Britské listy

Postupně se rozbublávající předsčítací hysterie mě dosud nechávala klidným. Když se však o tomto výstřelku Českého statistického úřadu rozepsal v Neviditelném psu i Edvard Outrata, stáhl jsem si z webové stránky ČSÚ příslušné formuláře a - podle očekávání - jsem se zhrozil. Omlouvám se, že asi budu opakovat, co už řekli jiní jinde; pokusím se aspoň být při vysvětlování svého stanoviska co nejstručnější.

Demokratický stát slouží občanovi, nikoli naopak. Nikdo proto nesmí být zatěžován jinými povinnostmi, než které jsou nezbytné pro fungování státu. Informace o tom, jestli si doma ohřívám vodu elektřinou nebo plynem, je intimní záležitostí mezi mnou a mým bojlerem, a úředníci statistického úřadu nemají sebemenší právo chtít takovou věc vědět. A v dotazníku jsou ještě neomalenější otázky, např. zda vlastním mobilní telefon nebo jaké je moje náboženské přesvědčení!
Formulace a skladba otázek vytváří podezření, že informace jsou vyžadovány "under false pretenses", pod falešnou záminkou. K čemu proboha potřebuje statistik informaci o bydlišti matky v době mého narození nebo o přesném datu mého sňatku!? Vzniká dojem, že spíš než o statistiku jde o vytvoření další databáze osobních údajů, kde si finanční úřad, popř. policie podle rodného čísla (ano, i to statistický úřad požaduje!) bude moci dohledat údaje, které nejsou nikde jinde k dispozici. Že jde o data pro statistické účely, prostě nevěřím.
Protože se vyplňují citlivá rodinná a majetková data, je velmi důležité zajistit ochranu dotazníků před vyzrazením údajů neoprávněným osobám i na "místní" úrovni. Už z pouhého počtu potřebných sčítacích komisařů vyplývá, že nepůjde o profesionály, ale o personál najatý k jednomu účelu bez patřičné výběrové procedury; možnost dokázat, že sčítací komisař byl zároveň tipařem pro gang bytových zlodějů, je navíc téměř nulová. Pravdivé vyplnění údajů v dotazníku je proto krajně nežádoucí i z bezpečnostního hlediska.

Až mě v posledním únorovém týdnu navštíví sčítací komisař, vlídně s ním - na chodbě - pohovořím, a pošlu ho tam, kam i se svým dotazníkem patří: do skazenu totalitní minulosti. A pokud by mi snad chtěl obvodní úřad vyměřit pokutu? Tož sa budeme soudit - nejdřív u městského soudu, pak u Ústavního a nakonec u Evropského ve Štrasburku. Za pocit, že se chovám jako svéprávný občan, který si nenechal líbit svévoli státní moci, mi to určitě stojí.