Hon na zajíce začal
aneb jak provést sčítání a přitom chránit soukromí občana
Otázka práv občana na ochranu svého soukromí je mnoha lidmi vnímána velmi citlivě a to je dobře. Jen sebevědomý a poučený občan je dobrým občanem. Stát má povinnost nepřezírat mínění svých občanů a diskutovat s nimi o všech otázkách, které se jejich práv mohou jakkoliv dotknout. To se v případě zákona o sčítání lidu nedělo, stejně jako se to nedělo v případě rozdělení státu či vstupu České republiky do NATO.
Dodnes nikdo netušil, jak zoufalé kroky učinili zákonodárci při schvalování tak triviálního předpisu, jakým zákon o sčítání lidu je.
Jejich odpovědnost je zjevná a znamená pro občana vážné varování, určené VŠEM voleným zástupcům. Protože zákon připravil státní úřad, schválila legislativní rada, předložil místopředseda vlády, schválila sněmovna, potvrdil senát, podepsal premiér, předseda pralamentu i prezident a do doby, než několik zastupitelů malé obce 
nezpůsobilo povyk svým rozhodnutím zákon OTEVŘENĚ NERESPEKTOVAT, se nedělo nic.
Nyní začíná obvyklá mediální kanonáda, nepostihující ale podstatu věci. Vylévá se (jako už tolikrát v minulosti) s vaničkou i dítě. Přitom není důvod a celá diskuze může mít i věcný průběh a může ozřejmit spoustě lidí, k čemu stát uvedené údaje vlastně potřebuje.
Zavinění institucí státu, způsobené jako i jindy nekomunikativností s občany je jasné. Nekomunikativní jsou ale i jiní, včetně Českého statistického úřadu, který na svých stránkách na internetu sděluje jen něco...
Při pátrání po pozadí sčítání lidu nelze opominout subdodavatele celé zakázky, firmu Deltax systems a.s. Nenápadná administrativní budova v ulici na Pankráci skrývá v polovině zvýšeného přízemí standardně líně vypadající recepci, kde Vás nezadrží a neohlásí, vejdete dál (aniž se kdo nad tím pozastaví) a projdete kolem několika kanceláří. Až na konci chodby vás čeká recepce, kde si na pultíku zaregistrujete příchod či odchod do firmy (pokud jste zaměstnanec). Sekretářka nechce vědět nic, je k vám obrácená bokem či zády. Jdete dál... Po celou tu dobu máte možnost bezpečnostního napadení objektu, aniž je kdo zjistí. Fakt, že jsem si tak zjistil z jedné obrazovky jména třiceti zaměstnanců firmy, nikoho do rozpaků neuvedl. Byl jsem slušný, a tak jsem se procházejícího pána zeptal, kdo by mi mohl poskytnout informace o sčítání lidu.
Nastalo rojení. Během okamžiku se vyrojila "šarmantní" dáma středního věku, paní Leona Grée... Britské listy čte paní Grée pečlivě, a tak po krátkém seznámení jsem byl zahrnut kritickými výhradami, které jsme si vzápětí objasnili. S úsměvem.
Pokud se domníváte, že jsem zjistil něco víc, než že v kanceláři mají vyluxováno, mýlíte se. Nikdo mi nebyl ochoten sdělit údaje o struktuře vlastníků, a donekonečna opakované ujišťování o samozřejmém souladu jejich zakázky s českými právními předpisy mne neuspokojilo.
Znám české právní předpisy... Opakované ujišťování o cnostech a neposkvrněnosti charakteru chuderky předsedkyně ČSÚ Bohaté (která je zadavatelem celé zakázky firmě Deltax) působily až podivně. Proč tolik vřelých slov? Zakázku vyhrála ve výběrovém řízení firma Deltax systems prý už před třemi lety...
Na mysl mi vytanul příběh o tropickém fondu, který si zřídili "na záchranu aktiv" na poslední chvíli manažeři IPB dva týdny před vpádem zakuklených policistů s granátometem - a to na Kajmanských ostrovech ... To byli žabaři, jinde se určitě plánuje se střednědobým výhledem.
Dozvěděl jsem se ale například, že pracovníci, zpracovávající agendu sčítání lidu NEJSOU PROVĚŘENI NBÚ, že NEBYL DOPOSUD USKUTEČNĚN BEZPEČNOSTNÍ AUDIT Ministerstvem vnitra a ani ministrastvo nebylo o podobnou záruku či posouzení žádáno.
Dozvěděl jsem se, že "nositelem úkolu sčítání lidu (čti odpovědnosti) je ČSÚ", že "SAMOZŘEJMĚ v těch prostorách, které jsem navštívil, se 10 000 000 sčítacích archů zpracovávat nebude" (stál jsem v recepci 6x7 m, následně seděl v zasedačce 3x4 m :))), že "SAMOZŘEJMĚ mi nikdo nebude sdělovat konkrétní informace o zabezpečení objektovém či datovém" (to by tak ještě scházelo - to by bylo podobné, jako kdyby si paní Grée napsala heslo pro vstup do systému fixkou na obrubu monitoru - zkusit jsem to ale musel.
No řekněte, odolali byste pokušení se zeptat?) a že "SAMOZŘEJMĚ" mi o majitelích akciové společnosti neřekne nic.
No prostě, smůla. Ani konkrétní zadání firmy Deltax jsem se nedozvěděl, s odkazem na obchodní tajemství mezi ní a ČSÚ. Mám jednu obavu.
Důvodnou? Podle nepotvrzených informací ano. Obavu z toho, že "někdo" začne hned včera v noci přepisovat a antedatovat smlouvy či činiti dodatky smluv mezi ČSÚ a Deltax systems s úmyslem vyhovět formálním strákám práva, nutící takovýto smluvní vztah podpořit souladem se zákonem na ochranu osobních údajů či dodávající do smluv odpovědnost za bezpečnost operací s daty. Nemohu se totiž zbavit dojmu, že ty původní smlouvy nebyly připraveny s ohledem na tak silný (a oprávněný) zájem veřejnosti (a zlých novinářských hyen).
Udivila mne ovšem nepřipravenost na "pro-aktivní" "krizovou" komunikaci ze strany firmy Deltax systems a snaha bagatelizovat celý problém.
Prootže on bagatelizovat nelze. Sám Statistický úřad tvrdí, že v historii bylo prováděno sčítání především k vojenským a daňovým účelům a zdokonalení soupisů obyvatelstva u nás i v Evropě pak souviselo s nástupem absolutismu...
Obavy z toho, že se naše osobní data dostanou do rukou nepovolaných, bychom teoreticky podle Marie Bohaté, mít neměli: "Sankce jsou tvrdé - až dvousettisícová pokuta. A po zpracování údajů budou všechny sčítací lístky zničeny, ochrana údajů je skutečně prvořadá."
Předpokládám, že opravdu dvěstě tisíc korun pokuty za PŘESTUPEK - porušení slibu mlčenlivosti - odradí kohokoliv od zcizení dat.
Naivita paní předsedkyně Bohaté je opravdu do nebe volající. Být v roli šéfa marketingu mezinárodního koncernu, zaplatím za kompletní data tisícinásobek této pokuty a nebudu se ptát, kde k datům dotyčný člověk přišel...
Na stránkách statistického úřadu se dozvíme, co vše dělá úřad pro ochranu svých dat, nenašel jsem však vůbec nic o tom, jakými procedurami jsou data chráněna.
Přitom nejlepší ochranou dat je změna zákona, která by vyloučila souběžné zpracovávání statistických dat s identifikačními údaji konkrétní osoby. Nástin možné změny a zpřesnění zákona jsem připravil (viz příloha) jako ukázku přístupu, zohledňující všechny možné oprávněné námitky proti stávajícímu znění a vyrovnávající se se všemi úskalími ochrany dat. Nevyplňovali bychom pak tři, ale čtyři listy: identifikační list osoby, sčítací list osoby (bez osobních údajů), domovní list a bytový list.
Identifikační list osoby by byl po celou dobu zpracováván odděleně od ostatních, v daleko přísnějším režimu - podobném tomu, ve kterém jsou dnes naprosto rutinně zpracovávány údaje o občanských průkazech, pasech či daňových přiznáních, případně důchodovém zabezpečení každého z nás.
Takovémuto řešení bych já osobně svěřil své soukromí, neboť žádný sčítací komisař by asi dobrovolně nešel do vězení za TRESTNÝ ČIN neoprávněného nakládání s osobními údaji...
Stát má právo vědět, má ale i povinnost chránit. Stát hloupý je stát k ničemu a pokud nechceme mít hloupý stát, je naším vlastním zájmem mu informace poskytnout. Občan, který toto nevnímá, je občan hloupý a já se domnívám, že těch není mnoho...
Povinností státu je ale GARANTOVAT bezpečnost VŠECH osobních údajů, které o nás ví. Rutinně ji plní v mnoha případech, jen v některých dochází k únikům.
Ochrana informací je základní povinnost, kterou MUSÍ stát splnit každému svému občanovi.
Na nás zbývá, budeme-li opravdoví, dospělí občané, nutící svůj stát k dodržování těchto povinností ale dávající mu přitom ta práva, která mít musí, má-li efektivně nakládat s kompetencemi, které jsme mu MY SAMI DALI.
Je potěšitelné, má-li tento stát emancipované občany, vědomé si svých práv a faktu, že to jsou oni, kteří umožňují státu spravovat věci veřejné, že to jsou oni, pověřující vládu vládnout, soudce soudit a parlament rozhodovat o zákonech. Zde však zaspali všichni.
Jak vláda při přijímání návrhu tohoto zákona, tak parlament při schvalování zákona, tak i odborníci, když vládě připravovali podklady k tomuto zákonu. Je na všech zúčastněných, aby se pokusili napravit, co se dá a změnit zákon tak, aby proces potřebný - sčítání - mohl být proveden, aniž by došlo k ohrožení práv občana.
Ještě je čas. Ještě 27 dní.
Hon na zajíce začal. Je otázkou, nezastřelíme-li mimo zajíce (účel) i myslivce (vedlejší efekt). V případě dohasínající krize v České televizi (vinou neodpovědnosti všech aktérů konfliktu) neměl kdo ani zatroubit halali...
