(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
O sčítání i v Lidovém domě. Včera večer jednalo předsednictvo odborné komise pro informatiku a telekomunikace ČSSD o problematice sčítání lidu. Výstupem z tohoto jednání bylo odmítnutí stávajících procedur, požadavek informatiků na odložení data sčítání a přepracování prováděcí vyhlášky. Britským listům to řekl po jednání předseda komise dr. Kofránek. "Celou problematiku sčítání lidu považujeme za nesmírně závažný problém, dotýkající se soukromí každého občana a jeho důvěry ve státní správu. Vyžádali jsme si další odborná, zejména ústavně-právní stanoviska, ale již nyní se nám jeví aplikace zákona - provedení sčítání - jako nedostatečné z hlediska ochrany soukromí občanů. Nyní prověřujeme informaci o zpracování vyplněných formulářů s daty všech občanů soukromou firmou, což považujeme za skandální a absolutně nepřijatelné. Zítra dáme k dispozici definitivní stanovisko, již dnes ale mohu říci, že kladné nebude", řekl předseda komise odborníků na informatiku a telekomunikace Kofránek po skončení jednání. Odborné komise jsou poradním orgánem předsednictva ČSSD. Závěry komisí jsou primárně určeny jako podklad pro stanoviska vedení strany k odborným otázkám, jsou ale dávána na vědomí i příslušným ministrům. Definitivní stanovisko expertní komise ČSSD přinesou Britské listy zítra. (šok)
Poznámka TP: Průběh hlasování o kontroverzním zákonu ale nesvědčí o tom, že by si právě sociální demokraté dělali o ochranu osobních dat největší starost...
Vaše data jsou zcela v bezpečí, říká ČSÚ. Zjistili jsme, že skutečnost je poněkud jiná. Věci neslýchané odhalil telefonický rozhovor s mluvčí Českého statistického úřadu pro sčítání lidu Vladimírou Pavlíčkovou. Radio Jerevan (tj. oficiální verze ČSÚ): všechny primární podklady - sčítací listy - budou skartovány. Skutečnost: ano, ale ještě předtím budou kompletně oskenovány. Jméno sčítané osoby prý se ale skenovat nebude, protože leží mimo naváděcí značky (svatá ty prostoto netechnická!). Zjištění druhé: ČSÚ nebude archy zpracovávat sám, ale celou zakázku optického snímání zadal ("outsourcoval") soukromé firmě Deltax Systems, a. s. O bezpečnost dat prý ale bude postaráno, neboť Deltax se zaručil, že získaná data nebudou zneužita.
Mírně zděšeni jsme se snažili vypátrat, jaké záruky Deltax poskytl a jak chce skenování provést. Muž, na něhož jsme přepojeni jako na tiskového mluvčího firmy, je ale jiného názoru. Kolik činí základní jmění společnosti? "To nevím," řekl (podle obchodního rejstříku je to 1,11 mil. Kč). Je k dispozici seznam akcionářů? "To nemohu vyloučit, ale já ho nemám." O nic lépe jsme nepochodili ani při pokusu zjistit, jak má probíhat skenování: "K tomu nejsem oprávněn poskytovat jakékoli informace," vysvětlil nám zdvořile tiskový mluvčí. (TP)
Velmi chabé jsou vyhlídky na záchranu České televize jako instituce veřejné služby. Na funkci prozatímního šéfa ČT je 7, většinou strašlivých, kandidátů. Sněmovna bude prozatímního ředitele České televize vybírat ze sedmi uchazečů. Kromě již dříve známých kandidátů klubu ČSSD Karla Kochmana a Jiřího Balvína dnes poslanci do vypršení lhůty pro předkládání nominací navrhli mimo jiné ředitelku zpravodajství ČT Janu Bobošíkovou či Věru Valterovou, která je pověřena řízením televize. O funkci se budou ucházet rovněž komunistický kandidát Vratislav Měchura - bývalý ředitel píseckého Rádia Prácheň, někdejší ředitel televize Premiéra Jiří Mejstřík navržený poslancem KSČM Karlem Vymětalem, a Michal Kralert. Toho navrhl poslanec ČSSD Ivan David.
Václav Havel se stále otevřeněji míchá do stranické politiky. Nedávný pokus posunout volební zákon směrem k většinovému systému, a tak mu podle některých dát větší stabilitu, podle jiných ho zakonzervovat tak, aby byli z české politiky neférově vyřazeni zástupci menších stran, charakterizoval Václav Havel jako "drzost": Známkou, že Havel otevřeně vstupuje do stranické politiky, je tento jeho výrok:
"V naší politice se objevil jakýsi prvek, nemám na to jiné slovo, drzosti. S určitou drzostí jsou navrhovány některé účelové věci, které jdou proti duchu Ústavy a proti úmyslu zákonodárce."
Jiným důkazem "drzosti v české politice" je prý podle Havla krize v České televizi, kde Havel, jak se zdá, proti všem známým faktům prosazuje představu, že snad vzbouřenci "bojovali svým protestem za otevřenou společnost." Nedomníváme se, že by mohl být český prezident tak neinformovaný, že by mohl takový nesmysl tvrdit s upřímnou vírou. Varujeme tedy, že výroky Václava Havla jsou nyní stejně neomaleně politicky manipulativní jako výroky ostatních českých politiků. Jen je s podivem, že si Havel neuvědomuje, že lidé pomalu z "televizního boje za svobodu" začínají střízlivět a že politikové jako právě Havel, kteří budou přes moc i nadále interní pracovněprávní spor v ČT interpretovat jako "boj za svobodu slova", se znemožní jako v nejlepší případě naivkové a v nejhorším hrubí manipulátoři. Nevěřím, že by český prezident neměl dostatečné informace a nevěděl, co dělá. - Když už mluvíme o Václavu Havlovi a České televizi, vzpomínám, jak téměř před třemi lety, nedlouho po jmenování Ivana Kytky šéfredaktorem zpravodajství České televize, ho Václav Havel pozval na večeři. "Dělejte tam tu reformu pomalu a opatrně," řekl Kytkovi tehdy Havel, "aby vás z té televize nevyhodili. Já to tady na Hradě dělám taky tak." (JČ) Pro všechny zájemce zveřejňujeme novou podobu zákona o České televizi. Text byl převzat ze systému právních informací ASPI. (TP)
Právě jsme dokončili redakci přibližně 350 stránkové knihy o kořenech krize v České televizi i jejím tragickém vyvrcholení v prosinci 2000 - lednu 2001. Je to výbor z textů publikovaných v Britských listech. Kniha by měla v ČR vyjít v nejbližší době. Třeba si ji Václav Havel přečte a přestane o televizní krizi říkat hlouposti. (JČ, TP)
Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž „veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky“. Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje týkající se hospodaření České televize, viz tento text.
Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů mobilních telefonů členů Rady ČT: "Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."
Viz o tom v BL zde. (JČ)
Známý pražský advokát Tomáš Sokol vyslovil v Právu opačný názor. Jeho argumentace je však tak děravá, že nestojí za komentář - zdá se, že Sokol věc pojal spíš jako příležitost k vlastní medializaci než jako fundovanou obhajobu neetického postupu redaktorů. (TP)
"V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom zde.
Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)
Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
