brno je jeho systémové fungování.
Nazvěme problém pracovně "provinčním" syndromem: managmentu chybí ekvivalent místní dozorčí rady, který by včas zabrzdil projevy klientelismu, rodinkaření a "privatizace" média veřejné služby.
Všechny naše podněty by měli směřovat k iniciování široké diskuse mezi kulturní obcí o dramaturgickém profilu a směřování ČT Brno.
Za iniciativu Brno na přelomu století - mluvčí:
Martin Dohnal, Jan Šabata, Zdenek Plachý a Miroslav Balaštík
V Brně dne 16. 10. 2000
